Nehezká budoucnost

29. ledna 2009, 10:12 - Jan Vosmanský
29. ledna 2009, 10:12

Islandská vláda je první na světě, která padla kvůli globální finanční krizi

Rostoucí frustrace Islanďanů zaznamenala první problematické vítězství – padla vláda premiéra Geira Haardeho. Tisíce Islanďanů, pravidelně protestujících v ulicích Reykjavíku, ji viní z dnešních problémů Islandu. Vláda také chybovala v tom, že veřejnost neseznámila se skutečným rozsahem finanční krize a jejími důsledky. Kvůli zhoršujícím se životním poměrům narůstala kritika, že se státu nedaří zvládnout problémy spojené s finanční krizí, jež nikdo nečekal. Vláda byla viněna nejen ze zodpovědnosti za ni, ale i za to, že v posledních měsících zemi špatně řídila a dovedla ji na pokraj bankrotu. Proto stále více Islanďanů začalo požadovat vypsání předčasných parlamentních voleb.

Předčasné volby

Odstupující premiér a předseda vládní konzervativní Strany nezávislosti Haarde dlouhou dobu tlaku odolával. Islanďané nespokojení s řešením finanční krize, která vedla k pádu největších islandských bank a ke zhroucení měny, a požadující demisi vlády až donedávna demonstrovali před parlamentem jednou týdně. Na konci ledna však začali protestovat každý den. Jejich protesty se stupňovaly a také počet demonstrantů narůstal. Dne 20. ledna policie rozehnala dva tisíce demonstrantů slzným plynem. Bylo to poprvé po 60 letech, kdy jej použila. Během protestů v noci 21. ledna se odehrály i násilnosti a několik lidí bylo zraněno.
V důsledku tohoto vývoje premiér Haarde 23. ledna oznámil, že se v květnu uskuteční předčasné volby – pravděpodobně 9. května. Na těch se premiér po nátlaku veřejnosti dohodl s předsedkyní druhé vládní koaliční strany, Sociálnědemokratické aliance, a ministryní zahraničí Ingibjörg Sólrún Gísladóttirovou. Současně oznámil, že vzhledem ke svému onemocnění rakovinou nebude znovu usilovat o funkci premiéra a v březnu se na stranickém sjezdu vzdá i předsednictví Strany nezávislosti.

Realistické řešení

Ani příslib předčasných voleb však protestní akce nezastavil. Naopak se zintenzivnily a demonstranti vystoupili s požadavkem okamžité demise vlády. Dramatický vnitropolitický vývoj vyústil 26. ledna kvůli rozkolu ve vládní koalici v demisi vlády, kterou islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson přijal. Další kroky v této hektické situaci Haarde projednává s předsedy ostatních politických stran. Dle něho je jediným realistickým řešením současné složité situace ustavení „národní vlády“, v níž bude zastoupena většina politických stran.
Island dosáhl dalšího nečekaného prvenství – jeho vláda je první na světě, která padla kvůli dnešní globální krizi finančních trhů. Současná situace Islandu činí nejen jeho ekonomickou, ale i vnitropolitickou budoucnost značně nepředvídatelnou. Proto nelze odhadnout, zda se případné nové vládě podaří vyřešit problémy rychle a pokud možno i bezbolestně, což voliči očekávají.

Ekonomická situace

Po bankovní a finanční krizí, která loni na podzim zasáhla Island a jež je nejhorší v celé Evropě, rychle následovala krize hospodářská, v jejímž důsledku kromě jiného prudce narostla nezaměstnanost. Aktuálně pak hrozí, že mnoho práceschopných, zejména mladých Islanďanů odejde do Skandinávie a dalších evropských zemí. Island prožívá nejtěžší období od začátku své samostatnosti v roce 1944. Hrubý domácí produkt má letos poklesnout o více než deset procent a nejistý je i trend vývoje současné dvouciferné inflace. Přitom hlavní úroková sazba se stále drží na astronomických osmnácti procentech, které Islandská centrální banka oznámila 28. října 2008. Snahou je dostat pod kontrolu současnou, zhruba šestnáctiprocentní inflaci. Úvěr Mezinárodního měnového fondu ve výši 2,1 miliardy dolarů má zase pomoci postupně obnovit důvěru v islandské hospodářství, stabilizovat měnu, posílit státní pokladnu a restrukturalizovat bankovní systém. Island bude půjčku splácet v letech 2012 až 2015 a nelze předpokládat, že v té době budou státní příjmy a výdaje vyrovnané. Dnešní zadluženost Islandu se totiž odhaduje na více než 2,1 bilionu islandských korun (16,5 miliardy dolarů). Tedy zhruba 6,7 milionu islandských korun (52 600 dolarů) na každého Islanďana kromě zadlužení jeho domácnosti. Tři sta tisíc Islanďanů nečeká hezká budoucnost.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče