Menu Zavřít

Nečas špatně načasoval

13. 3. 2009
Autor: Euro.cz

Ministerstvo chce jako za Škromacha přihrát stejné firmě zakázku bez soutěže

Stařenka jen obtížně chodí, už si ani neuvaří. Na bezmocnost jí stát přispívá každý měsíc dvěma tisíci korun. Dostává je na to, aby jí někdo donesl oběd, nakoupil, poklidil nebo odvezl k lékaři. Není-li po ruce rodina, měla by si výpomoc zaplatit u profesionálních pečovatelů. Jenže stařenka na sobě šetří, aby přilepšila mladým, služby si neobjednává a pomoc státu se míjí účinkem. Peníze odtékají na nákupy v Tesku, na cesty potomků k moři či bůhvíkam, zatímco poskytovatelé služeb se potácejí v existenčních potížích. Stát na jejich záchranu vydává extra dotace, přestože do sociálních služeb ročně nalévá 25 miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) chce takovému odtékání peněz učinit přítrž, jenže od začátku vzal snahu za špatný konec. Bylo dětinské se domnívat, že Parlamentem, kde se už krájí hovězí na předvolební gulášek, projde snížení příspěvku v 1. stupni (lehká závislost) ze 2000 na 800 korun měsíčně, když před minulými parlamentními volbami poslanci zvedli dávku z pětistovky na dvoutisícovku. Ministr to po prvním čtení novely zákona o sociálních službách pochopil a k návrhu svého úřadu dodal pozměňovací návrh. Tím však ještě přilil olej do ohně. Z příspěvku na bezmocnost se stalo velké politikum, o kterém se bude sněmovna handrkovat na schůzi začínající toto úterý. Výsledek se nedá předvídat. Hrát se bude o nový způsob výplaty dávek, na který se chtějí přisát různé soukromé firmy. Lobbování na všech možných frontách běží na plné obrátky.

OKsystem nepřijatelný… Sněmovní sociální výbor podpořil hlasy sociálních demokratů, komunistů a Aleny Páralové z ODS zachovat status quo, tedy nadále dvoutisícový příspěvek v hotovosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tedy ve výboru pohořelo s návrhem kombinované výplaty – 800 korun v hotovosti a 1200 korun vázaných na poskytnuté terénní či ambulantní služby, což by řešilo financování jejich poskytovatelů. Všeobecný odpor totiž vyvolal způsob, jakým by se větší část příspěvku administrovala – pomocí softwaru firmy OKsystem. „Takový hurá systém s OKsystemem je pro nás naprosto nepřijatelný, i když s principem kombinované výplaty problém nemáme,“ říká Pavel Dušek, prezident Unie zaměstnavatelských svazů (UZS). OKsystem odmítá také Svaz měst a obcí (SMO) jako nevýhodný pro všechny: klienty, poskytovatele sociálních služeb i obce. Jen malý příklad: stařenka by měla na nezbytné potvrzení o čerpání služby vypisovat třeba číslo účetního dokladu. Průběh výplaty dávky by mohla sledovat na internetu. Odstrčená by byla rodina, která by si za péči nemohla nic účtovat. Přitom ze zkušeností potřebných je nakupovaná služba třikrát dražší než výpomoc rodiny. K tomu SMO upozorňuje na bobtnající byrokracii a s ní spojenou finanční zátěž. „Obce by musely přijmout minimálně dvě úřednice, aby tiskly poukazy pro lidi a kontrolovaly údaje od poskytovatelů služeb,“ předesílá Ludmila Němcová ze SMO.

BRAND24

…a za všech ministrů protěžovaný? Sociální partneři, jako jsou UZS, SMO a Národní rada osob se zdravotním postižením, preferují před OKsystemem úhradu části příspěvku ve formě poukázek. Míní, že je nedoprovází taková finanční a administrativní zátěž a jsou uživatelsky přívětivější. Koncepce poukázek jako alternativní návrh jmenovaných svazů, kterou v Parlamentu předložil lidovec Ludvík Hovorka, počítá s tím, že její centrální dodavatel bude vybrán ve veřejné soutěži. Na rozdíl od varianty protlačované Nečasovým úřadem, který chce zakázku přiklepnout soukromé firmě OKsystem bez výběrového řízení. Nečas přitom po příchodu na ministerstvo na podzim 2006 sliboval, že zprůhlední zadávání veřejných zakázek v resortu. K antimonopolnímu úřadu dal podnět k prošetření zakázek přidělených bez tendru za exministra Zdeňka Škromacha (ČSSD). Několikrát mezi nimi figurovala také firma OKsystem. Antimonopolní úřad však zahájil správní řízení jen v jediném případě, který se netýkal OKsystemu.
„Není to obejití zákona, jen opatření, které má velmi rychle umožnit zavedení kombinovaného způsobu výplaty,“ obhajuje úřadující ministr kšeft pro OKsystem. O úzkém propojení firmy s MPSV svědčí i to, že pod koncepcí jsou jako autoři podepsaní dva ministerští úředníci a dva lidé z OKsystemu. „Tato varianta je východiskem z nouze. Šlo by o dočasné řešení, které by časem mohlo nahradit jiné, třeba poukázky nebo čipové karty,“ ujišťuje Nečas. Jiným pojetím ho ještě zásobila „stravenková“ firma Accor Services. Pohaněla ostatní dva návrhy, zvlášť ostře odsoudila alternativní koncepci poukázek od trojice svazů, kterou osočila z rizika korupce při centrálním tendru na provozovatele systému. Firma Accor Services by dala obcím na výběr – buď „zdarma“ státní OKsystem nebo poukázky či karty od Accoru a za peníze.
„Budeme dál hledat kompromis, který bude mít širší politickou podporou,“ nevzdal se po neúspěchu v sociálním výboru ministr Nečas. Při tom, jak jsou karty rozehrané, to nebude snadné. Nakonec by také mohl jako předkladatel celou novelu stáhnout, a toho se děsí ČSSD. Pěkně by tím totiž zatopil oranžovým krajům, na které platný zákon přesouvá od 1. ledna 2010 financování sociálních služeb. Novela to má o tři roky oddálit. Z hejtmanů ale sedí ve sněmovních lavicích už jen David Rath.

BOX:
Fakta o sociální péči
Příspěvky na péči čerpá asi 240 tisíc lidí.
Z toho v 1. stupni (příspěvek 2000 korun měsíčně) ho dostává přes sto tisíc lidí, ale jen čtvrtina si z něj platí sociální služby.
Měsíčně stát na příspěvky posílá zhruba 1,4 miliardy korun, z toho na péči v 1. stupni jde asi 200 milionů korun.
Loni státní rozpočet vydal na péči přes 18 miliard korun (v roce 2006 činily mandatorní výdaje šest miliard korun).
Celkové výdaje státního rozpočtu do oblasti sociálních služeb vzrostly ze třinácti miliard korun v roce 2006 na 25 miliard korun v roce 2008 a s podobnou sumou se počítá i letos. Přesto někteří poskytovatelé služeb mají existenční problémy.
Průměrné celkové měsíční náklady na zajištění pečovatelské služby u jednoho klienta činí zhruba 1500 korun, přitom průměrná měsíční úhrada za tuto službu dosahuje asi 400 korun.
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).