Nebezpečná databáze

23. října 2009, 18:55 - Anna Klepalová
23. října 2009, 18:55

Státní ústav pro kontrolu léčiv evidoval nezákoně uživatele léků

Evidence uživatelů léků s pseudoefedrinem, stejně jako celá centrální databáze, kterou z užitých papírových receptů vytvářel Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), je nezákonná a musejí z ní být okamžitě smazány osobní údaje. Tak minulý týden rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a kontroloři léčiv se verdiktu podrobili. Osobní údaje z evidence vymazali a změnili i podmínky pro prodej některých léků a povinnosti lékáren posílat jim údaje o výdejích léčiv. „Za celou dobu existence úřadu jsem se nesetkal s flagrantnějším porušením zákona o ochraně osobních údajů. Neviděl jsem ani citlivější databázi, z níž by šlo data tak snadno zneužít, než jakou vytvořil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Média by určitě zajímalo, jakou nemocí trpí politici. Životní pojišťovny by zase jistě rády zaplatily za informace o zdravotním stavu lidí, kteří se chtějí nechat pojistit. A to vše by šlo z databáze uživatelů léků snadno odvodit. Proto jsme nařídili, že z této evidence musejí být okamžitě smazány osobní údaje. Byl to krystalicky čistý příklad toho, jak se s osobními údaji nesmí nakládat,“ říká předseda ÚOOÚ Igor Němec.
Státní ústav pro kontrolu léčiv dosud nezákonně nutil lékárny, aby mu posílaly informace o užitých papírových receptech. Na tuto praxi si stěžovala Česká lékárnická komora a právě její stížnosti dal Úřad pro ochranu osobních údajů zapravdu. SÚKL a spolu s ním i Grémium majitelů lékáren interpretovaly rozhodnutí ÚOOÚ jako vítězství feťáků a drogových bossů, neboť ti nyní budou moci opět snadno nakupovat běžné léky proti chřipce, ve kterých je obsažen pseudoefedrin (například Modafen, Nurofen či Paralen Plus) a vyrábět z něj pervitin.

Dvaadvacet feťáckých lékáren „Z rozhodnutí ÚOOÚ vyplývá, že léky s obsahem pseudoefedrinu se budou moci prodávat v lékárnách pouze po jednom balení, ale lékárník již nebude moci ověřit, zda si zákazník tento lék nekoupil před hodinou v jiné lékárně. Toxikomani tak nyní budou moci nakupovat surovinu pro výrobu drog opět v podstatě bez omezení,“ říká ředitel SÚKL Martin Beneš.
Spotřeba pseudoefedrinových léků podle statistik kulminuje v letních měsících, kdy se přitom ostatní přípravky proti chřipce prodávají nejméně. V roce 2007 SÚKL upozorňoval na tento paradox a na fakt, že více než padesát procent celkového objemu pseudoefedrinových léčiv se prodalo pouze ve 22 lékárnách. Přitom v České republice funguje celkem 2600 lékáren.
„Je přece absurdní, aby se kvůli 22 lékárnám vytvářela celonárodní databáze s obrovským rizikem zneužití. SÚKL nemá vytvářet takovéto databáze osobních údajů, ale naopak přece kontrolovat ty lékárny, kde je podezřele vysoký prodej pseudoefedrinu. Restriktivní opatření sice omezilo prodej pseudofedrinových léků v českých a moravských lékárnách, ale sotva snížilo dodávky této suroviny výrobcům pervitinu. Prostě jen začali nakupovat tyto léky více na Slovensku nebo v Polsku. Z historie dobře víme, že prohibice nefunguje,“ oponuje předseda ÚOOÚ Němec. Ředitel SÚKL Martin Beneš se brání, že na oněch dvaadvacet lékáren upozorňoval policii, která je dokonce prošetřovala. „Jenže policie nikoho nechytla za ruku při činu. Žádného pachatele nevypátrala ani neobvinila,“ říká Beneš.

SÚKL není zdravotní pojišťovna Problematika prodeje pseudoefedrinových léků je ale pouze detail, který se s rozhodnutím ÚOOÚ svezl. Hlavním problémem bylo, že SÚKL vytvářel databázi o všech pacientech a lécích, které jim lékaři předepsali. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Beneš proti rozhodnutí ÚOOÚ ještě namítá, že „stejné údaje, které my nesmíme zpracovávat, odcházejí každý den na zdravotní pojišťovny, které z nich také vytvářejí registry a databáze a u nich to Úřadu pro ochranu osobních údajů nevadí.“ Jde tedy o rozdílné posouzení stejného případu?
„V žádném případě. Zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost tyto údaje zpracovávat, aby mohly naplnit účel své existence. Zdravotní pojišťovny přece fungují proto, aby proplácely zdravotní péči. Musejí tedy znát, který člověk dostal jaký lék. Navíc zdravotních pojišťoven je zde více, a tak nevzniká jedna centrální databáze, jako v případě SÚKL,“ říká předseda ÚOOÚ Igor Němec.

Vyhozené peníze Grémium majitelů lékáren napadlo ÚOOÚ, že během tři čtvrtě roku v této věci zcela změnil stanovisko. „V prosinci 2008 úřad odpověděl kladně na náš dotaz, zda je SÚKL oprávněn zpracovávat osobní údaje o pacientech. Jeho dnešní stanovisko je ale zcela opačné a tento rozpor by měl Igor Němec vysvětlit,“ rozhořčuje se předseda představenstva grémia Marek Hampel.
Předseda ÚOOÚ to považuje za nedorozumění. „Oni se neptali, zda SÚKL může zpracovávat osobní údaje z papírových receptů, ale pouze obecně s odkazem na nový zákon o léčivech. Tento zákon ale zavedl dvě kategorie receptů – papírový a elektronický – které mají také odlišné režimy pro nakládání s osobními údaji. Pokud pacient souhlasí s vystavením elektronického receptu, tak tím zároveň dává souhlas s uložením svých osobních údajů v centrálním úložišti receptů, tedy v oné problematické databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Pokud pacient nechce, aby tam jeho osobní údaje byly uvedeny, tak si nechá od lékaře předepsat léky na normální papírový recept,“ vysvětluje Němec. A právě v onom systému elektronických receptů a centrálního úložiště receptů může být skryta příčina celého problému. Přestože tento systém funguje již mnoho měsíců, dosud v něm nebyl uložen jediný elektronický recept. Je tedy možné, že SÚKL chtěl systém nakrmit alespoň nějakými daty, aby nesvítil svojí nesmyslností a prázdnotou. Vytvoření systému centrálního úložiště mělo podle odhadů stát 450 milionů korun a provozní náklady měly být dalších devadesát milionů ročně. Podle údajů SÚKL bylo dosud vynaloženo osmdesát milionů korun a provozní náklady činily tři miliony.

BOX:
Ignorovaný registr Povinnost shromažďovat informace o výdeji léků ukládá Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv zákon. Úřad proto vytvořil centrální úložiště receptů, kam lékárny musejí posílat informace o všech vydaných lécích na předpis a o léčivech s obsahem pseudoefedrinu. Stát si od systému sliboval konec zneužívání a padělání receptů. Přestože zapojení do databáze ukládá zákon, více než tisíc lékáren z celkových 2600 na systém zatím nepřistoupilo. Projekt byl odstartován počátkem letošního roku.

Graf:
Spotřeba léků s pseudoefedrinem v Česku měsíc počet balení
leden 464 289
únor 401 335
březen 285 440
duben 210 246
květen* 58 984
červen 76 293
červenec 44 399
srpen 52 736
září 95 055
* - začátek omezení
Pramen: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče