Nechceme podpůrné programy, ale kvalitní úředníky,

27. října 2003, 00:00 - EVA MARTÍNKOVÁ
27. října 2003, 00:00

říká Zdeněk Somr, předseda Sdružení středního podnikatelského stavu PRO STŘEDNÍ PODNIKATELSKÝ STAV NEMÁ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ ŽÁDNÝ SMYSL, TVRDÍ VICEPREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR ZDENĚK SOMR. NĚKTERÉ JEJÍ MOMENTY POKLÁDÁ ZA TRAGIKOMICKÉ, NAPŘÍKLAD MINIMÁLNÍ DAŇ. BEZ REFORMY BY VŠAK PODLE JEHO NÁZORU BYLO JEŠTĚ HŮŘ.

říká Zdeněk Somr, předseda Sdružení středního podnikatelského stavu

PRO STŘEDNÍ PODNIKATELSKÝ STAV NEMÁ REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ ŽÁDNÝ SMYSL, TVRDÍ VICEPREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR ZDENĚK SOMR. NĚKTERÉ JEJÍ MOMENTY POKLÁDÁ ZA TRAGIKOMICKÉ, NAPŘÍKLAD MINIMÁLNÍ DAŇ. BEZ REFORMY BY VŠAK PODLE JEHO NÁZORU BYLO JEŠTĚ HŮŘ.

Dotkne se reforma veřejných financí podnikatelského stavu?

Není to žádná reforma. Je to vynucené rozpočtové opatření, ale my, střední podnikatelé, říkáme zaplať pánbůh za něj. Snad zastaví děsivý vývoj státního zadlužování. Pokud by okolní země vstoupily do měnové unie a my bychom od ní zůstali kvůli stavu státních financí na hony daleko, to by se podnikatelů dotklo vskutku tragicky. Vedlo by to k odlivu investorů, začaly by problémy pro subdodavatele v automobilovém i elektronickém průmyslu, nastala by velká měnová krize, a to vše by pro exportéry i další podnikatele bylo velmi kritické. Chápeme proto reformu jako nutný krok, proto jsme nijak nenapadali její dílčí kroky, třebaže jsou někdy až tragikomické. Sama o sobě reforma nepřináší pro podnikatelské prostředí, zejména pro střední podnikatelský stav, žádné pozitivní změny.

Co chápete pod pojmem střední podnikatelský stav?

Není to ani Škoda Auto, ale ani švec či instalatér. Za střední stav považujeme firmy, které už mají takový setrvačník nákladů, že musí generovat dál a dál tržby, protože nemohou omezit firmu a čekat, až bude líp. Pod tento pojem zahrnujeme firmy, které jsou zde nastálo, a ne z kalkulačních důvodů pouze na pár let. Nejsme sdružení těch, kteří jsou těsně před krachem a volají o pomoc. Naší cílovou skupinou jsou ti, kteří dokázali dostat z nuly nebo ze zpackané privatizace podnik do situace, kdy je efektivní, úspěšný, má odpovídající technologické vybavení, zkrátka dobře funguje, ale trápí ho podnikatelské prostředí.

Co tedy střední podnikatelé po státu požadují?

Kultivaci podnikatelského prostředí. Nemluvíme o dotacích ani jak z neúspěšných udělat úspěšnější. Chceme, aby se státní úředníci naučili podporovat úspěšné, nikoli sanovat neúspěšné. Ve stávající ekonomické politice této země nejsou žádné pozitivní prvky, které by se týkaly středních podnikatelů. Různí náměstci ministrů vám vyjmenují třeba i desítky podpůrných programů, které spravuje ten nebo onen, ale to jsou programy spíše pro malé podnikatele. Ale to není to, po čem voláme. My nečekáme, až nám někdo něco přisype na úroky. Úspěšné střední firmy už dnes dostávají u bank na úvěry pětiprocentní úroky. Nepotřebujeme žádné příspěvky. Nechceme pár korun dotace, na kterých se uživí mraky úředníků, a pak o tom budou představitelé státu přednášet na všech konferencích - co stát dělá pro střední podnikatele. Pro malé podnikatele je to cesta. Ale pro střední podnikatele je rozhodující kvalita podnikatelského prostředí, kvalita úředníků. A i o tom by měla být ekonomická reforma, ne ji zužovat na veřejné finance.

Vláda chce opět zvýšit minimální mzdu. Vadí vám to?

Návrh zvýšit minimální mzdu o 700 korun, tedy na 6900 korun, přichází v naprosto nevhodné situaci. Hospodářství je v deflaci, růst mezd převyšuje produktivitu a probíhá již zmíněné vynucené rozpočtové opatření pod názvem reforma veřejných financí. Růst minimální mzdy částečně sníží marži podnikatelů, zejména v maloobchodě. Výsledkem nebude zvýšení mezd, jak si autoři návrhu naivně představují, ale tvrdší normování práce. Přijme se méně lidí, natáhnou se časy na přípravu zboží, na vybalování, a pak to místo osmi hodin zaměstnání bude devět a mzda bude stejná. A to bude ten méně špatný důsledek. Ten horší bude švarcsystém a práce na černo. Stát pro to připravuje půdu. Mnozí malí podnikatelé to vzdají, když budou muset platit nekvalifikovaným zaměstnancům víc. Za podmínek, kdy jim někdo stále přitahuje kohout a oni vydělají méně, než kdyby žili z podpory, nemá podnikání smysl. Nevidím žádný reálný ekonomický důvod pro zvyšování minimální mzdy. Je to jenom úlitba a populistická snaha osladit reformu lidem s nejnižšími příjmy.

A co minimální daň pro neprosperující podnikatele?

Minimální daň je opatření nejhorší z nejhorších. Kdo švindluje dnes, bude švindlovat dál. A ten, který nešvindluje, ten bude v období investic potrestán platbou minimální daně. V důsledku je to trest pro ty, kteří hrají poctivě.

Dobře, ale nepopřete, že jsou živnostníci, kteří jsou ve ztrátě přímo programově.

Souhlasím s tím, že není normální, když nějaký živnostník viditelně neinvestuje, je deset let ve ztrátě a přitom docela spokojeně žije. To bude nejspíš nějaká lumpárna. Ale zavést minimální daň, to je špatné řešení.

Ano, ale co s tím?

Mnohem lepším řešením, i když pro stát pracnějším, by byla paušální daň. Pamatuji si, když nám ministr Kočárník říkal, že ji finanční úředníci neumějí vypočítat. Uplynulo deset let, tak se to snad už probůh mohli naučit. Určitě mají dostatek údajů o podnikání ve svém mikroregionu na to, aby uměli říct, kolik má zaplatit kadeřnice na náměstí v Nymburce z jednoho křesla. A aby věděli, že když živnostník investuje, tak se mu zisk zpočátku snižuje, ale příští rok už může být vyšší. Paušální daň není kamenná věc, ale společenská dohoda. O její výši by se měli každoročně „prát“ finanční úředníci s místní podnikatelskou samosprávou. Jinak stát nutí podnikatele hledat, jak si daň snížit.

Na závěr obligátní otázka: obáváte se vstupu do EU?

Největším problémem vstupu do EU vůbec není kvalita managementu našich firem, ale kvalita úředníků našich ministerstev. Jestli máme dnes s něčím problém, tak je to nepřipravenost státní správy. Pro nás je zásadní otázka, zda se naše vláda odhodlá k reformě podnikatelského prostředí, která vyrovná podmínky našich podnikatelů s těmi, které na ně čekají ne jednotném trhu EU v květnu příštího roku. Nepůjde o to, jak kvalitní je výrobek a jaké má certifikáty. To naše firmy umějí. Hra začne být o tom, že konkurenti se budou snažit škodit jim v procesu výroby, budou zkoumat, zda mají odpovídající bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zda dodržují ekologické normy, jestli neporušují soutěžní právo. To bude úhelný kámen podnikání, a budou-li čeští úředníci papežštější než papež, mohou nastat pro podnikatele těžké časy.

RNDr. Zdeněk Somr (1959)

Podnikatel, majitel pekárny a hotelu v Jindřichově Hradci. Deset let byl prezidentem Hospodářské komory ČR, nyní působí jako viceprezident komory a předseda Sdružení středního podnikatelského stavu.

Nevidím žádný reálný ekonomický důvod pro zvyšování minimální mzdy. Je to jenom úlitba a populistická snaha osladit reformu lidem s nejnižšími příjmy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče