Nejen dobré zprávy

12. července 2004, 00:00 - PETR BÝM
12. července 2004, 00:00

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNIPenzijní připojištění u nás právě letos oslavilo první desetiletí své existence. Sektor je stabilní, klientů přibývá, ale existují i stíny. Především: lidé spoří málo.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNI

Penzijní připojištění u nás právě letos oslavilo první desetiletí své existence. Sektor je stabilní, klientů přibývá, ale existují i stíny. Především: lidé spoří málo.

V souvislosti-s penzemi se často mluví o třech pilířích důchodového systému. Penzijní připojištění představuje ten třetí: účast je dobrovolná, celý systém funguje na komerčních principech, stát ho podporuje nepřímo, v našich poměrech příspěvkem či daňovými úlevami. Jeho význam je o to větší, že u nás vůbec nemáme pilíř druhý, tedy povinné komerční připojištění.

Třetí důchodový pilíř u nás zatím není příliš pevný. Zatím bijí na poplach hlavně fondy. Ty pochopitelně chtějí, aby klientů a vkladů měly co nejvíce, zdá se ale, že to není jenom jejich zájem.

ATRAKTIVNÍ INVESTICE

Na žebříčku investičních aktivit stojí penzijní připojištění poměrně vysoko. Stejně jako stavební spoření těží ze státního příspěvku, který při optimální úložce 500 Kč měsíčně investici zhodnocuje 30 %, k čemuž se ještě připočítávají výnosy z investičních aktivit fondů samotných. Ani ty nejsou zanedbatelné: loni v průměru přesáhly 3 %, v letech předchozích byly dokonce ještě vyšší - inflace ovšem také.

Vzhledem k poměrům na domácích finančních trzích to nejsou špatné výsledky. Tím spíše, že fondyjsou při investicích svázány poměrně přísnými pravidly. Většina jejich prostředků proto směřuje do bank či nákupu obligací.

Celý sektor má také potřebnou stabilitu. Z někdejších 44 fondů jich zbylo 12, když víceméně za každým stojí silná finanční skupina -v budoucnu budeme tedy svědky maximálně nějakých fúzí. Stabilní je také zákaznická obec. Dnes je v systému penzijního připojištění 2,6 mil. osob, přičemž loni jich fond změnil zhruba 31 tisíc, tedy přibližně 2 %. To vše svědčí o tom, že se u nás penzijní připojištění dobře zaetablovalo.

KDO, KOLIK A JAK

Podle odhadů počet klientů penzijních fondů do roku 2006 vzroste na 3 mil. osob. Ve fondech doufají, že tito budoucí klienti budou spořit více. Dnes totiž průměrná měsíční úložka činí pouhé 383 koruny. Tedy částka, která nezajistí ani maximální čerpání státního příspěvku. Navíc se spoří poměrně krátkou dobu: v průměru je věk klientů 47-48 let, na přilepšení k penzi začínáme tedy myslet poměrně pozdě. Také proto majetek, který fondy spravují, není nijak závratný: 82 mld. korun, které jsou v nich uloženy, představují ekvivalent 3,4 % HDP. Pravdou je, že zájem o dobrovolné penzijní připojištění je závislý na tom, jak je koncipován pilíř první, tj. povinné spoření na stáří ve státní režii. To samozřejmě existuje ve všech vyspělých zemích, velmi různé jsou ale výstupy, tj. konečná velikost penze z tohoto zdroje. Tam, kde jsou příspěvky malé a tomu odpovídají i penze, lidé „vedle“ spoří hodně -typicky jsou to anglosaské země, kde už tradičně je státní penze nízká a víceméně pro všechny stejná. Naopak tam, kde fungují spíše paternalis-tické systémy, jako třeba odedávna v Německu, se lidé spoléhají hlavně na stát a dobrovolné penzijní připojištění není příliš rozšířené. Tady je ovšem slabina těchto systémů: protože starých lidí přibývá, povinné příspěvky se musí zvyšovat a přitom se státní penze spíše snižují.

Platí to beze zbytku i u nás. Dnes je pracujících téměř dvakrát více než důchodců, za dvacet let ale bude tento poměr už jen 7:10 a někdy v polovině století bude na jednoho důchodce už připadat jen jeden zaměstnaný. V současnosti padne na starobní penze kolem 9 % HDP, pokud celý systém neprojde zásadní proměnou, bude se toto číslo neustále zvyšovat. Ať už bude dlouho připravovaná a stále oddalovaná reforma vyhlížet jakkoli, jisté je, že stát bude muset přesunout část penzijních starostí na budoucí důchodce. Penzijní připojištění (a rovněž životní pojištění) tak bude pro jejich materiální zajištění ve stáří sehrávat stále významnější úlohu. Dnes tomu tak rozhodně není.

JAKÁ BUDE PENZE

„Zadní kolečka“ - to je zjevně motiv drtivé většiny z milionové armády klientů penzijních fondů. Pravděpodobně nikdo z nich nečeká, že by příspěvek z penzijního připojištění mohl jeho materiální zajištění ve stáří ovlivnit zásadním způsobem, s nějakým „přilepšením“ ale jistě počítá každý. Přitom praktická zkušenost s penzijními fondy (přesněji řečeno s druhou fází procesu „spořím-pobírám“) je u nás mizivá. Spoří kolem 2,7 mil. osob, ale příspěvek k penzi pobírá pouhých pár tisíc. Například gigantický Credit Suisse Life & Pension má na 565 tisíc klientů pouhých 3572 příjemce penzí.

Trochu paradoxně se vzhledem ke všem okolnostem spoří stále méně. Zatímco v roce 1996 představoval průměrný příspěvek klienta penzijních fondů 3,2 % průměrné mzdy, o tři roky později klesl na 2,6 a loni dokonce až na 2,3 %.

Není tak vyloučeno, že budoucnost přinese nejedno zklamání. Výše penze, vyplácené fondy, se totiž

odvíjí nejen od velikosti příspěvku, ale také od pohybu úrokových sazeb a třeba i průměrného věku populace - úplně přesně tedy nelze dopředu spočítat, kolik klient nakonec dostane.

Simulovat takové výpočty ale lze (viz webové stránky Asociace penzijních fondů). Pokud dnešní čtyřicátník či čtyřicátnice spoří 500 korun měsíčně a fondy budou dosahovat průměrného zhodnocení svých prostředků na úrovni 4 %, pak doživotní měsíční penze bude činit 1411 Kč. Ten, kdo si přidá dalších pět set korun, může počítat s příspěvkem 2496 Kč, kdo dodá ještě celou tisícikorunu, dostane 3581 Kč. Na první pohled to nevypadá špatně. Problém je v tom, že při 3% inflaci, a to je značně konzervativní odhad, bude mít v roce 2034 dnešní stokoruna hodnotu 54 koruny.

„Průměrný“ klient na tom bude ještě hůře. Ten spoří od svých 47 let už vzpomínaných 383 korun měsíčně. Ve svých šedesáti pak bude v penzi pobírat 642 koruny.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ VERSUS HDP

(prostředky spravované penzijními fondy v relaci k HDP, v %, rok 1999)

 Nizozemsko119,3
 Švýcarsko97,3 
 USA74,4 
 Irsko57,8 
 Dánsko24,4 
 Japonsko18,7 
 Finsko10,7 
 Maďarsko5,2 
 Polsko4,3 
 Rakousko 3,6 
 ČR3,4 
 Německo3,2 
 Slovensko0,8

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče