Nejdůležitější je motivace

17. ledna 2005, 00:00 - JIŘÍ PINKA
17. ledna 2005, 00:00

PŘEDSEDKYNĚ PŘEDSTAVENSTVA ASOCIACE JAZYKOVÝCH ŠKOL ANDREA KŘÍŽKOVÁ: "Schopnosti jsou důležité, ale rozhodující při učení se cizímu jazyku je motivace," říká předsedkyně představenstva Asociace jazykových škol České republiky Andrea Křížková.

PŘEDSEDKYNĚ PŘEDSTAVENSTVA ASOCIACE JAZYKOVÝCH ŠKOL ANDREA KŘÍŽKOVÁ: „Schopnosti jsou důležité, ale rozhodující při učení se cizímu jazyku je motivace,“ říká předsedkyně představenstva Asociace jazykových škol České republiky Andrea Křížková. * Pokud bych se jako podnikatel chtěl rychle naučit cizí jazyk, doporučila byste mi individuální výuku?

Asi ano. Individuální výuka vyhovuje hlavně vrcholovým manažerům. Časovým rozvržením a náplní jsou lekce přizpůsobeny jejich specifickým požadavkům. U nás se ale stává tradicí, že se lidé učí v individuální výuce třeba dvakrát šedesát minut týdně. To je málo. Když se chcete rychle naučit a vaše znalosti nejsou na úrovni velmi dobré střední pokročilosti pro normální domluvu, tak by výuka měla být intenzivnější.

* Znáte ještě nějaký lepší postup? Nejlepší je, když se člověk může na týden takzvaně zavřít a dejme tomu čtyři, pět nebo šest hodin denně se učit. Poté je vhodné dát si třeba týden pauzu a pak zase další týden pokračovat. To se ale bohužel u nás moc nepraktikuje, protože ve většině firem si to lidé prostě nemohou dovolit. Je málo společností, které uvolní svoje manažery na takovou výuku. * Má individuální výuka nějaké nevýhody? Chybí tam jakási zpětná vazba, jakou má člověk ve skupině spolustudujících, byť jde třeba jen o dva nebo tři další posluchače. Na rozdíl od zcela individuálního studia nemívá studující ve skupince mylný pocit, že toho už umí hodně nebo naopak málo. * Jaký vliv podle vás mají schopnosti studujícího?

Každý máme talent na něco jiného. Někdo má větší talent na jazyky a někdo na technické předměty. U nás se obecně říká, že technici nemají talent na jazyky. Myslím si, že to není pravda. Je to dost individuální. Schopnosti jsou určitě důležité, ale motivace je ještě daleko důležitější. Když máte jasnou motivaci, proč určitý jazyk chcete nebo musíte umět, tak je pokrok mnohonásobně vyšší, než když se ho učíte jen tak „do zásoby“.

* Zajímá vás tedy motivace studentů?

Vždycky, když děláme v naší škole pohovor s posluchači, tak se zásadně ptáme: „proč?“. Pokud nám někdo odpoví „no, já chci umět anglicky“, tak se tážeme, k čemu jazyk potřebuje. Bude v cizím jazyce číst, vyjednávat, poslouchat rádio, psát e-maily nebo chce pomáhat vlastnímu dítěti ve škole? To je všechno motivace. V ysvětlení, že „někdy pojedu do zahraničí na dovolenou“ nebo „možná jednou přijede obchodní partner“ není jasnou motivací.

* Co je podle vás ještě důležité?

Jazyk je otázkou drilu. Je to prostě nácvik a každý člověk musí cizí jazyk dostat do podvědomí a v podvědomí s ním pracovat. Takže když dostane impulz v cizím jazyce, tak na něj musí jazykem, který ovládá jako cizí, reagovat. Nemůže si v hlavě překládat. Pakliže má člověk ještě pocit, že si slova překládá, tak není připraven, aby zvládl třeba obchodní jednání. Důležité také je vytvořit si dostatečnou slovní zásobu, která studentovi umožní se o daném problému dorozumět.

* Má ale smysl učit se úplně všechno?

Posluchači mohou umět vyjednávat například jen o svém problému, o záležitostech týkajících se jejich společnosti. Nemusí umět hovořit o kytičkách a o zvířátkách, protože to nepotřebují. Z množství znalostí, které mají, musí vycházet a zacházet s nimi. Ne se snažit koncipovat myšlenky v češtině a pak si je v hlavě překládat do cizího jazyka. Jak už jsem řekla, takhle to nefunguje.

* Vyplatí se ještě státní jazyková zkouška?

Některé školy dodnes dělají státní jazykové zkoušky, které jsou - například v rámci státní správy - uznávány. Tuzemská státní zkouška z jazyka tedy smysl nepostrádá, ale nemá mezinárodní platnost. To znamená, že když se dotyčný chce zaměstnat u mezinárodní firmy, tak státní zkouška zaměstnavateli nic neřekne. Problémem je, že to není zkouška centrálně připravovaná.

* Jaké zkoušky si tedy studenti mohou vybrat?

Asi nejznámější v naší republice jsou zkoušky pořádané UCLES, tedy zkoušky Cambridge University z obecné angličtiny a z byznys angličtiny. Každá dobrá škola ví, jaké zkoušky existují, jakou mají platnost a co vlastně zkouší. Pro jejich složení pak jazykové školy své posluchače připravují. Jinak samozřejmě každá škola může vydat i vlastní certifikáty. Jenže pokud to není v rámci mezinárodní zkoušky, tedy škola nemá oprávnění tuto mezinárodní zkoušku provádět, tak vlastně nemají žádnou relevanci.

* Jak si mají zájemci vybrat vhodnou jazykovou školu?

Usnadnit lidem orientaci na trhu je cílem naší Asociace jazykových škol České republiky. Seznamujeme veřejnost s tím, jak hledat kvalitní jazykovou školu nebo co vlastně znamená kvalita ve výuce jazyků. Sestavili jsme takzvané desatero, podle kterého se zájemci při výběru mohou řídit.

* Proč jste založili asociaci?

Náš trh byl velmi nezmapován a veřejnost se neorientovala v tom, co znamená kvalita ve výuce jazyků. Asociace jazykových škol u nás vznikla jako v posledním z postkomunistických států. Předehnali nás například i Rumuni nebo Bulhaři. Velmi dlouhou tradici má například asociace polských jazykových škol. Měli jsme tedy odkud čerpat zkušenosti a od koho se učit.

* V loňském roce začaly soukromé jazykové školy platit devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Projevilo se to zdražením kurzů?

Ne pro podnikovou sféru, protože firmy jsou většinou plátci daně z přidané hodnoty. Citelně to však ovlivnilo takzvané pomaturitní studium jazyka a docházkové kurzy - tam jde o čtrnáctiprocentní nárůst ceny. Žádná škola nemá tak vysokou marži, aby mohla tento rozdíl doplácet z vlastního zisku. 

UZNÁVANÉ MEZINÁRODNÍ ZKOUŠKY Z ANGLIČTINY

* Cambridgeské Uznávají je univerzity, firmy a státní instituce po celém světě. Nejpopulárnější je FCE (First Certificate in English). Hodí se pro středně pokročilé studenty. Součástí jsou také zkoušky z obchodní angličtiny - Business English Certificates. Jsou vhodné pro zájemce, kteří si chtějí ověřit své znalosti pro práci v obchodním prostředí, administrativě, ve službách a podobně.

* GMAT Graduate Management Admission Test je vyžadována pro přijetí do programu Master of Business Administration (MBA) ve školách po celém světě.

* TOEFL Zkouška TOEFL (Test of English as a Foreign Language) je požadována americkými univerzitami od studentů, jejichž rodným jazykem není angličtina.

* GRE Graduate Record Examinations je obvykle základem pro přijetí do postgraduálního programu na univerzitách v USA.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče