Nebojte se střední Evropy

06. června 2012, 13:22 - Pavel Hanslíček
06. června 2012, 13:22

V regionu CEE se výrazně zlepšily výkonové bilance zahraničního obchodu i poměr mezi úvěry a vklady v bankách

Představuje střední a východní Evropa (CEE) zajímavou investiční příležitost, nebo rizikový region, ze kterého by se rakouské banky měly spíše stáhnout? To je otázka, kterou přetřásal rakouský tisk v uplynulých letech. Expozice finančních domů s rakouskými kořeny v CEE je totiž mimořádná – rakouské banky (bez Bank Austria) zde rozpůjčovaly kolem dvou set miliard eur, což odpovídá 70 procentům rakouského hrubého domácího produktu. I proto se rakouští regulátoři rozhodli více monitorovat poskytování úvěrů v tomto regionu. „Úvěry jsou pro fungování ekonomiky států střední a východní Evropy velmi důležité. A to ještě více než v eurozóně – zatímco v zemích platících eurem tvoří půjčky asi 45 procent bankovních aktiv, tak v CEE to je v průměru 55 procent,“ říká šéfanalytik Raiffeisenbank pro CEE Günter Deuber.

Jaká je aktuální ekonomická situace v zemích CEE? V regionu CEE panují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Polsko a některé solidnější země střední Evropy stejně jako vývozci surovin Rusko a Ukrajina rostou slušným tempem. Naopak v Maďarsku, Slovinsku a také ve státech jihovýchodní Evropy nadále probíhají přizpůsobovací procesy, jejichž důsledkem je nižší ekonomický růst. Tyto země, podobně jako slabší členové eurozóny, v minulosti rostly příliš na dluh. Ve specifické situaci je Česko, které sice patří k těm solidním zemím, ale vzhledem k uskutečňované fiskální konsolidaci se mu daří o něco hůře než Polsku nebo Slovensku.

Je skutečně CEE tak rizikový region, jak tvrdí někteří západoevropští analytici? V roce 2008 opravdu v CEE existovala rizika související s extrémně rychlým riskem před příchodem krize. To vedlo k velkým nárokům na externí refinancování a vysokým deficitům výkonových bilancí zemí v regionu, což znamenalo velkou závislost na mezinárodních kapitálových trzích. Dalším problémem byl zhoršující se poměr mezi úvěry a vklady v bankách, který značně přesahoval hranici sta procent. V posledních letech se ale situace v tomto ohledu výrazně zlepšila. Deficity výkonových bilancí zemí CEE se v uplynulých dvou letech značně snížily a také se změnil poměr mezi úvěry a vklady v bankách, který se v průměru dokonce dostal pod sto procent. Díky tomu je zranitelnost regionu daleko menší než v roce 2008. Navíc mnohé země přijaly důležité reformy a opatření snižující růst mezd, které ještě mnohé země eurozóny čekají. Domnívám se, že trh vnímá CEE příliš negativně a je příliš pod vlivem údajů z roku 2008. Přesto i anglosasští analytici začínají rozlišovat a v případě některých solidních zemí střední Evropy se pojištění proti nesplácení dluhopisů CDS již nyní obchoduje za nižší sazby než u některých západoevropských států.

Jak to vypadá s expozicí rakouských bank v regionu, která byla považována za rizikovou ? Zde musíme rozlišovat – nelze se dívat na celou bilanční sumu dcer rakouských finančních domů jako na riziko pro Rakousko. To je sice častý, ale naprosto neseriózní pohled. Velká část bankovních obchodů se v CEE refinancuje lokálně, proto lze jako případné riziko vnímat nanejvýš převis úvěrů nad úložkami v bankách. Pro srovnání: ve střední a jihovýchodní Evropě evidujeme úvěry za 540 miliard eur a proti tomu vklady za 520 miliard eur. Ona mezera činí tedy jen asi 20 miliard eur – to nabízí úplně jinou optiku pohledu na rizikovost CEE než údaj, že bilanční suma rakouských bank v CEE odpovídá téměř sto procentům rakouského HDP.

Říkal jste, že úvěrování je pro tyto země velmi důležité. Jak se vyvíjí od počátku krize? Přirozeně se od roku 2008 objem poskytovaných úvěrů v CEE významně snížil. To ale souvisí s poptávkou a nabídkou. Je pravda, že se vzhledem k novým požadavkům regulátorů a nárůstu problematických úvěrů snížila ochota bank poskytovat půjčky, ale zároveň poptávka po úvěrech klesla. Z tohoto pohledu se úvěrování pro nás vyvíjí slušně. Především se tempo růstu úvěrů zpomalilo jen v těch zemích a tržních segmentech, které už před nástupem krize zažívaly příliš rychlou expanzi. To platí pro některé země jihovýchodní Evropy, kde se zastavil růst spotřebitelských půjček, ale naopak málo rozvinuté segmenty firemních a hypotečních úvěrů vykazují solidní tempo rozvoje. A v zemích, kde ve skutečnosti žádná úvěrová bublina před rokem 2008 neexistovala, rostou všechny segmenty trhu. To je rozdíl mezi CEE a eurozónou, kde je úvěrová krize – v letech 2009 až 2011 se úvěry po očištění o inflaci v CEE zvýšily o 25 procent a v eurozóně pouze o jedno procento.

A jak se vyvíjí podíl nesplácených úvěrů? Pro celý region se podíl problematických úvěrů vloni ustálil na průměrné hodnotě 6,7 až 6,9 procenta. Ovšem v některých zemích, jako je Maďarsko či mnoho států jihovýchodní Evropy, vloni podíl nesplácených úvěrů silně narostl a pohybuje se kolem patnácti až dvaceti procent.

Očekáváte další omezení úvěrování v CEE kvůli krizi eurozóny? Bude-li krize eura dále eskalovat, tak se tyto země rozhodně potížím nevyhnou. Taková situace totiž negativně ovlivní konjunkturu v zemích západní Evropy, navíc se znova přiostří situace na mezibankovním trhu. Ovšem v poslední době měla krize eura jen omezený vliv na země CEE, protože se v regionu, jak už jsem říkal, zásadně zlepšil poměr mezi vklady a úvěry. Dobrým příkladem je právě Česko. Proč by se zde mělo omezovat úvěrování kvůli krizi eura, když ve vaší zemi úložky v bankách významně přesahují poskytnuté půjčky?

Jak vidíte další vývoj zemí CEE? V následujícím jednom až dvou letech budou v regionu přetrvávat již zmíněné rozdíly mezi zeměmi, kdy rychleji porostou ekonomiky se solidními základy. Tato mezera se zmenší během tří až pěti let, protože mnohé země CEE přijaly zásadní reformy. > Střednědobě bude tento region expandovat rychleji než západní Evropa, ovšem samozřejmě pomaleji než velké rozvíjející se ekonomiky. Ale to je dobře. Téměř ve všech zemích CEE je totiž nyní po deseti až dvaceti letech dohánění západní Evropy míra blahobytu výrazně vyšší než v ostatních rozvíjejících se ekonomikách. A kdyby CEE rostlo příliš rychle, mohlo by dojít k přehřátí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče