Názory odjinud: Výročí sametu zvýraznilo český rozkol

20. listopadu 2014, 09:49 - Martin Čaban a Petr Třešňák
20. listopadu 2014, 09:49

Připomínka 25. výročí událostí z listopadu 1989 ukázala, že někteří politici i obyvatelé se odkazu tehdejší změny dosti vzdálili. Rakouský deník hodnotí kroky prezidenta Zemana, pro slovenskou Pravdu napsal komentář jeden z vůdců revoluce Ján Budaj.

The Washington Post: Češi a odpovědnost

U příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu ozdobí Kapitol busta vůdce této revoluce a prvního postkomunistického českého prezidenta Václava Havla. Tímto způsobem byly uctěny jen tři zahraniční osobnosti – Brit Winston Churchill, Maďar Lajos Kossuth a Švéd Raoul Wallenberg. A Havel si nepochybně zaslouží být mezi nimi. Když pouhé tři měsíce po revoluci oslovil americký Kongres, mluvil s hlubokým citem o dluhu, který jeho země cítí vůči USA. Zdůraznil důležitost morálky v politice a ekonomice a prohlásil, že bychom měli zakládat své činy na „odpovědnosti vůči něčemu vyššímu, než je má rodina, země, firma či úspěch“. Havel cítil, že lidé jako on, s bezprostřední zkušeností s komunismem, mají zvláštní povinnost varovat bohatý Západ před nebezpečími appeasementu. Ve svých posledních letech uplatňoval toto myšlení především na Rusko a Čínu. Na odhalení busty však bude Česko zastupovat premiér Bohuslav Sobotka, jehož vláda se především vystupováním prezidenta Miloše Zemana od Havlova odkazu drasticky odklání. Smířlivou politiku vůči Vladimiru Putinovi a nadřazování ekonomických vztahů s Čínou nad lidská práva prosazuje i české ministerstvo zahraničí, které se chystá také zrušit podporu poskytovanou disidentům na Kubě, v Bělorusku a v Číně skrze vládní program zvaný TRANS. Kéž ceremoniál oslavující Havla připomene jeho nástupcům, že velmi škodí svému národu a jeho reputaci.

Der Standard: Provokace z kalkulu

Česko si připomnělo 25. výročí sametové revoluce. Uplynulý čas byl též čtvrtstoletím politických rozepří, což je ostatně jádro demokracie. Problematickým se to však stává, když je mediální scéna vědomě využita k provokacím a polarizaci, za níž je politický kalkul. Český prezident Miloš Zeman na začátku ledna použil v živém rozhlasovém interview výrazy, které se neužívají ani v soukromém rozhovoru. Jeho politika platí za proruskou a pročínskou. Je okouzlen hospodářskou silou Číny, téma lidských práv bagatelizuje. Těsně před výročím si rýpl do samotné události z roku 1989, prý nešlo o brutální řež, ale jednu z mnoha protirežimních demonstrací. Dokonalý timing: v den výročí už pochodoval dav rozhořčených Zemanových odpůrců a národ je zase více polarizován. Na koho útočí, Zeman dobře ví, jsou to městští liberální vzdělanci, kteří se stavěli kriticky už k jeho předchůdci Václavu Klausovi. Jejich ikonou je zesnulý dramatik, disident a prezident Václav Havel. Česká občanská společnost bude muset v budoucnu více hlídat konkrétní politické argumenty a hledat přesněji.

Pravda: Společenská dohoda

Ať už v Československu vládl po revoluci kdokoli, neměnila se vůle veřejnosti směřovat k vyspělým demokraciím na Západě. To je první dlouhodobý program, který v listopadu 1989 vznikl. Druhou společenskou dohodou, ze které mám stejnou radost, je změna národního paradigmatu symbolicky nastartovaná změnou slovenské hymny.

To udělali přímo lidé na bratislavském náměstí SNP, když jsme jim navrhli místo „zastavme sa, bratia“ zpívat „zastavme ich, bratia“. Léta předtím jsem se styděl za tento oportunistický text naší hymny. Jako by se národ přiznával, že když hromy bijí, Slováci se schovají a počkají, dokud bouřka nepřejde. Myslím, že nová pokolení Slováků už opouštějí strategii přežití pasivitou a vytrváním. Je fajn vidět lidi, jak usilují o úspěch. Vzali věci do svých rukou více než kterákoli generace minulého století. Věru jsme za poslední čtvrtstoletí nedosáhli mála. Obnovili jsme svobodu a lidská práva, založili vlastní stát, vstoupili do EU, do schengenského prostoru i do eurozóny. Všechny tyto kroky směřovaly k tomu, aby se Slovensko přiblížilo k prosperujícím evropským zemím. Mnohé kroky byly těžké. I dnes je náš úspěšný příběh kalen nespokojeností nad tím, jak se tu kradlo a krade prostřednictvím politických stran. Ale nápravu máme v rukou. Můžeme se zastat poctivých politiků, anebo na ně kašlat. A pak už jen nadávat, jak stát obsadily finanční skupiny.


Čtěte také:

Václav Havel má jako čtvrtý Evropan bustu v americkém Kongresu

Anketa E15: Revoluce nám dala svobodu, ale také odpovědnost

Albrightová: Úspěch listopadu 1989 záležel na statisících občanů

„Miloše do koše“. Tisíce lidí demonstrovaly proti Zemanovi

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče