Nejen ve znamení dopravních staveb

18. dubna 2006, 00:00 - admin
18. dubna 2006, 00:00

NOVINKY A TRENDY Stavebnictví loni zpomalilo růst z předloňských 9,7 procenta na 4,2 procenta. Žádná tragédie to ale není, protože rok 2004 byl z hlediska různých vlivů rokem zcela mimořádným. Dá se tedy říci, že loni se situace ve stavebnictví stabilizovala, letos se očekává další nárůst.

NOVINKY A TRENDY Stavebnictví loni zpomalilo růst z předloňských 9,7 procenta na 4,2 procenta. Žádná tragédie to ale není, protože rok 2004 byl z hlediska různých vlivů rokem zcela mimořádným. Dá se tedy říci, že loni se situace ve stavebnictví stabilizovala, letos se očekává další nárůst.

České stavebnictví již šest let nepřetržitě roste. A k tomu přispívá v posledních letech zejména výstavba dálnic, kterých se loni rozestavělo nebo už bylo rozestavěno celkem přes 100 kilometrů. A poptávka po dopravních stavbách bude dále pokračovat v nezvolněném tempu. „Česká republika se totiž snaží svou infrastrukturou dohnat západoevropské státy, což se projevuje zejména na dálničních tazích,“ říká analytik Volksbank Vladimír Pikora.

Na vzestupu se podílely také projekty zahraničních investorů na obchodní a společenská centra a pokračující bytová výstavba. „Za šest let se stavební výroba u nás zvýšila o neuvěřitelných 80 procent,“ říká ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. V porovnání s okolními zeměmi je to velký úspěch, například Rakousko za tu dobu dosáhlo asi polovičního nárůstu a v Německu či Polsku stavební výroba víceméně stagnuje. Ekonomové očekávají, že se letos bude tempo růstu pohybovat mezi pěti až osmi procenty. Stavebnictví pomáhají investice veřejného sektoru, peníze z evropských fondů, a příznivý vliv mají také investice firemní sféry.

NARŮSTÁ I POČET NOVÝCH BYTŮ

I když stavebnictví táhnou zejména dopravní projekty, bytová výstavba rozhodně neklesá. Počet nově povolených bytů loni stoupl meziročně o 4,2 procenta zhruba na 41 600 jednotek, což je nejvyšší počet od roku 1993. V České republice se také loni dokončilo nejvíce bytů od roku 1992 a rovněž v následujících dvou letech se podle analytiků počet nových bytů zvýší. Růst podpoří především očekávané zvýšení daně z přidané hodnoty na bytovou výstavbu od roku 2008.

„Naprostý boom bytové výstavby můžeme čekat v roce 2007,“ tvrdí analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Jako hlavní důvod, který podpoří bytovou výstavbu, označila plánované zvýšení DPH. To se však nebude týkat všech bytů. Nemovitosti se v Česku stále stavějí zejména pro účely bydlení a ne spekulativně. Mají proto podle Šichtařové ještě značný prostor pro zdražování. „Největší prostor pro růst cen mají stavební pozemky a rodinné domy, uprostřed stojí moderní byty a na posledním místě jsou staré panelové byty,“ podotýká analytička. Největší zdražování očekává v okolí Prahy. Dlouhodobě se nejvíc bytů podle ČSÚ staví v okolí velkých měst, hlavně u Prahy a ve Středočeském kraji. Nejméně bytů se loni začalo stavět v Karlovarském a Libereckém kraji.

S počtem postavených bytů roste i množství hypoték. Jejich objem loni na konci roku dosáhl částky 236,5 miliardy korun. Ekonomové však tvrdí, že podíl hypoték na HDP, který se v Česku pohybuje kolem osmi procent, je v evropském srovnání stálenízký. Prostor pro další rozvoj hypotečního trhu a tedy i bytové výstavby tu prý stále je.

VYŠŠÍ DPH JEN U LUXUSNÍCH BYTŮ

V prvních měsících letošního roku se konečně vyjasnilo nad osudem sazby DPH u bytových projektů a obecně prací spojených s bydlením. Ta je na základě výjimky, kterou má Česko uzavřenu do konce roku 2007, nižší než by měla být, konkrétně pětiprocentní místo devatenáctiprocentní.

Snížená sazba by měla i po roce 2007 podle uzavřené dohody v rámci Unie platit u veškerých dodávek tepla a teplé vody, výstavby většiny nových bytů a rodinných domů a do roku 2010 i u oprav soukromých domů a bytů. Parametrem pro nárok na nižší sazbu daně u výstavby nových domů a bytů na bydlení bude jejich velikost, cena, podíl financování z veřejných peněz či kombinace těchto faktorů. Česká vláda rozhodla, že nárok na nižší sazbu při výstavbě budou mít tak zvané sociální byty do 90 metrů čtverečních obytné plochy, případně rodinné domy do 150 metrů čtverečních obytné plochy.

Stavitelé ale tvrdí, že většina nově stavěných bytových domů obsahuje také byty větší než 90 metrů čtverečních a hrozí tak, že tyto domy nesplní definici sociálního bydlení.

STAVITELÉ PROTESTUJÍ

Podle vlády se totiž nižší sazba bude vztahovat jen na byty v takovém domě, ve kterém žádný z bytů nepřekročí uvedený limit. Bytovou výstavbu by to tak podle stavitelů zásadním způsobem ovlivnilo a firmy by musely měnit své projekty. „Drtivá většina bytových domů, které v současnosti stavíme, by tuto podmínku nesplňovala,“ říká například mluvčí společnosti Skanska CZ Ondřej Šuch.

Rovněž podle generálního ředitele společnosti Central Group Dušana Kunovského by málokterý nově stavěný bytový dům splnil podmínku mít všechny byty v domě do 90 čtverečních metrů. „Minimálně v horních patrech jsou byty řešeny velkoryseji,“ míní Kunovský. „V současné chvíli jde pouze o hrubý návrh, konečnou podobu bude obsahovat až zákon o dani z přidané hodnoty,“ mírní protesty ředitelka odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová.

Novela zákona by měla začít platit od 1. ledna 2008. Podle generálního ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslava Maška je hranice 90 metrů u bytu a 150 metrů čtverečních u rodinného domu dostatečně široká.

REGENERACI PODPOŘÍ EVROPSKÁ UNIE

S bytovou výstavbou a zejména s opravami bytového fondu souvisí i očekávaná pomoc Evropské unie při renovaci panelových domů. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek dokonce hovoří o možnosti čerpat na tyto účely až jednu miliardu korun ročně.

Při jednání mezi státy v Radě EU se rýsuje kompromis o mechanismu, jak evropské peníze na tento účel vydávat. „Dovedl bych si představit i vyšší částku. Pokud se to však podaří prosadit, budu to vzhledem ke složitosti jednání považovat za úspěch,“ tvrdí Martínek. Znamená to, že by se konečně mohla ve větším měřítku rozeběhnout regenerace zhruba 800 tisíc panelových bytů, jejichž uvedení do stavu odpovídajícího počátku 21. století by podle odhadů stálo přibližně 300 miliard korun.

Vláda by ráda rozšířila svou podporu na odstranění havarijních vad panelových domů, musí ale získat souhlas Evropské unie. Do doby vydání jejího rozhodnutí bude moci stát poskytovat dotace jednomu příjemci jen do výše 100 tisíc eur (zhruba 2,9 milionu korun) během tří let. Dotace může krýt maximálně 40 procent skutečných nákladů, nejvýše však 55 tisíc korun na jeden byt v domě.

PŘIBÝVAJÍ TAKÉ KANCELÁŘE

Řada stavebních zakázek se realizuje rovněž v oblasti kancelářských projektů. Trh moderních kanceláří v Praze se loni dále rozšířil. Firmy postavily více než 144 tisíc metrů čtverečních administrativních ploch, což je meziročně o 7,9 procenta více. Celkem tak ke konci loňského roku dosáhla plocha moderních administrativních budov téměř 1,83 milionu čtverečních metrů. Podle současných odhadů se do roku 2007 moderní kanceláře v hlavním městě rozrostou o dalších 250 tisíc čtverečních metrů, možná i více. Výstavba se bude stále koncentrovat zejména ve čtvrtém a pátém obvodu.

Více než polovina nově postavených administrativních ploch se nachází v okrajových částech Prahy. Důvodů je několik, mimo jiné to, že v centru města je málo volných míst pro další výstavbu. „Objekty mimo centrum nabízejí i lepší specifikaci budov, možnost variabilního řešení, velké podlažní plochy a v neposlední řadě nižší nájmy,“ uvádí zástupce společnosti Cushman&Wakefield Healey&Baker Karel Zeman.

Tlak na růst nájmů se snižuje kvůli velké konkurenci mezi developery. Mimo centrum je velké množství připravených projektů, nové se začínají stavět a jsou rychle dokončovány. „Jiná situace je v centru. Zde očekáváme, že nájem mírně vzroste, a to právě kvůli nedostatku kancelářských prostor v krátkodobém horizontu,“ dodává Zeman.

NOVÉ OBCHODY OTEVÍRAJÍ BRÁNY Pokračuje také rozvoj obchodních center. Jen v loňském roce bylo v Česku otevřeno pět velkých nákupních center a 31 hypermarketů, což je podle průzkumu společností Incoma Research a GfK Praha nejvíce v historii země. Na konci loňského roku v České republice fungovalo 192 hypermarketů a 206 nákupních center s plochou nad 5000 metrů čtverečních, mezi které jsou započítány i hypermarkety s malými obchody. Podle odborníků bude expanze nákupních center a hypermarketů v České republice pokračovat i letos. Zatímco dříve nákupní centra vyrůstala na okrajích měst, tak nyní se staví ve stále větší blízkosti městských center. Dalším výrazným trendem je zvětšování průměrné velikosti nákupních center. Nyní na českém trhu funguje již deset nákupních center s více než 100 nájemci a dalších zhruba 30 center s 50 a více nájemci. Letos má být podle odhadů odborníků ze společnosti Incoma Research v Česko otevřeno 20 nových hypermarketů a trh se rozroste také o nová nákupní centra v Praze i menších městech. ROSTE ZÁJEM O LOGISTICKÉ OBJEKTY**

Česká republika loni obhájila pozici nejoblíbenější logistické destinace ve střední Evropě a v celoevropském měřítku postoupila na čtvrtou příčku. V loňském roce bylo v Česko postaveno 210 tisíc metrů čtverečních moderních průmyslových ploch určených k pronájmu. Oproti roku 2004, kdy vzniklo 143 tisíc metrů, se jedná o 47procentní růst.

Zájem roste především o lokality s dobrou dopravní dostupností, s informačními technologiemi a dostupností lidské práce. Nové technologie otevírají cestu k centralizaci řízení spíše než k fyzické centralizaci zboží do jednoho evropského distribučního centra.

Míra nepronajatosti logistických ploch na českém trhu se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty a patří tak k nejnižším v Evropě. Nové logistické parky rostou stále zejména kolem dálnic. Nejoblíbenější je v tomto směru stále dálnice D1 v okolí Prahy a Brna.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče