Navrhujeme jen dva termíny pro změny zákonů

16. října 2014, 16:17 - Dalibor Dostál
16. října 2014, 16:17

Sankce proti Rusku i reciproční protiopatření budou mít podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka na české podniky dopady ve výši dvou a půl miliardy korun. Kromě podpory exportu chce ministerstvo myslet i na malé a střední podniky, které resortu vyčítají nezájem.

Protiruské sankce dostaly řadu českých podniků do složité situace. Jsou po prvních odhadech škod k dispozici nějaké konkrétní údaje, jak sankce a ruská protiopatření na český byznys reálně dopadají?

Je pravděpodobné, že některé české firmy exportující do Ruska už mohly dopady sankcí různými způsoby pocítit. Podíváme-li se však na podobu sankcí EU proti Rusku, budou se dopady projevovat spíše v dlouhodobějším horizontu z důvodu omezení na kontrakty uzavřené po 1. srpnu 2014 a v důsledku vedlejších efektů, jakými mohou být ztráta důvěry, odkládání nových kontraktů či nejistota, zda sankce budou eskalovat. Pokud se tedy bavíme o přímých dopadech v delším časovém horizontu, při nejčernějších scénářích by mohly dosáhnout 2,2 miliardy korun. Ruská protiopatření v oblasti zemědělství pak představují dalších 300 milionů korun. Horší by však bylo, kdyby došlo na možnost, o které se též hovořilo, a to, že by sankce dopadly i na technologie a vybavení pro rafinerský průmysl, čímž by hrozily pro český export škody ve výši 4,5 až pět miliard korun. Podařilo se nám však dosáhnout toho, že tato oblast nebyla v dosavadních sankcích uplatněna.

Jednou z potenciálně ohrožených oblastí po rozšíření sankcí bylo také strojírenství. Je nyní, po zapracování českých připomínek, zcela mimo nebezpečí, nebo se některých oborů sankce přece jen týkají?

Jak už jsem zmínil, podařilo se nám vyjednat, že do dosavadních sankcí nebyl zahrnut zákaz vývozu technologií a vybavení pro hydrokrakování a odsířování ropy. Určitá rizika však vidíme u zboží a technologií dvojího užití. Nicméně i v této oblasti se nám podařilo dosáhnout zúžení tak, aby sankce nepadaly na položky významné pro český strojírenský průmysl.

Měly na letošním strojírenském veletrhu v Brně firmy příležitost od MPO získat rady, jak zvýšit export do Ruska v oborech, kterých se sankce netýkají, případně jak nahradit výpadky exportem do jiných teritorií?

Samozřejmě jsme využili této příležitosti a nabídli firmám možnost získat rady a doporučení od odborníků působících přímo vdaném teritoriu. Konkrétně agentura CzechTrade uspořádala akci Meeting Point, tedy setkání a individuální konzultace firem se zahraničními zástupci. Přítomni byli zástupci z ruského Petrohradu, z okolních zemí pak z U krajiny, Kazachstánu a Á zerbájdžánu. Na téma exportní příležitosti v zemích Společenství nezávislých států proběhla během mezinárodního strojírenského veletrhu i konference, na které byli odborníci rovněž k dispozici pro dotazy a případné problémy firem.

Na které oblasti a regiony světa se nyní česká proexportní politika bude hlavně zaměřovat?

V současnosti připravujeme aktualizaci Exportní strategie a samozřejmě v rámci této aktualizace reagujeme na současné dění v souvislosti s ukrajinskou krizí a předně na požadavky českých exportérů. Velkou šanci vidím v možnosti oslovit trhy bývalých členských států SNS. Především země, jako jsou Ázerbájdžán, Kazachstán, Gruzie či Bělorusko. Soustředíme své zahraničněekonomické aktivity i na některé země Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Vycházíme přitom ze spolupráce se zástupci podnikatelů i zastupitelskými úřady.

Tuzemské malé a střední firmy si dlouhodobě stěžují, že v Česku vláda podporuje především globální firmy. Přitom ve vyspělých zemích jsou právě malé a střední firmy páteří ekonomiky a také u nás mají většinový podíl na zaměstnanosti i dalších ekonomických ukazatelích.

Z hlediska strukturálních fondů EU se v uplynulém programovacím období na podporu malého a středního podnikání významně orientoval především Operační program Podnikání a inovace (zkráceně OPPI - pozn. red.). Do konce roku 2013 bylo díky němu podpořeno celkem 9943 projektů malých a středních podniků a 425 projektů velkých podniků. Podíl malých a středních firem na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách tak dosáhl celkem 86,5 procenta při celkové výši poskytnuté podpory 54 miliard korun.

Jak to bude v dalším plánovacím období?

MPO v současné době připravuje pro další programovací období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (zkráceně OP PIK - pozn. red.), který bude rovněž z velké většiny orientován na podporu malých a středních podniků. Podporovány budou zejména podnikatelské záměry začínajících a rozvojových malých a středních podniků, poradenské služby především pro zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti malých a středních podniků, modernizace a rekonstrukce podnikatelských objektů provozovaných malými a středními podniky a v neposlední řadě rozvoj kvalitní infrastruktury pro realizaci odborného vzdělávání v malých a středních podnicích.

Firmy si rovněž stěžují, že dosud nebyla fakticky šance na dotace pod milion korun. Zlepší se to?

Z celkového počtu přes deset tisíc podpořených projektů v rámci OPPI tvoří podíl projektů, u nichž výše dotace nepřesáhla hodnotu jednoho milionu korun, zhruba 22,5 procenta. V programovacím období 2007až 2013 tak bylo podpořeno téměř 2300 těchto projektů v celkové hodnotě přes jednu miliardu korun. Konstatování, že „nebyla fakticky šance“ na podporu projektu malých a středních firem v hodnotě pod jeden milion korun, proto není opodstatněné.

Přesto, těchto úvěrů byla výrazná menšina. Bude v budoucnu snazší získat menší podporu?

Pokud jde o výhled do budoucna, v připravovaném OP PIK se počítá v rámci prioritní osy 2 zaměřené výhradně na podporu malých a středních podniků se speciální podporou mikropodniků. Jednou z podporovaných aktivit bude realizace podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových malých a středních podniků prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky za bankovní úvěry, rizikový kapitál, a rovněž formou dotací v případě začínajících mikropodniků. Typovým projektem bude například pořízení strojů či zařízení, zavádění moderních technologických procesů, realizace automatizovaných systémů včetně odpovídajícího hardwaru a softwaru, zajištění odborných poradenských služeb v oblasti marketingu, technické přípravy výroby a řízení podnikových procesů.

Jan Mládek (54)
Vystudoval ekonomii na VŠE a matematiku na Univerzitě Karlově V Praze. V roce 1991 se stal nejdříve poradcem a následně i náměstkem ve Federálním ministerstvu hospodářství. Během své bohaté kariéry byl poradcem ministra průmyslu a obchodu, prvním náměstkem ministra financí, viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu pro Českou republiku, ředitelem Českého Institutu Aplikované Ekonomie a ministrem zemědělství.

Další oblastí, na kterou si firmy stěžují, je příliš komplikované daňové přiznání. Bude vaše ministerstvo více tlačit na ministra financí, abychom už konečně nebyli s Bulharskem beznadějně poslední v časové náročnosti na vyplnění daňového přiznání?

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že daňové přiznání musí odrážet stav platné legislativy za přiznávané zdaňovací období. Jednotlivé řádky v daňových přiznáních k jednotlivým daním tak přesně odpovídají zněním zákonů, které upravují jednotlivé druhy daní, z toho důvodu, aby umožnily zjištění daňové povinnosti ve všech možných případech. Z tohoto důvodu by redukce určitých řádků byly spíše kontraproduktivní, protože by komplikovala stanovení daňové povinnosti daňovými subjekty. Je třeba si také uvědomit, že na základě podaného daňového přiznání správce daně provádí vyměřovací řízení. Údaje, které v daňovém přiznání v současné době jsou, kromě vlastních výpočtových údajů, mají správci daně pomoci při správném stanovení daně. V daňovém přiznání se tyto údaje uvádějí především proto, aby správce daně nemusel poplatníka vyzývat k jejich sdělení, zbytečně zahajovat vytýkací řízení, a poplatníka tak nadměrně zatěžovat. Nelze rovněž souhlasit s názorem, že Česká republika má nejsložitější tiskopis v Evropě. Základní tiskopis má v České republice čtyři stránky, například ve Francii má tento tiskopis patnáct stránek.

Takže žádné zlepšení není potřeba?

Zlepšení komfortu daňových subjektů musí spočívat v klientském přístupu Finanční správy ČR. Již v současné době existuje možnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky. V tomto ohledu by bylo vhodné, aby stát více informoval o výhodách elektronického podání přiznání. Další zjednodušení a větší komfort pro poplatníky by měla přinést realizace projektu jednoho inkasního místa, kterou naše ministerstvo podporuje. Legislativní změny mají umožnit, aby finanční správa spravovala jak daň z příjmů fyzických osob, tak i sociální a zdravotní pojištění. V důsledku toho by měl být podáván pouze jeden tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění, což by výrazně snížilo administrativní zátěž zejména OSVČ. Tento projekt bude však zřejmě prozatím odložen.

Pokles daňových výnosů z minulých let u živnostníků vedl ke snaze změnit současnou podobu zdanění. Je ve vládě shoda, jak daňové výnosy u této skupiny vrátit na někdejší úroveň?

Z koaliční smlouvy vyplývá, že vláda chce omezit výši paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou, nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů. Smyslem tohoto institutu je zjednodušení výpočtu daně, ale ne neodůvodněné snížení daňového základu. Vláda chce provést analýzu odvodů zaměstnanců a O SVČ do veřejných rozpočtů s cílem navrhnout opatření na spravedlivější rozložení nákladů na financování veřejných služeb.

Výběr daní mělo zlepšit také zavedení registračních pokladen. Přestože to byl volební tahák ČSSD, mají být pokladny povinné až od roku 2017. Podnikatelské organizace přitom považují jejich uzákonění za jednu z podmínek přežití poctivých maloobchodníků a restauratérů. Proč tak pozdě?

Co se týče zavedení fiskálních registračních pokladen, první pokus o jejich zavedení byl učiněn přijetím zákona o registračních pokladnách a o změně některých zákonů, který měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2007. Později byla jeho účinnost posunuta o jeden rok a následně byla ustanovení zákona zrušena. Je pravdou, že v poslední době vzrůstá poptávka ze strany některých podnikatelských subjektů, například v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu. Důvodem je zejména skutečnost, že některými podnikateli, například z oblasti obchodu, pohostinství a cestovního ruchu, jsou kráceny příjmy, a to především u hotovostních plateb, a tito se nestávají plátci DPH, přestože by měli. Zákon bude předkládat ministerstvo financí, protože se jedná primárně o opatření v boji proti daňovým únikům a zákon bude součástí daňové soustavy.

A proč je příprava tak náročná?

Ministerstvo financí bude usilovat o pokročilejší typ přístrojů k evidenci tržeb. Mělo by se jednat o online registraci tržeb spojenou s účtenkovou loterií vypracovanou na základě analýzy chorvatského a maďarského modelu.

V daňové oblasti podnikatelé požadují zrušení institutu ručení za nezaplacenou DPH, tedy institutu nespolehlivého plátce, nebo jeho omezení na částky nad 700 tisíc korun. Podporujete jejich požadavky?

Důvodem pro jeho zavedení bylo zejména omezení daňových úniků u DPH. Rád bych upozornil, že boj s daňovými úniky je jednou z priorit naší vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu již navrhovalo opatření, která by mohla pomoci efektivněji nastavit aplikaci institutu nespolehlivého plátce a snížit v některých případech i jeho administrativní zátěž. Jde o to, že plátci daně musí v obchodním styku prověřovat obchodní partnery, nejsou-li v Registru plátců DPH označení jako nespolehliví.

Ale firmy to vnímají tak, že na ně stát přenesl svoje problémy s vybíráním daní…

Slabinou je, že zasahuje všechny plátce daně, a nikoliv jen cílovou skupinu. Při některých obchodních vztazích, například při nákupu pohonných hmot nebo nákupu ve stavebnictví za hotové, kdy plátce není online připojen k internetu, nelze ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera. Většina podnikatelů navíc podniká v režimu OSVČ, jako například řemeslníci, kteří využívají služeb účetních většinou v delším časovém horizontu, a nemají proto šanci v průběhu podnikání ověřovat spolehlivost či nespolehlivost plátců. Z těchto důvodů hodláme usilovat o zavedení nějakého limitu zdanitelného plnění.

České podnikatele i zahraniční firmy působící na našem trhu štve tuzemský legislativní chaos. Živnostníci by tak měli čas se na novou úpravu připravit. Dočkají se?

K průběžnému zlepšování podnikatelského prostředí a zpřehledňování právních úprav může přispět zavedení takzvaných jednotných dat účinnosti. Jejich podstatou je snaha o snížení administrativní zátěže zejména malých a středních podniků tím, že právní předpisy s dopadem na podnikatelské prostředí - s výjimkou zákonů a právních aktů EU - budou nabývat účinnost pouze ve dvou termínech v roce. Pro tyto termíny jsou navrženy 1. leden a 1. červenec, což z podstatné části zbaví podnikatele nutnosti průběžně sledovat změny právního prostředí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče