Nebojme se ojetin, ale bludů

03. března 2003, 00:00 - Jan Šmíd, politolog
03. března 2003, 00:00

Ekologičtí aktivisté a lobbisté produkují nesmysly, na které novináři naletěliDovozci ojetých aut jsou nespokojeni. Tu zablokují pražské ulice, pak zase hraniční přechod. Jednou je akce organizovaná, jindy spontánní. Cíl mají společný: protestovat proti politickým a byrokratickým překážkám, které různými způsoby a pod roztodivnými záminkami znemožňují dovážet ojetiny.

Ekologičtí aktivisté a lobbisté produkují nesmysly, na které novináři naletěli

Dovozci ojetých aut jsou nespokojeni. Tu zablokují pražské ulice, pak zase hraniční přechod. Jednou je akce organizovaná, jindy spontánní. Cíl mají společný: protestovat proti politickým a byrokratickým překážkám, které různými způsoby a pod roztodivnými záminkami znemožňují dovážet ojetiny. Drobným dovozcům nikdo neaplauduje. Proti problémům ve svém podnikání prý nemají bojovat tím, že znepříjemňují život ostatním. Jejich požadavky by se však neměly posuzovat podle toho, zda se někomu jejich forma protestu líbí, či nelíbí. Běží o to, kdo má pravdu. Obvykle se říká, že pravda je někde uprostřed nebo že jí má každý kus a podobně. To tentokrát neplatí. Na straně odpůrců ojetin stojí jen prázdná hesla, pravdu mají dovozci. Navzdory tomu mají téměř nulovou šanci ji prosadit. Celé téma se totiž zahalilo do několika neprůstřelných sloganů: „nechceme se stát vrakovištěm Evropy“, „zakažme dovoz neekologických aut“ nebo „ojetin už je v našich bazarech dostatek“. Tyto bludy vyprodukovali ekologičtí aktivisté a lobbisté za automobilový průmysl. Velká část novinářů jim uvěřila a politici se za ně při hlasování rádi schovali. Z hlediska ekologie, ekonomie, politiky i historie je však omezování dovozu naprosto nesmyslné.

Nové auto může malou firmu zlikvidovat

Vydělá jen Škoda Mladá Boleslav a značkoví dealeři. Hrubý domácí produkt se tím nezvedne ani o píď, naopak bude vykazovat horší výsledky. Běžný spotřebitel, stejně jako ekonomika coby celek, totiž stojí před dilematem, jak použít omezené finanční zdroje tak, aby uspokojily co největší okruh aktuálních potřeb. Komu se rozpadlo auto, kterým objíždí zákazníky, a zároveň mu zatéká do dílny, kde vyrábí, potřebuje řešit obě situace okamžitě i s tím málem, co má. Lidí, kterým v kapse zvoní skutečně přebytečné peníze, je vždy málo. Občana, který potřebuje opravit střechu a zároveň koupit auto (obojí potřebuje k obživě), chtějí české zákony postavit před výběr: Buď jedno, nebo druhé. K čemu ale bude nové či zánovní auto, které bude sloužit patnáct let, když podnikateli brzy nezbude než „zavřít krám“? Rozhodnutí o tom, co koupit a co ne, musí dělat statisíce motoristů - vždy jen sami za sebe, podle své momentální situace. Bojovníci proti ojetinám tvrdí, že jich u nás už máme dostatek, jejich sortiment se prý doplňuje z domácích zdrojů a proto není třeba je dovážet. Není to pravda. Kdyby jich skutečně byl dostatek, nemohly by se desítky a stovky lidí živit dovozem dalších a dalších aut. I teorie o doplňování českých bazarů z domácích zdrojů je iluzí. Potvrzují to nejen prodavači v bazarech, ale i fakt, že lidí, kteří potřebují nahradit svého dosluhujícího miláčka zakoupeného ještě za hlubokého socializmu, je mnohem víc než těch, kdo by se zrovna chtěli zbavovat svých dobře zajetých felicií. Nesmyslnost boje proti ojetinám obzvlášť vyniká dnes, kdy vstup do Evropské unie odpočítáváme na pouhé měsíce. Potom se naše hranice otevřou volnému pohybu zboží včetně automobilů a všechna ta nesmyslná omezení snad přestanou platit. Na našich silnicích se nezačnou prohánět vraky, ale právě naopak: V raky začnou Češi nahrazovat solidními auty, která byla ještě před chvílí dost dobrá i pro blahobytného Němce, Itala nebo Francouze.

Jaképak vrakoviště

Co potom s hesly „nechceme se stát vrakovištěm Evropy“, „zakažme dovoz neekologických aut“ či „ojetin už je v našich bazarech dostatek“? Ona sama půjdou na vrakoviště. Ojetin skutečně začne být dostatek, jelikož jejich dovozu nebude nic bránit. Že by auta dovezená ze západu nebyla šetrná k životnímu prostředí, tomu snad nikdo nevěřil od samého počátku. A ono děsivé vrakoviště Evropy? Do Čech míří hromady aut, která tu doslouží a vytvoří problém, jak je zlikvidovat. Většinou se to neděje příliš ekologicky, o tom není pochyb. Český zákonodárce se s tím vypořádal velmi přísně: auta, která během několika let doslouží, zakázal dovážet. Tím jen dokázal, že mu leží na srdci podpora domácího automobilového průmyslu, popřípadě oficiálních dealerů. Ono by totiž stačilo zavést jednoduchý systém: každý by musel prokázat, že svého miláčka zlikvidoval ekologicky šetrným způsobem. Ale o ekologii tu nikdy nešlo.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče