Nedostatkové zboží

10. března 2011, 12:21 - Pavla Kreuzigerová
10. března 2011, 12:21

Stát nedokáže zajistit bydlení pro potřebné

Leckterého nájemníka zřejmě brzy čekají krušné chvíle. Končí regulace nájmů, mnozí už na vlastní kůži pocítili vládní škrty a další se děsí podzimního sjednocení sazeb DPH. K tomu ještě přidejme návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), kterým chce omezit čerpání státního příspěvku i doplatku na bydlení. Lidé s nízkými příjmy by nově mohli pobírat podporu maximálně po dobu pěti let. Po jejím uplynutí by si povinně museli nalézt levnější bydlení. Návrh novely zákona o státní sociální podpoře by mohl začít platit už k 1. lednu 2012, a přesuny chudších lidí do levnějších bytů tak možná začnou už na začátku roku 2017. „Kam se ale tito lidé budou stěhovat?“ ptá se Milan Taraba ze Sdružení nájemníků ČR, které se staví výrazně proti záměrům ministra Drábka s tím, že ne každý dávky zneužívá, a proto nelze uplatňovat stejný metr na všechny. Bytů určených potřebným navíc v Česku vznikne méně, než se plánovalo. V říjnu 2009 Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program na podporu výstavby sociálních bytů. Plánovalo během tří až pěti let rozdělit dvě až tři miliardy na výstavbu osmi tisíc nových bytů. Nová vládní koalice ale priority přehodnotila. „Rozpočet ministerstva má k dispozici významně nižší sumu, 200 milionů korun,“ říká mluvčí ministerstva Jana Jabůrková. Státní fond pro rozvoj bydlení, nad jehož budoucností se vznáší otazník, nemá aktuálně na podporu této výstavby k dispozici žádné prostředky.

Ministerské fiasko

Oficiálně ovšem do kategorie sociálního bydlení spadá většina nových bytů a rodinných domů, které v Česku vyrůstají. Alespoň z hlediska zákona o DPH. Česká republika si totiž v Evropské unii vymohla výjimku, díky níž do nižší sazby DPH spadají všechny byty do velikosti 120 metrů čtverečních a v případě rodinných domů jde o plochu do 350 metrů čtverečních. Letos ovšem naposledy. Tato praxe do konce roku skončí kvůli sjednocení sazeb DPH, proti které developeři hlasitě protestují.
Přestože předchozí vlády výstavbu bytů pro chudé poměrně významně dotovaly, vyrostlo jich jen zanedbatelné množství. Z vládních dotací naopak v minulosti, zejména v hojných letech 1995 až 2003, vyrostla spousta luxusních bytů nebo třeba horských apartmánů. Do výstavby bytů pro skutečně potřebné se vrhl jen málokdo. Například loni mohli žadatelé získat půlmilionovou dotaci na jeden byt, přesto se začalo stavět jen 460 nových bytů. Ač tentokrát ministerstvo nabídlo dotace i soukromým investorům, zájem projevily jen obce. Není divu, že u developerů akce skončila fiaskem. Ti se totiž ani do projektů s běžnými nájemními byty nehrnou. Podle nich jich je v Česku už dost. Dotované byty by navíc museli po dobu deseti let pronajímat za výrazně nižší ceny. Většina z nich ovšem splácí úvěry bankám a finance potřebuje i na další projekty.

Samá podezření

Výstavba iniciovaná obcemi navíc často necílí na skutečně potřebné. „Staví se především tam, kde nechtějí, aby jejich mladí lidé úplně odešli, proto pro ně staví dostupné bydlení,“ upozorňuje Martin Lux, sociolog bydlení z Akademie věd ČR. Obce navíc v souvislosti s těmito projekty často čelí různým podezřením, ať už oprávněně nebo jen z toho důvodu, že si opozice navykla hledat za každým takovým projektem cosi nekalého. Kupříkladu radnice Prahy 3 plánuje vybudovat projekt malometrážních bytů v areálu Pražačka. „Už v tuto chvíli máme řadu lidí, kterým nezbývá dost peněz na zaplacení činže. Na každém zasedání zastupitelstva rozhodujeme o udělení zvláštního příspěvku pěti až šesti lidem v nouzi,“ tvrdí Jan Sotona. V parku na Pražačce proto chtělo bývalé vedení radnice postavit projekt s 250 až 300 malometrážními byty. „Pražačka je zatím jednou z alternativ, je možné, že nakonec vznikne ještě jiný projekt. Každopádně jich ale bude více, protože sociálních bytů budeme potřebovat 500,“ dodává Sotona. Proti záměru se ale vzbouřila opozice. Jednak jí vadilo, že radnice chce zastavět místo, na kterém se nachází oblíbený letní kemp a měla i další výhrady. Radnice prý prodává prázdné domy, které má k dispozici a namísto toho buduje bydlení zcela nové. „Potřeba sociálního bydlení je pro radnici jen falešnou záminkou pro developerskou činnost. Radnice zřídila několik svých akciových společností, vlastně developerských firem, živených z obecního rozpočtu,“ myslí si Matěj Stropnický, opoziční zastupitel za Stranu zelených. Jiným příkladem je Brno. Tamní zastupitelstvo na počátku března navzdory nesouhlasu opozičních zastupitelů schválilo projekt na výstavbu 84 sociálních bytů v části Bystrc-Kamechy. Město ale koupí neúspěšné projekty dvou firem, jimž se již postavené byty nedařilo prodat, a to za 36 tisíc korun za metr čtvereční bez DPH. Realitní kanceláře přitom za byty v lokalitě požadují i jenom 35 tisíc korun za metr čtvereční s DPH. Původně chtěla radnice ze 166 milionů korun, které má k dispozici, postavit až 150 bytů. To by se jí zřejmě podařilo, kdyby si byty nechala postavit na pozemcích, které jí už patří.
Korupční skandály v souvislosti s výstavbou sociálních bytů jsou časté i v zahraničí. Nejvíce jich zažila Francie, kde komunální politici často obdrželi od stavebních firem úplatky za možnost stavět pro chudé. Příkladem je exprezident a bývalý starosta Paříže Jacques Chirac, který je v těchto dnech souzen za zaměstnávání „černých duší“ na pařížské radnici. V minulosti byl totiž obžalován za podvody při výstavbě sociálních bytů v Paříži. Nakonec byl ale obžaloby zproštěn.

Nesázet na jednu cestu

Ať už jde v případě obcí jen o nezkušenost nebo v některých případech skutečně někomu nahrávají, „korupční potenciál“ sociálních bytů je nejsilnějším argumentem Občanského sdružení majitelů domů (OSMD). To před rokem představilo v Parlamentu vlastní návrh zákona o sociálním bydlení. „Pokud chce stát ošetřit všechny potřebné a nikoli jen hrstku privilegovaných, musí opustit budování korupčních kanálů na výstavbu a údržbu ,sociálních‘ bytů a přispět na bydlení za obvyklé nájemné všem potřebným,“ tvrdí Tomislav Šimeček, předseda správní rady OSMD. Takový přístup by podle propočtů sdružení zatížil rozpočet až čtyřikrát méně, ale politiky bude podle něj právě kvůli onomu „korupčnímu potenciálu“ těžké přesvědčit. Sdružení do značné míry „oprašuje“ návrh, který na ministerstvu pro místní rozvoj vznikl už v minulosti. „Možnost přispívat adresně na konkrétní byt s ubytovaným sociálně potřebným nájemníkem vláda zamítla už v červenci roku 2009,“ připomíná Jabůrková. Politici tehdy dali přednost příspěvkům, které chce nyní Drábkovo ministerstvo časově omezit. Taraba ale soudí, že by bylo chybou vydat se jedinou cestou. „Ve vyspělých zemích se způsoby kombinují. Kromě výstavby pro potřebné tam existují i dotace jak pro nájemníky, tak i pro majitele nemovitostí,“ upozorňuje. Jak dodává, existují ještě další možnosti, například přestavba obecních bytů na menší, ke které se nedávno odhodlali v Brně. Inspiraci je možné hledat i v zahraničí. Kupříkladu ve Spojených státech existují dva typy subvencí. Jedna je adresována pronajímatelům, další pak potřebným, kteří získají jakýsi voucher, jenž mohou uplatnit u pronajímatelů, kteří se do vládního programu zapojí.
Názor, že by mělo existovat více možností na výběr, sdílí i sociolog Lux. „Samotné sociální bydlení situaci neřeší. Vede mimo jiné k vytváření ghett, a navíc zcela zbytečně vede k inflaci nájemného,“ upozorňuje na další rizika.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče