Nedostatečně zmapovaná strana

03. června 2010, 12:59 - Luděk Bednář
03. června 2010, 12:59

Pro většinu manažerů nejsou Věci veřejné důvěryhodnou politickou stranou

Myslíte si, že jsou Věci veřejné důvěryhodnou politickou stranou?

  • Ano 8,3 %
  • Ne 57,1 %
  • Nevím 34,6 %

Strana Věci veřejné (VV) vznikla jako sdružení občanů nespokojených s vedením radnice na Praze 1. Zaregistrovaná byla v červenci 2002. Dle deníku Hospodářské noviny měla na přelomu února a března letošního roku přibližně tisíc členů. Před loňskými předčasnými volbami postavila do čela publicistu a spisovatele Radka Johna. VV jsou spojovány s bezpečnostní agenturou ABL, jejímž zakladatelem je jejich významný sponzor Vít Bárta. Letos se poprvé zúčastnila parlamentních voleb a hned získala 10,88 procenta hlasů. Pro 57,1 procenta manažerů však není důvěryhodná.
Patří k nim i tento respondent: „Věci veřejné jsou novou stranou nových tváří s neznámými názory. Slogany z volební kampaně byly všehochutí líbivých hesel a nelze z nich usoudit nic o konzistentních stanoviscích, prioritách a jejich provedení. Navíc jde o spolek lidí, kteří vyvolávají dojem prvoplánové marketingové akce, za kterou musejí být šedé eminence. Proto se musíme nechat překvapit. Obávám se však, že nejde o altruistickou aktivitu nezkažených duší, ale o promyšlený způsob, jak ulovit protestní hlasy voličů a zapojit se do politiky kvůli výhodám – především státním a municipálním zakázkám na úkor ODS a ČSSD.“
Jasnou odpověď nezná další manažer: „Věci veřejné jsou zatím především neznámou, a proto trochu nečitelnou stranou – s neznámými lidmi i málo známým programem. Neznámý však neznamená nedůvěryhodný. Uvidíme, budou-li zástupci VV schopní nejen vyjednávat a přesvědčovat, ale i kompromisu. Doufám, že se z neznámé politické strany stane důvěryhodná. A v koalici s ostatními středovými nebo pravicovými stranami především zastaví další zadlužování České republiky.“
Žádné pochybnosti se neobjevují v této záporné odpovědi: „V žádném případě! Šlo o regionální pražskou ministranu, která existovala pouze na Praze 1. Až s příchodem Radka Johna se z ní stala ,velká strana‘, která však nemá nikoho jiného. Nebýt Johna a peněz Víta Bárty, neexistuje. Uvidíme, co se z ní vyklube a kdo ,tahá‘ za drátky.“ Jiný názor zaznívá v další záporné odpovědi: „Věci veřejné mi nejsou sympatické, ale proč se ptáte jen na ně? Proč se neptáte na všechny strany, které získaly mandáty v Poslanecké sněmovně? Nebo třeba na obě nové – VV a TOP 09? To by mělo logiku. Proto je otázka trochu zavádějící. Upřímně řečeno, mou důvěru nemá ani jedna, ani druhá. A ani žádná jiná. Nejspíše jsem moc náročný. Mám-li ,splnit domácí úkol‘ a odpovědět, tak důvěryhodná není. Strana, již především reprezentuje tvář z bulvárního média, je pro mne stejně nepřijatelná jako ono médium.“
Lakonická je tato nejednoznačná odpověď: „Doufám, že je, ale obávám se, že není.“
Záporně odpovídá následující respondent: „Věci veřejné jsou stranou, o níž lidé znalí pražského prostředí ,veřejně‘ vědí, kdo za ní je. Protože se však o tom nemluví, zůstává to jakýmsi ,veřejným‘ tajemstvím. Souhlasím s prezidentem Václavem Klausem i s jinými lidmi, kteří se vůči této straně vyjadřují skepticky. VV jsou, pokud jde o jejich budoucí chování, naprosto nepředvídatelné. Její rádoby program může mířit doprava i doleva – a při troše fantazie i kterýmkoli jiným populistickým směrem. Mohu jen varovat kteroukoli etablovanou stranu před přílišným sblížením s VV. Respektive při eventuálním sbližování s ní doporučuji obezřetný přístup!“
Opačné stanovisko zaujímá tento manažer: „Věci veřejné jsou pro mne nejdůvěryhodnější ze všech stran na české politické scéně. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg mě dost zaráží, vezmu-li v úvahu lidi, které zastřešuje. Důvěryhodnost nespočívá v tom být ve vládě a měnit kabát dle vlastní potřeby. Možná vzhledem k tomu, že někteří lidé v jeho straně jsou průhlední a víme, co od nich lze očekávat – jakým způsobem si hromadí a nahromadili majetek – bychom mohli předpokládat, že už více krást nebudou, ale s jídlem roste chuť. Pokud Schwarzenberg opravdu považuje za důvěryhodnost – bez ohledu na kvality člověka – to, že víme, jak se chovají, tak je jeho strana důvěryhodná. Nazval bych to však úplně jinak než důvěryhodnost.“
Svou odpovědí oponuje jiný respondent: „Odpovídám sice záporně, ale spíše proto, že osoby za VV většinou neznám a nechci tuto stranu posuzovat jen dle novinových článků. Proto si u mne může důvěryhodnost ještě získat. Zatím však VV působí spíše jako dobře zahájený byznysový plán. Proto je přezdívka VV, s. r. o., na místě. Jedna věc se mi však značně nelíbí – ,přestup‘ předsedy strany Johna z investigativní novinařiny do politiky.“
Kladně ani záporně se nedokáže rozhodnout tento manažer: „Pevně věřím, že je. Především proto, že tomu věřit chci. Pokud totiž není a začne šachovat už při sestavování koalice a dál se bude chovat jinak, než se profilovala – zastavit zadlužování a bojovat proti korupci – je to pro naši zemi špatná zpráva po jedné dobré – od kormidla se dostali někteří ,profláknutí‘ politici. Víra a znalost jsou však dvě různé věci, a proto odpovídám, že nevím.“
Záporně se vyjadřuje tento manažer: „Zatím inklinuji spíše k záporné odpovědi. Budu však rád, pokud se potvrdí, že se mýlím. Na pozadí strany se rýsuje nebezpečné propojení s byznysovými kruhy, které příliš velkou důvěru nevzbuzují. Věci veřejné si rychle získaly důvěru mnoha voličů především díky osobnosti Radka Johna, kterého znali z televize Nova. Politický ,učeň‘, jak se označil, zatím prokazuje spíše povrchní znalosti problematiky státní správy a má populistické sklony. Bude pro něj těžké nalézt v politické džungli nejprve sám sebe a poté se správně a rychle orientovat mezi možnými a nemožnými politickými řešeními.“
Nejednoznačná je tato odpověď: „Počínání strany VV v komunální politice sice sleduji již delší dobu, ale netroufnu si odhadnout její chování po vstupu do velké politiky. Zejména proto, že o lidech v jejím pozadí nevíme vůbec nic. A některá jména, která pronikají do médií, vzbuzují spíše podezření a umocňují nejistotu. Některé programové teze této strany lze také považovat pouze za obtížně proveditelné výkřiky. Bude velmi záležet na schopnosti strany přijmout kompromisní řešení a vysvětlit je veřejnosti. Pro zformování středopravé koalice bude také důležité, zda zúčastněné strany dokážou otupit vzájemnou agresivitu při prosazování ,svých‘ požadavků. I to, zda političtí ,matadoři‘ potlačí snahy ,vyučovat‘ politické ,elévy‘, kterých bude v tříčlenné koalici mnoho. Případný postoj VV zůstat mimo a podporovat ad hoc pouze návrhy, které se straně hodí, není rozumný. Svědčí o tom, že lidé zvolení za tuto stranu si zřejmě chtějí ponechat své aktivity a politiku zvládat jako vedlejší činnost.“
Jednoznačná je naopak další záporná odpověď: „Věci veřejné v tuto chvíli ani nevědí, čí jsou a kterému podnikateli patří. Podivuje se nad tím i Karel Schwarzenberg. A to je na pováženou. Čeká nás zřejmě situace, kdy nevypočitatelné lidovce, kteří po těchto sněmovních volbách z Parlamentu vypadli, nahradí nové uskupení s názvem Věci veřejné. Pokud je stylem politiky VV erotické nakrucování některé z jejích hlavních představitelek před objektivem, máme se na co těšit. Heslo Hezká tvářička, hloupá hlavička totiž na český národ platí od dob císařovny Sissy. Nebo nás snad čeká nějaké jiné překvapení?“
V tomto duchu je i další záporná odpověď: „Věci veřejné jsou velkým nebezpečím pro etablované strany, mezi něž řadím i TOP 09. U ČSSD, ODS a TOP 09 je téměř jisté, že se dokážou v zákulisí domluvit na zásadních věcech a nikdo takovou dohodu neporuší. Vědí toho na sebe příliš mnoho a dokážou se vzájemně držet v šachu. VV jsou v tomto ohledu nedostatečně zmapované a na jejich špičky dosud nebyl nasbírán dostatečně velký kyblík špíny, který by je dokázal umravnit. Jsem si jist, že poradci zmíněných tří stran nyní horečnatě prohledávají minulost všech významných členů VV. A to ještě chvíli potrvá. Největším nebezpečím je sice malá, ale přece jen existující možnost, že by to VV s bojem proti korupci myslely vážně. To by mohlo zkomplikovat seriózní byznys, jako je Temelín, ekologické zátěže, dopravní infrastruktura, armádní zakázky a další záležitosti.
Nejlepší cestou, jak se tomu vyhnout, by byla velká trojkoalice – ODS, ČSSD a TOP 09. Tu však nelze otevřeně vytvořit před podzimními senátními a komunálními volbami. Naštvaní voliči by totiž mohli na radnice a do Senátu poslat nežádoucí osoby. Čeká nás tedy buď období protahovaného vyjednávání, anebo vytvoření koalice ODS, TOP 09 a VV, která se však po podzimních volbách rozpadne. Pokud do té doby VV nebudou dostatečně zpacifikované.“

Odpovídalo 156 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče