Menu Zavřít

Nejdříve stavět, až pak platit

12. 3. 2009
Autor: Euro.cz

I když se dálniční síť v Česku od roku 1989 zdvojnásobila, stále v jejíhustotě výrazně zaostáváme za vyspělými zeměmi. Výstavbu totiž brzdí a zdražují především spory státu s vlastníky. Nový ministr dopravyPetr Bendl chce pomocí nového zákona urychlit zábor pozemků provýstavbu. Hádky o cenu by už neměly výstavbě bránit.

Zhruba tisíc kilometrů dálniční sítě už zdaleka nestačí stále se zvětšujícímu počtu aut, přetížené jsou i silnice nižších tříd. Výstavba nových silnic postupuje pomalu, což brzdí rozvoj regionů a ztěžuje život podnikatelům. Nedostatečná infrastruktura je podle nich jedním z faktorů snižujících konkurenceschopnost českých výrobců i dopravců. Jedním ze zásadních důvodů zdržování staveb je zdlouhavé dohadování státu s vlastníky pozemků.

Nový ministr dopravy Petr Bendl chce celý proces urychlit, aby se mohlo začít stavět co nejdříve. „Máme rozpracovaný legislativní návrh, který by měl umožnit výstavbu, i když se stát s vlastníkem nedohodne na ceně předem. Pokud by vlastník nesouhlasil s cenou, o ceně by rozhodoval soud. Ale mezitím už by se mohlo začít stavět. Investor by se zavázal, že po soudním rozhodnutí zaplatí stanovenou cenu,“ vysvětluje Bendl. Tak by se podle něj postupovalo pouze v případě, kdyby předmětem sporu byla jen cena pozemku. Pokud by majitel nesouhlasil s prodejem, postupovalo by se stejně podle zákona o vyvlastnění. Investor by pak až do soudního rozhodnutí nemohl na sporných pozemcích stavět.

Nechat se vyvlastnit je výhodnější

Pokud totiž dnes vlastník nesouhlasí s prodejem pozemku nebo nabízenou cenou, přistoupí stát k vyvlastnění. K němu dochází často i proto, že pro vlastníky pozemků je výhodnější počkat si na vyvlastnění než pozemky dobrovolně prodat. Důvodem je rozdíl v ceně. Při prodeji bývá cena mnohem nižší, protože se určuje podle zákona o oceňování majetku, kdežto při vyvlastnění je cena stanovena „ve výši ceny obvyklé“, což je cena tržní. Celý proces však trvá mnohem déle. A dokud soud nerozhodne, stavět se nesmí. O stavební povolení totiž může investor požádat až v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

Kraje Bendlův záměr podporují, a samy dokonce připravují podobný návrh zákona. „Jde o takzvaný rakouský model, kdy cenu určuje soud,“ potvrzuje předseda asociace krajů Michal Hašek. Podle něj ale musí být v zákoně jasně definován veřejný zájem, aby se tento postup uplatňoval jen u nejdůležitějších staveb. Návrh krajů bude podle něj hotov v polovině roku. „Vítáme jakoukoli cestu, jak současný stav změnit. Není důležité, kdo návrh předloží, ale kdo jej dokáže protáhnout parlamentem,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Právě tento region doplácí na prodlužování výstavby rychlostních silnic a dálnic. „Potřebujeme další paralelu k D1 a obáváme se, že vypořádání pozemků výstavbu zbrzdí. Dnes se nám doprava rozlévá po silnicích prvních a druhých tříd. Nutně potřebujeme dobudovat infrastrukturu. Za nejrychlejší cestu považujeme model, který používají v zavedených demokraciích – v Německu a Rakousku. Jde o solidní řešení, které znemožní zneužívání a spekulace kvůli ceně,“ dodává. Ale uznává, že vyvlastnění majetku je v České republice, která zažila vyvlastňování v dobách totality, věc nesmírně citlivá. „Mnozí vlastníci mají špatné zkušenosti, dodnes nebyli za pozemky, na nichž od padesátých let stojí silnice, vypořádáni,“ připouští Linek.

Je stavba supermarketu veřejným zájmem?

Od ledna 2007 v Česku platí nový zákon o vyvlastnění. Prošel složitým schvalováním, výhrady k němu měl Senát, a prezident Václav Klaus jej dokonce vetoval. Označil jej za paušální vyvlastňovací zákon, který může být zneužitelný. Především mu vadilo, že zatímco do té doby bylo možné na základě stavebního zákona vyvlastňovat pozemky kvůli veřejným stavbám, podle novely je možné vyvlastňovat i kvůli soukromé investici, a to je podle prezidenta v rozporu s Ústavou ČR i Listinou základních práv a svobod. Levice, která novelu ve sněmovně v minulém volebním období prosadila, totiž za veřejně prospěšnou stavbu označila nejen výstavbu dálnice nebo železnice, ale třeba i budování průmyslové zóny, nebo dokonce supermarketu.

K rychlejší výstavbě dálnic však nový zákon nepřispěl. Podle odborníků totiž přinesl řadu zdržení například ve zdvojnásobení lhůty pro přijetí návrhu dohody z původních 30 na 60 dnů. A další, až šestiměsíční zdržení nastává v případě, pokud po vydání územního rozhodnutí dojde ke změně vlastníka. Ať už změna nastane děděním, koupí nebo darováním pozemku. Zákon totiž ukládá investorovi, aby vyvlastňovanému byl nejméně šest měsíců znám účel vyvlastnění.

Nejčastější spory se vedou o peníze

Myšlenka, která dnes přichází z krajů a ministerstva dopravy, není nová. Přede dvěma lety přišla skupina několika poslanců občanských a sociálních demokratů s návrhem, aby žaloba vlastníka pozemku proti vyvlastnění neměla automaticky odkladný účinek. V praxi by to znamenalo, že i kdyby vlastník podal žalobu, na jeho pozemku už by investor mohl začít stavět bez ohledu na probíhající řízení soudu. Poslanecký návrh tehdy vláda odmítla. Podle premiéra Mirka Topolánka by šlo o výrazný průlom do vlastnického práva. Premiér slíbil, že vláda představí vlastní návrh, navrhovatelé pak nakonec sami předlohu stáhli.

Před rokem se ministerstvo dopravy zabývalo myšlenkou, aby žaloba vlastníka pozemku neměla automaticky odkladný účinek v případech, kdy by šlo o vyvlastnění pro stavbu silnic nebo železnic. Bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček uvažoval také o podobné změně, s jakou dnes přichází jeho nástupce. Podle ní by se začátek stavby nemusel odkládat, pokud by se vedl soudní spor jen kvůli nabízené ceně, protože nejčastější spory jsou právě o peníze.

Ale tehdy tento záměr vyvolal odpor. Tehdejší prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek prohlásil, že na vině při posuzování délky sporů není nedostatečná legislativa, ale výkonnost soudů. Výhrady měli tehdy a mají i dnes právníci a občanská sdružení. „Vyvlastnění představuje extrémní zásah do ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví. Listina základních práv a svobod stanoví, že vyvlastnění je možné provést pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu,“ říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu. Změnu považuje za tlak na vlastníky pozemků. „Pokud by nesouhlasili s cenou pozemku, tak by byli potrestáni tím, že by dostali peníze až za několik let – po rozhodnutí soudu. Nedokážu si představit, že by v takovém případě každý raději neřekl, že nesouhlasí s prodejem, protože to by pak mělo odkladný účinek a na pozemku by se nemohlo až do platného rozsudku soudu stavět,“ dodává Černý. Problém podle něj není jen v pomalých soudech, které rozhodují nepřiměřeně dlouho, ale i na straně úřadů, které nenabízejí za pozemky pro výstavbu ve veřejném zájmu rozumnou cenu. „Tvrdí, že se musí chovat hospodárně, proto nemohou nabízet vysoké částky. Ale pokud jde spor k soudu, tak se proces ještě víc prodraží,“ konstatuje.

Ještě tisíc kilometrů**

BRAND24

V současnosti má česká dálniční síť v Česku 1056 kilometrů a letos se má rozšířit o dalších třiapadesát kilometrů. „Od roku 1989 se dálniční síť zdvojnásobila z tehdejších 544 kilometrů na současných 1056 kilometrů. Největší dynamiku zaznamenala její výstavba v posledních dvou letech, kdy bylo uvedeno do provozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic,“ říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.

Podle odborníků v oblasti dopravní infrastruktury bude tato síť kompletn

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).