Neblahé důsledky daňových distorzí

08. července 2009, 14:26 - Dana Trezziová
08. července 2009, 14:26

Dle Mezinárodního měnového fondu jsou daně spoluviníkem současné hospodářská krize

V červnu 2009 vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) zprávu s názvem Zneužití dluhu a jiné distorze: oblasti daňové politiky související s krizí. Daně jsou v ní v podstatě označené za spoluviníka současné ekonomické krize. Důvodem tohoto obvinění je zejména distorze daní vyplývající z odlišného daňového ošetření úvěru a kapitálu. Daňová podpora podnikání dluhem oproti vloženým kapitálem byla dle MMF příčinou nadměrného využití dluhového financování v předkrizovém období. Další zdroj současné krize spatřuje MMF v daňové podpoře bydlení, která zvýšila jeho ceny, a ve vyšším zadlužení osob. A mohla i přispět ke vzniku bubliny na nemovitostním trhu. Mezinárodní měnový fond také uvádí, že sofistikované finanční instrumenty, hojně využívané v předkrizovém období, často vznikají z důvodu využití distorzí daní, jako jsou odlišné daňové ošetření různých příjmů a postavení investorů a výjimky v jurisdikcích.

Zajímavé téma

Daně jako spoluviník ekonomické krize je zajímavé téma, které by si zasloužilo hlubokou analýzu i v České republice. V posledních týdnech se však daně posouvají do role záchranného kruhu, který má být hozen potápějícím se státním rozpočtům. A to se stává aktuálním tématem pro podnikatelskou i širokou veřejnost!
Doufám, že se v ČR neujme snaha „vyždímat“ z ekonomicky oslabených daňových poplatníků dodatečné příjmy, přestože ve světě lze najít i tento přístup. Například v prohlášení představitelů daňových správ zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z konce května 2009 je vyzdvižena klíčová role jejich společného a razantního postupu v zabezpečení udržitelných státních příjmů a pokrytí fiskálních deficitů v době krize.
Mnohem větší nebezpečí pro český daňový systém a evropské daně však představuje nutnost sanovat veřejné rozpočty a uhradit obrovské státní dluhy, které v důsledku krize významně narostly.

Sporný návrh

Velkou nevoli evropské podnikatelské veřejnosti vyvolala nedávná výzva finského předsedy vlády Matti Vanhanena. Navrhl, aby členské země Evropské unie provedly opatření zamezující daňové konkurenci a dohodly se na společném a koordinovaném zvýšení daní. Evropští podnikatelé tyto návrhy rázně odmítli. S tím, že zvyšování daní nelze považovat za akceptovatelnou strategii pro obnovu hospodářského růstu a pro vznik nových pracovních míst v Evropě. V globalizovaném světě s migrujícím obyvatelstvem a kapitálem by vyšší daňové zatížení v Evropě vedlo spíše k odlivu podnikatelských aktivit, osob s vysokým příjmem a zisků mimo EU.
Pokud krize způsobila dramatický pokles ekonomické aktivity a zisků společností, řešením nemůže být vyšší daňové zatížení činností generujících výnosy a zisky a nižší atraktivita vnitřního trhu. Členské země EU by se měly soustředit na strukturální reformy, omezování administrativní zátěže a zjednodušování daňových systémů, aby byl přilákán nový kapitál a byly co nejrychleji obnoveny zdanitelné výnosy, a tím se zotavily i příjmové strany veřejných rozpočtů.

Nepřijatelná populistická opatření

Je však třeba připustit, že prosadit reformní opatření bude v období po krizi značně obtížné a politicky náročné. Jednodušší a pro nejširší voličskou základnu atraktivní cestou je zvýšit zdanění nadprůměrných příjmů s minimálním omezením veřejných výdajů. Tato populistická cesta by však mohla vyvolat odliv ekonomicky činných osob s nadprůměrnými příjmy a ziskových podniků z České republiky či Evropy a následně úbytek pracovních míst v původním teritoriu. A tím ještě více ohrozit již dnes zbědované veřejné finance. Populistická opatření mohou v období po krizi způsobit další její hospodářskou vlnu a dovést veřejné finance do ještě horšího stavu. Z něj by bylo možné se zotavit pouze zavedením razantních a pro obyvatele bezprecedentně bolestných opatření. Tuto situaci dnes zažívají například Lotyši. Lotyšsko plošně a opakovaně snižuje důchody, sociální dávky a platy státních zaměstnanců. A také Maďaři. Maďarsko nedávno zavedlo DPH ve výši 25 procent a sníženou, osmnáctiprocentní sazbu pro základní potraviny.
Je zřejmé, že jedinou možnou a udržitelnou cestou z krize je obnova ekonomického růstu. Daňová politika, jež tento růst podporuje, by tedy měla tvořit základ konstrukce vývoje po krizi. V období po krizi by vyšší daňové zatížení nemělo přiškrcovat uzdravující se hospodářství a obnovující se ekonomickou aktivitu. Naopak by se daňová politika měla zaměřit na prorůstová opatření, zjednodušení administrativy a na budování stabilního a jistého prostředí. V neposlední řadě by tato politika měla směřovat k omezení daňových výjimek a distorzí, které by v budoucnu mohly přispět ke vzniku další ekonomické krize.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Změny v pamětech cache a propojení jader. Jak se u Skylake-X zlepšil výkon na 1 MHz?
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít