Nebyla to žádná habaďura

04. července 2005, 00:00 - PETR BÝM
04. července 2005, 00:00

AMI COMMUNICATIONS: Rozejít se lze i v dobrém. Příkladem je osud agentury AMI Communications. Ta vstoupila na trh public relations v polovině devadesátých let a zanedlouho se stala jeho jedničkou. Tou je ostatně dodnes.

AMI COMMUNICATIONS:

Rozejít se lze i v dobrém. Příkladem je osud agentury AMI Communications. Ta vstoupila na trh public relations v polovině devadesátých let a zanedlouho se stala jeho jedničkou. Tou je ostatně dodnes. Rozdíl je jen v tom, že jeden ze dvou zakladatelů z firmy odešel a v současnosti řídí jinou agenturu.

Milan Hejl a Aleš Langr vzali revoluci roku 1989 doslova i ve svém profesním životě. Znali se už z pražské filozofické fakulty, kde první vystudoval historii, druhý filologii. Svou pracovní kariéru ale Hejl odstartoval několika podnikatelskými projekty, včetně tiskové agentury Arteria, Langr zase malým vandrem po Spojených státech amerických a po návratu domů prvním angažmá v oblasti public relations.

Někdejší spolužáci se sešli opět v roce 1995 a založili vlastní PR agenturu - v té době se u nás ani moc nevědělo, co vlastně taková firma pro své klienty dělá. Obor se ale dynamicky rozvíjel a AMI Communications se na stoupající vlně zájmu o „nereklamní“ propagaci dobře vezla. Už na přelomu století se v žebříčku největších PR agentur vyhoupla do čela. A svou pozici si stále pevně drží: V roce 2001 z hlediska obratu poprvé překonala hranici 60 milionů korun, loni už překročila úroveň 70 milionů. A to přesto, že se cesty architektů tohoto úspěchu, společníků Hejla a Langra, loni rozešly. Zatímco první stále stojí v čele AMI, druhý je už hlavou společnosti Crest, která působí rovněž ve sféře PR. Z někdejších partnerů jsou dnes konkurenti.

KÁMEN ÚRAZU

„V posledních letech se začaly rozcházet naše představy o rychlosti rozvoje agentury a tomu odpovídajícímu pracovnímu nasazení,“ komentuje důvody rozchodu poněkud lakonicky Milan Hejl. Aleš Langr ale vidí příčin více: „Bylo to také v dělbě práce. Nějak se stalo, že na mne zbyla administrativa - dohody o provedení práce, faktury, jednání s neplatiči. A téhle nudné byrokracie stále přibývalo v souvislosti s tím, jak agentura a počet jejích klientů narůstal. Ve finále už moje práce vlastně se samotným oborem neměla nic společného.“ A navazuje na tvrzení bývalého partnera: „Nechtělo se mi být v práci dvanáct hodin denně už proto, že mne to nebavilo.“ Spory měly oba spolumajitelé také o rychlost expanze - střídmější politiku sledoval Aleš Langr, zatímco někdejší historik Hejl byl zastáncem rozvoje maximálně dynamického.

Je na místě říci, že podnikatelské partnerství v tomto případě nepřerostlo v osobní přátelství. „Známe se už z fakulty, ale během podnikání jsme se ve volném čase příliš nestýkali, společná kancelář nám stačila. Oni by vlastně oba šéfové ani neměli jezdit na dovolenou současně,“ říká na toto téma Hejl. Aleš Langr vedle toho vnímal i jinakost zájmů: „Milan se velmi zapálil pro golf a podle toho vypadá jeho dovolená. Já zase rád cestuji, mám rád přírodu - v poslední době jsou to jihoamerické Andy.“

JAK NA TO?

Situace v AMI postupně zrála k nějakému radikálnímu řešení, které nakonec přinesla náhoda. Pro velké PR agentury je víceméně nutností mít po ruce menší sestru. Etický kodex jim totiž brání pracovat zároveň pro dva či více producentů stejného zboží nebo služeb, ovšem poptávka na to nedbá - takže v případě potřeby se takový klient „přesune“ do formálně nezávislé agentury, která je ovšem s mateřskou propojena majetkově. „Někdy počátkem roku 2004 nastal čas pro to, abychom - v zájmu eliminace případného střetu zájmů - založili dceřinou agenturu. A teprve při plánování nás napadlo, že by se Crest - jak jsme ji nazvali - mohl stát nástrojem našeho přátelského rozchodu,“ líčí Aleš Langr.

V té době ovšem už AMI měla tři vlastníky: K původním dvěma se připojil ještě jeden minoritní partner. Ani to se ale neukázalo jako neschůdné, dohoda byla nakonec snadná. Langrův 40% podíl v AMI se transformoval v 100% vlastnictví agentury Crest. Výměnu majetkovou provázely ovšem i další přesuny. „Z AMI se mnou odešla vlastně dvě oddělení a jejich klienti -šlo především o sféru developmentu a stavebnictví. Bylo příjemné a trochu i překvapivé, že jednání s klienty byla v tomto ohledu velmi snadná a ani jeden z nich přechod k jiné agentuře neodmítl,“ vypráví Langr. Vyrovnání bylo korunováno dohodou, že v budoucnosti si AMI a Crest nebudou navzájem přetahovat zaměstnance.

Hladký rozchod jakoby předznamenal další vývoj. AMI letos oslaví 10. narozeniny a zdá se, že ve velkém stylu. Od června letošního roku má pobočku v Bulharsku, v létě začne fungovat další v Rumunsku. Podle Hejla se finanční mezera, kterou rozchod partnerů vyvolal, už dávno zacelila - během minulého a letošního roku agentura získala nové zákazníky zvučných jmen jako třeba ČEZ, Tipsport či Makro. Langrův Crest dokonce nové klienty odmítá, protože jeho šéf chce agenturu udržet ve střední, pro něj „přehledné“ velikosti.

A vzájemné vztahy nových konkurentů? „Jsou naprosto korektní, nevidím v nich jediný negativní aspekt,“ říká Aleš Langr. „Vzhledem ke genezi celé věci máme oba dodnes potíže přesvědčit kolegy z oboru, že to nebyla žádná habaďura, ale opravdový rozchod,“ dodává s úsměvem.

Milan Hejl: Rozcházeli jsme se v představách o dalším rozvoji podniku i míře pracovního nasazení.  foto: Profit - Martin Siebert

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče