Nechovají se k nám jako k obchodním partnerům

30. ledna 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ
30. ledna 2006, 00:00

MAJITEL DODAVATELSKÉ FIRMY: „Velké firmy s námi nejednají jako s rovnocennými partnery,“ říká majitel potravinářské firmy. Tento moravský podnikatel musí obchodním řetězcům platit řadu poplatků a jeho firma přežívá jen díky úvěrům. Jméno prozradit odmítá, prý by přišel o zakázky.

MAJITEL DODAVATELSKÉ FIRMY: „Velké firmy s námi nejednají jako s rovnocennými partnery,“ říká majitel potravinářské firmy. Tento moravský podnikatel musí obchodním řetězcům platit řadu poplatků a jeho firma přežívá jen díky úvěrům. Jméno prozradit odmítá, prý by přišel o zakázky. * Jaké překážky musí překonat malý dodavatel, aby mohl být prodáván ve velkém obchodním řetězci?

My, jako menší výrobce, musíme přistupovat na celou řadu pro nás nevýhodných ustanovení ve smlouvách. Myslím, že každý, kdo je v naší situaci, mnohokrát uvažoval o skončení podnikání. Musíme řetězcům platit vysoké poplatky a na fungování našeho vlastního podnikání nám zbude směšná částka. Každý obchodní řetězec si je vědom toho, že my malí bez něj prakticky nemáme žádnou šanci na přežití. Nemáme možnost do smlouvy jakkoli zasahovat.

* Dodavatelé si nejčastěji stěžují právě na výši poplatků. Kolik procent z ceny vaší firmě zbude po jejich zaplacení?

Poplatky neplatí jen menší firmy. Všichni dodavatelé se ve smlouvách běžně zavazují k placení různých poplatků. Zbude nám pouhých pět až osm procent z ceny na provoz a vývoj firmy a inovace výrobku. Řetězce mají dle našich odhadů až 45 až 48procentní rabat. Nejhorší je, že ty různé poplatky a slevy jsou ve smlouvách dobře kamuflované. Teď už samozřejmě víme, co která větička ve smlouvě znamená, ale v začátku to byl pro nás šok.

* Zkoušeli jste si vyjednat lepší podmínky?

To je absurdní! V okamžiku, kdy bychom se pokusili vyjednávat o lepších podmínkách, u nich nadobro končíme. Při obchodních jednáních o uzavření smluv nám předloží hotový text a buď podepíšeme my, nebo kontrakt nabídnou někomu jinému.

* Můžete uvést konkrétní příklad poplatků, do kterých jste tlačeni proti své vůli?

Takovým typickým příkladem, kdy musíme úplně nesmyslně platit, je třeba slevová akce na výrobek. Slevy výrobků ve velkých prodejnách nejsou náhodné. My jako dodavatel nemáme právo rozhodnout se, jestli chceme svůj výrobek prezentovat na promoční akci nebo třeba dát zákazníkům slevu. Při uvádění výrobku na trh se platí spousta poplatků. Platíme například poplatek maskovaný jako „podpora prodeje“, při promočních akcích musíme o 10 procent z ceny dolů a zaplatit propagační leták třeba za 200 tisíc korun. Když nechceme výrobek promovat, tak máme smůlu. Oni se bez nás obejdou, my bez nich těžko.

* Řadě malých i středních firem často vadí chování managementu velkých firem. Jak se k vám chovají zástupci velkých řetězců?

Když jdeme na jednání, nechovají se k nám jako k obchodním partnerům, ale jako k těm, bez kterých se mohou obejít. Naše firma v oboru potravinářství působí už dlouho, ale ještě jsme se při obchodních kontraktech necítili jako rovnocenní partneři. Chovají se tak, jak jim dovolíme. A každý dodavatel jim musí dovolit hodně, protože jinak do dvou měsíců taky může skončit se svým podnikáním.

* Stalo se někdy, že manažer požadoval úplatek za to, že s vámi uzavře smlouvu?

Úplatkářství do něčí soukromé kapsy, to u řetězců nepřipadá v úvahu! S manažery gigantů uzavíráme smlouvy už léta a ještě se nám nic podobného nestalo. Velké společnosti jsou u nás většinou mezinárodní a mají tak přísnou firemní kulturu, že by si ani ti nejvýše postavení netroufli vzít úplatek od malého dodavatele.

* Co je podle vás největším problémem malých dodavatelů?

Problémů je celá řada. Kromě chování některých velkých firem nám starosti dělá i provázanost gigantů s různými úředníky. Existují sice instituce, které se tomuto poctivě věnují, ale k čemu je dodavatelům vítězství u soudu, když mezitím skončí s podnikáním? Dalším problémem je to, že nás velké firmy nutí vyrábět pod jejich značkou a ani na obalu neuvedou, že jsme výrobek vyrobili my. Navíc nás chodí buzerovat, dělají nám různé audity, posílají na nás kontroly z úřadů, a tak jsme zcela v jejich područí. Takto se pochopitelně nechovají všichni, ale část z nich ano a to nás trápí.

* Proč se malí výrobci nedají dohromady a nezačnou postupovat společně?

Na českém trhu působíme už řadu let, a tak víme, že malí výrobci jsou si navzájem tou největší konkurencí. Ti velcí se na spolupráci snáz dohodnou, ale my ne. Podmínky pro podnikání jsou v Česku drsné a nemůžeme si dovolit nějaké slučování s konkurencí.

* Co byste tedy poradili začínajícím dodavatelům?

Bude to znít krutě, ale především bych jim poradil, aby se do tohoto druhu podnikání vůbec nepouštěli. Dnes nemá cenu vyrábět v malém, perspektivním oborem je prodej cizích výrobků. Do Česka se doveze kdejaký levný šmejd z Polska, dá se tomu hezký obal a malý český výrobce má smůlu. Začínajícím podnikatelům bych poradil založit si lékárnu. Hodně mě rozčilují lékárníci, kteří křičí, že se jim sníží procenta zisku. Oni snad žijí mimo českou realitu! Copak my, normální malí podnikatelé, máme tak snadné podnikání jako oni? Nám nikdo nic nezaručí, my se musíme sami ohánět tak, abychom se udrželi nad vodou.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče