Nebezpečí pro ekonomiku - auta

18. listopadu 2008, 08:00 - Jiří Němeček
18. listopadu 2008, 08:00

Česká pýcha na úspěch tuzemského automobilového průmyslu může dostat vážné trhliny.

Až dvacet tisíc lidí totiž může přijít na přelomu letošního a příštího roku o práci. A to je řeč jen o stálých zaměstnancích v odvětví. Nájemní pracovníci v oboru přicházejí o živobytí už nyní.

Evropa začíná z hlediska světové konkurence sice pomalu, ale stále zřetelněji pokulhávat. A s ní i Česko. Důvodem přitom není světová finanční krize. Mohla by ale vnitřní problémy evropských podniků vyostřit.

V čem je problém? Evropa proti zbytku světa nemluví stejnou obchodní řečí. Stále brání vnitřnímu volnému pohybu zboží a služeb pomocí technických a byrokratických opatření. Vzdělávání není spojeno s praxí a mladí lidé studují obory, které je posléze neuživí. To jsou základní bariéry, které na konferenci o konkurenceschopnosti unijních firem i Česka probírali zástupci podnikatelů, vysokých škol, odborů a ministerstev na půdě Poslanecké sněmovny.

„Unie je naoko provázána, ale v okamžiku skutečné tísně není schopna reagovat. Státy se pak brání na národní úrovni,“ říká zástupce Svazu průmyslu a dopravy Pavel Kafka. Považuje to ale za krátkozraké řešení. Současná krize totiž jako první dopadá na automobilový průmysl, který od Unie žádá miliardovou pomoc. Tu ale dostanou velké automobilky, zatímco potíže mohou rychleji zničit jejich drobné subdodavatele.

„Dodavatelé jsou vlastně ti první, kteří jsou ovlivněni. V našich analýzách a výzkumech to už vidíme. Dodavatelé jsou tlačeni automobilkami dosáhnout na co nejnižší nákupní cenu a existuje riziko, že výroba dodavatelů automobilek se přesune dále na východ,“ vysvětluje společník analytické společnosti Ernst & Young pro automobilový průmysl Milan Kočka. Analýza navíc říká, že bude hůř. Subdodavatelé automobilek v Česku se v řadě případů dostanou do dvou let do existenčních problémů.

První příklady se už objevují. „Pracuje nás tu přibližně 350, během posledního měsíce ale odešlo kolem padesátky nasmlouvaných dělníků z pracovních agentur,“ říká zaměstnanec kladenské výrobny Showa Aluminium Czech, který si nepřál být jmenován. „Čekáme, co se stane, až se vyjádří zástupce majitelů – japonský auditor, který tu má prozkoumat situaci. Ale vyrábíme zhruba takový objem jako před pěti lety. Občas se teď zkrátily směny i na pět hodin. Když není práce, tak končíme ještě o hodinu dřív a potom uklízíme areál nebo se nudíme,“ dodává. Ve firmě je veřejným tajemstvím, že pokud odběratelské automobilky sníží objem zakázek, bude se od ledna propouštět.

Kapka ke kapce, až pohár přeteče

Kladenská továrna je ale jen kapkou v moři. Takových „kapek“ je totiž mnoho. Vyškovský Lear Corporation CZ, jehož hlavními odběrateli jsou velké korporace v automobilovém průmyslu, už propustil 13 zaměstnanců. Ostatní budou muset jít na dovolenou již v předvánočním týdnu, čímž firma o jeden pracovní týden zkrátí rok. Ti, kdo na dovolenou mít nárok nebudou, budou za dotyčný týden pobírat 80 procent ze mzdy. Společnost také omezila externí spolupráci s některými subdodavateli, jejich zakázky z důvodů naplnění výroby zpracovává sama. „Nemůžu vám k tomu bohužel nic říct, situaci může komentovat jen naše ústředí v USA,“ brání se ředitel firmy Petr Buček.

Nepřetržitou výrobu přerušila i švýcarská společnost Ems-Patvag, která automobilkám dodává roznětky do airbagů, napínačů bezpečnostních pásů a další komponenty. Firma nyní vyrábí ve třísměnném provozu od pondělí do pátku. „Máme signály o tom, že naši odběratelé budou brát méně zboží, tak jsme na to museli zareagovat,“ uvádí jednatel firmy Vladimír Buriánek. Společnost přitom vloni v Brankovicích na Vyškovsku vybudovala zcela nový závod.

Propouštět by měl podle informací agentury Mediafax i blanenský Apos, který se zabývá pošíváním automobilových volantů kůží. Světovou krizi pociťuje také přední tuzemský výrobce světlometů pro automobilový průmysl, mohelnická skupina Hella Autotechnik. Podle jejího výrobního ředitele Marka Ryšavého zkrátila firma denní směny a chystá propouštění, zatím jen jednotlivců. Firmy se dotkla nejen situace mladoboleslavské Škody Auto, ale i pozice dalších evropských odběratelů. Ryšavý předpokládá, že pokles zakázek bude tvořit asi osm procent tržeb.

Úspornější Vánoce

Ekonomové radí, aby zaměstnanci ohrožených oborů nehýřili optimizmem. I když dosud práci mají, situace se může během měsíce či dvou změnit. Velká vlna propouštění totiž může přijít hned po vánočních svátcích.

K útlumu výroby musela přistoupit i olomoucká společnost ALW Industry, která se zaměřuje na výrobu hliníkových odlitků pro automobilový průmysl. „V oblasti autoprůmyslu nám klesly zakázky až o 80 procent. Budeme rádi, když letos vytvoříme kladný hospodářský výsledek,“ počítá generální ředitel společnosti Vojtěch Vyroubal. Doplnil, že k propouštění zatím vedení firmy nemuselo přistoupit.

Hůř je na severu Čech. Výrobci součástí pro automobilový průmysl v Libereckém kraji začali propouštět už nyní. Jablonecká společnost TRW Lucas Varity propustila desetinu pracovníků, další tři stovky lidí odejdou z liberecké společnosti Cadence Innovation (dříve Peguform). Další podniky by podle odborů mohly ještě před Vánocemi nebo na začátku příštího roku omezit výrobu. „Je to cena, kterou dnes platíme. My jsme už dříve upozorňovali na to, že investiční pobídky do jednoho odvětví jsou jenom soutěží o to, který stát se nadnárodními koncerny nechá oškubat,“ říká analytik Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc. „O 15 procent nám klesla výroba,“ potvrzuje neradostné zprávy personální ředitel TRW Vladimír Zákoucký. Firma, která zaměstnává 1360 pracovníků v Jablonci nad Nisou a ve Frýdlantu, proto podle něj musela propustit deset procent lidí.

Rána do vazu

Ještě větší vrásky naskakují v nedalekém Vrchlabí. Městu hrozí, že v případě zastavení investic do tamního závodu Škody Auto přijdou vniveč jeho milionové výdaje související s projektem velké modernizace závodu. Vrchlabský starosta Jan Sobotka se obává, že region by se nemusel dočkat ani stomilionových investic státu a kraje do oprav silnic, které jsou na investici navázány.

Koncern Volkswagen, kterému Škoda patří, totiž nyní rozhodl, že původně plánovaná výroba malého vozu Up! ve Vrchlabí nebude. Důvodem jsou podle mluvčího koncernu Volkswagen Christopha Adomata především měnová rizika spojená s českou korunou.

Jen Škoda Auto letos vyrobí asi o 31 tisíc aut méně proti původnímu plánu. Odstávky výroby začaly už v září. Na posledních 14 dní v roce škodovácké linky utichnou úplně. Jaké vyrovnání mzdy dostanou stálí pracovníci, dosud není jisté. Odboráři ale požadují tři čtvrtiny platů. V příštích dnech však dojde na větší lámání chleba: výši mezd a počet zaměstnanců pro příští rok. Současná krize může odborářské požadavky znatelně oslabit. Ekonomové proto zaměstnancům ohrožených oborů radí, ať nepodléhají lákavým nabídkám předvánočních úvěrů a raději šetří na horší časy.

„Všechny firmy napojené na automobilový průmysl nyní v souvislosti se světovou finanční krizí logicky očekávají snížení odbytu,“ souhlasí s opatrností ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek. „Obecně platí, že většina těchto firem nemá dlouhodobě zajištěny zakázky a že pracují v režimu just-in-time. Podle mého se ukáže až na konci tohoto roku, jaký je rozsah úbytku zakázek, a teprve z něj bude možno vyvodit opatření. Netroufnu si ale odhadnout, jak to bude vypadat s mírou nezaměstnanosti,“ doplňuje.

O práci mohou přijít tisíce lidí

Celkové skóre? Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Antonína Šípka přijde ještě letos a začátkem příštího roku o místo kolem 10 tisíc zaměstnanců. Zástupci pesimistů ale odhadují vyhazov až pro dvojnásobek pracovníků v oboru.

Protežovaný automobilový průmysl se přitom začíná potýkat i s jiným problémem, než je jen ochabující odbyt. Docházejí totiž odborní pracovníci. Zájem o technická řemesla v Česku už dlouhodobě upadá. „Do roku 1990 jsme byli zbrojařská velmoc. Po zhroucení tohoto odvětví zbyla armáda špičkových odborníků, které nasál automobilový průmysl,“ vysvětluje Ingeborg Němcová z Vysoké školy ekonomické.

Tito fachmani ale dosáhli důchodového věku a dorost je mizivý. Učňovské školství bylo za posledních téměř dvacet let hrubě podceněno a česká strojírenská tradice vymírá. „Chceme, aby padly bariéry mezi školami a praxí. Chceme konec tereziánského memorování,“ apeluje na stát Pavel Kafka ze Svazu průmyslu a dopravy.

Podnikatelé přitom už řadu let upozorňují na fakt, že otázka odborného vzdělávání se zúžila jen na otázku, kolik která škola dostane peněz ze státního, krajského nebo obecního rozpočtu. Jen málokterého školského úředníka ale podle zástupců podnikatelů zajímá, zda vynaložené peníze na studenty budou použitelné pro praxi. „Mohu vám nabídnout absolventy různých sociálních oborů nebo číšníky. Zkuste ale sehnat zdravotní sestru, elektrikáře nebo zkušeného soustružníka. Beznadějné,“ potvrzuje pracovnice jednoho úřadu práce z jižních Čech.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče