Názory odjinud: Obama plánem redukce emisí dohání, co zameškal

05. června 2014, 08:46 - Petr Třešňák
05. června 2014, 08:46

Plán redukce emisí v energetickém sektoru představený v pondělí americkým úřadem pro životní prostředí EPA vzbudil mohutný ohlas. Z výběru komentářů je však patrné, že reakce jsou vesměs pozitivní. Příspěvek amerického magazínu Fortune ukazuje, že tradičně uhelné státy, odkud se nese nejhlasitější kritika, jsou vlastně posledními, kdo si má stěžovat.

The New York Times: Snaha vrátit se do čela

Prezident Barack Obama v pondělí obešel Kongres a zavelel k jedné z největších akcí v dějinách boje s klimatickou změnou, když navrhl nová pravidla pro snížení emisí v energetice. Ačkoli v roce 2010 Obama neprosadil svůj hlavní plán obrany před oteplováním, osud zasáhl v jeho prospěch. Díky nadbytku zemního plynu už nyní USA vypouštějí proti roku 2005 o deset procent méně emisí.

Je zřejmé, že prezidentovým cílem není primárně vyřešit problém emisí, ale posouvat zemi rychleji správným směrem. Samotná nová pravidla nezajistí, že Spojené státy a další splní mezinárodně stanovené limity. Ale může učinit splnitelným závazek, který dal Obama v Kodani, tedy 17procentní pokles emisí v roce 2020 proti úrovni roku 2005. Prezident dává domů vzkaz o novém kurzu a zároveň usiluje o návrat Spojených států do čela mezinárodního boje se změnami klimatu.

Pokud tato politika přiměje jiné země k ještě ambicióznějším cílům, byl by to podle expertů zlom. Více budeme vědět už v září, kdy se světoví lídři sjedou do New Yorku, aby projednali novou klimatickou dohodu. Nečekejme však, že samotný Obamův plán pro americkou energetiku, který vzbudil takový ohlas, bude v krátkém čase finalizován. Ve své stávající podobě ale utvrzuje posun k zemnímu plynu, ke kterému v USA beztak dochází.

Financial Times. Změny počasí a prezidentův odkaz

V amerických uhelných oblastech se Barack Obama stal již před časem reprezentantem federální tyranie. Po pondělním zveřejnění nových pravidel pro energetiku, která obsahují potenciál ukončení provozu většiny z 600 amerických uhelných elektráren, jej budou v hornických regionech nesnášet ještě více.

S kritikou si nejvíce pospíšili samotní demokraté kandidující v Západní Virginii a v Kentucky, ale stěží jim to v listopadovém boji o hlasy pomůže. Obamův plán tak zvyšuje šance republikánů na zisk většiny v Senátu a pat v Kongresu se ještě zhorší. Proč si Obama vybral právě čas pět měsíců před volbami, které jsou posledním referendem o jeho prezidentování? Prvním důvodem je, že jeho rozhodnutí není politické.

Prezident se konečně postavil planetární hrozbě. Environmentalisté už se jím cítili odstrčeni po fiasku v Senátu v roce 2010. Nyní je opět jejich hrdinou. Zadruhé může být dlouhodobě klimatická politika pro demokraty nosná. Většina Američanů věří, že ke změně klimatu dochází. Není to pro ně však priorita a nechtějí platit za opatření.

Nelogičnost tohoto postoje se pomalu odkrývá a sázka na čistý vzduch, obnovitelné zdroje a technologie brzy trumfne odmítání a zájmy těžařů, pokud se tak již nestalo. Třetí funkční období Obamu nečeká, proto se nevyhnutelně dostává prostor otázce „odkazu“. Ve věci změny klimatu prezident nechce dopadnout stejně jako jeden z jeho předchůdců Ronald Reagan, který v osmdesátých letech zcela ignoroval nebezpečí AIDS.

Fortune: Uhelné státy popadnou druhý dech

Federálním cílem redukce emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 30 procent stanovila agentura EPA zcela specifické cíle, které jsou založené na „mixu energetických zdrojů a příležitostí každého jednotlivého státu pro dosažení redukce“. A požadované snižování emisí se široce liší stát od státu. Zdá se, že státy závislé na uhlí budou těžko chytat dech. Kentucky, které pokrývá 93 procent spotřeby elektřiny z uhlí, musí snížit energetikou generované emise o 19 procent. Západní Virginia, stát, který získává 96 procent spotřeby energie z uhlí, musí snížit emise o 21 procent.

Další země využívající uhelnou energetiku více než z poloviny musejí redukovat v podobném rozsahu: Indiana a Missouri o 23 procent, Ohio a Utah musí srazit 29 procent emisí. Není pochyb, že takové požadavky naruší výrobu energie v uhelných státech. Jenže srovnáme-li tyto požadavky s těmi, které jsou kladeny na státy využívající zelenější zdroje, přestávají vypadat tak tíživě. Stát Washington, na uhlí závislý z 3,2 procenta, musí snížit emise o 84 procent.

Podobně jsou na tom Idaho a Oregon. Redukční cíle prostě reflektují potenciál států na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tato regulace není nutně zabijákem míst a těžařského průmyslu, jak tvrdí v některých uhelných státech.


Čtěte také:

Hollande a Obama chtějí radikálně snížit emise

Sedm čínských měst zavádí emisní povolenky

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče