Něco na tom Grossovi je

19. července 2004, 00:00 - MARTIN SCHMARCZ
19. července 2004, 00:00

Grossova snaha slepit střepy koaliční vázy, kterou sám pomáhal rozbíjet, je zjevně zoufalá. Přesto vše směřuje k tomu, že se mu to přinejmenším na nějaký čas podaří. Navzdory tomu, že vládu s lidovci a unionisty vedení ČSSD jednoznačně odmítlo, nyní se v Lidovém domě všichni tváří, že v ní hodlají pokračovat.

Jak vidět, když dva dělají totéž, není to totéž. V čem se tedy Gross tak zásadně liší od Špidly? Odpověď nelze hledat jen v tom, že Gross je obratnější vyjednavač či v okaté snaze ČSSD ukázat prostě jen změnu pro změnu. Na obou těchto vysvětleních něco je a média je také široce rozebírala. Zajímavé ovšem bude podívat se na třetí, poněkud méně zjevný, zato však velice silný motiv, který je možná tím nejlepším tmelem staronové „grossolice“. Samozřejmě, že v bývalém tandemu Špidla-Gross tahal ten první vždy za kratší konec mocenského provazu. A stejně tak lze svým způsobem chápat (ne však omluvit), že socialisté si na změnu jen hrají, aby uchlácholili své naštvané voliče. Pokud odmítají předčasné volby, tak jim jiná možnost než jednou zavržená koalice nezbývá, protože vládu s podporou komunistů by prezident Klaus nejmenoval. Ale proč se vlastně Gross tak brání sbalit krám a nechat rozhodnout voliče? V jeho situaci by to bylo logické řešení, které by mu umožnilo konsolidovat stranu a získat jí zpět ztracenou tvář. Zkušenost ODS z roku 1998 ukazuje, že voliči takové upřímné gesto ocení. Pokračováním v klinicky mrtvé koaliční vládě si ČSSD mnoho popularity nezíská. To by se jí její partneři museli vzdát na milost a nemilost. Což nelze čekat ani od zdecimované US-DEU, natož od stále solidně si stojících lidovců, kteří navíc mají v kapse úpis na účast v případné vládě s ODS. Vypadá to na dobrovolnou politickou sebevraždu. Gross tvrdošíjně dává dohromady vládu, kterou odmítají voliči i jeho vlastní strana, byť to nyní otevřeně nepřiznává. O situaci na palubě vratké kocábky nejlépe vypovídá tragikomická podpisová akce, která nemá v dějinách české politiky obdoby. Proč to všechno? N abízí se jedno vysvětlení. Nejde tu ani tak o politiku, jako spíše o zájmy lobbistických skupin, které krouží kolem Grosse jako planety kolem stálice. Strana může v polovině volebního období položit vládu a požádat o nový mandát. Rozjeté obchody však je třeba dokončit. Případně po těch starých uklidit stůl, aby noví vládci nenašli v šuplících nepříjemné důkazy. Appian ještě nedostal své doly, není zprivatizován Telecom ani ČEZ. Mnoho miliard důvodů, proč pokračovat v započatém díle. Ostatně, proč asi Grossovi blízcí novináři vypouštějí do světa zaručené informace, že v ODS roste nespokojenost s předsedou Topolánkem, který se chová jako „nekňuba“, když trvá na předčasných volbách a vyřazuje tak stranu z podílu na lukrativních kšeftech? Vedení ODS učinilo minulý týden těmto spekulacím přítrž, když potvrdilo dosavadní kroky předsedy. To však neznamená, že Gross nebude dále zkoušet slepit svou pragmatickou obchodní koalici. Politické mechanizmy opoziční smlouvy byly sice nástupem Špidly a Topolánka přervány, v nižších patrech stranické hierarchie, v obchodních a lobbistických krizích jsou však tato chapadla stále aktivní. Špidla svůj boj s nimi prohrál, Gross dostal definitivně volnou ruku. Sledujme bedlivě jeho kroky, zda spíše než jasným politickým záměrem nebudou vedeny zájmy lobbistů. Proč, proboha, by se mělo ministerstvo informatiky slučovat s vnitrem, tedy kromě toho, že pod ně spadá lukrativní Telecom, o který měl Gross vždy eminentní zájem? Něco na tom Grossovi opravdu je. Půjde však o něco úplně jiného než o jeho chlapecký úsměv.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče