Návrat mořských želv

31. května 2012, 13:38 - Mgr. Dáša Hyklová
31. května 2012, 13:38

Čína přestává spoléhat na levný export. Peking láká zpět domů vědce a sází na inovace

Jihočínskou provincii Kuang-tung, proslulou největší výrobní dílnu světa, zdobí řada plakátů s nejrůznějšími hesly. „Čas jsou peníze a efektivita je život,“ hlásá jeden z nich umístěný v blízkosti hranice s Hongkongem. Co do objemu produkce televizorů, chytrých telefonů nebo ocelových trubek předběhla Čína již před dvěma lety Spojené státy. Špatně placená a pracná manufakturní výroba je dávnou minulostí podobně jako nazelenalá uniforma Mao Ce-tunga.
Aktuální přestává být i model Číny coby země chrlící pouze levné zboží. Přelomovým se stal nový zákon o sociálním zabezpečení vztahující se na všechny občany jak ve městech, tak na venkově. V platnost vstoupil loni v červenci a je jedním z klíčových opatření, jehož smyslem je restrukturalizace čínské ekonomiky. V další fázi reforem sází Peking na výzkum, vývoj a na zvyšování domácí spotřeby. Příkladem může být společnost Huawei, kterou lze označit za jednoho z nejrychleji se rozvíjejících globálních poskytovatelů telekomunikačních služeb a síťových řešení. V roce 2010 byla vyhlášena pátou nejinovativnější firmou na světě a dnes patří mezi pět největších výrobců smartphonů.

Vybledlý americký sen

Čína by však potřebovala více kreativních společností podobných firmě Huawei. K tomu jí prozatím chybí špičkoví odborníci. Když vizionář Teng Siao-pching zahajoval před více než třiceti lety ekonomické reformy v Číně, uvědomoval si, že proces otevírání se světu přinese i negativní průvodní jevy. Jedním z nich byl odliv mozků ze země. Nikdo se mladým talentovaným Číňanům před lety nedivil, že využili nových příležitostí a odjeli studovat do zahraničí. Školství v Číně se tehdy nacházelo v zoufalém stavu. Mezi lety 1979 až 2008 vycestovalo na studentská víza více než 1,4 milionu mladých lidí, ovšem pouze 390 tisíc z nich se po získání diplomu vrátilo domů. V posledních letech se ale karta obrací. Čína má eminentní zájem o návrat svých vysoce kvalifikovaných odborníků, vědců a finančníků s univerzitními tituly a zahraničními zkušenostmi. Peking je láká zpět nejen na zajímavé pracovní nabídky, ale i na levnější bydlení, nižší daně či bonusy kompenzující výdaje na stěhování. Koncem roku 2008 byl odstartován vládní program, jehož cílem je v průběhu pěti až deseti let dostat domů nejméně dva tisíce čínských expertů.
Situaci nahrála globální krize, která po roce 2008 silně zasáhla Spojené státy. Podle Winnie Yu, manažerky pracovního centra v čínské čtvrti v San Francisku, se pro mnoho Číňanů vidina lepšího života v USA v posledních letech rozplývá. „Řada z nich jednoduše vyměnila takzvaný americký sen za čínský,“ říká. Čína dnes totiž nabízí příležitosti, kvůli nimž mnozí experti a akademici dříve odjížděli do zahraničí. Vládní plán funguje. Pouze za poslední tři roky se domů vrátilo přibližně 1600 „hai gui“ – takzvaných mořských želv, jak se v Číně novodobým navrátilcům říká. Mezi nejznámější patří Robin Li, generální ředitel nejpopulárnějšího čínského vyhledávače Baidu, který je podle časopisu Forbes v současnosti nejbohatším Číňanem v zemi. Li studoval na americké State University of New York ve městě Buffalo, v úvodu kariéry pracoval pro Dow Jones v New Jersey a poté také v Silicon Valley. Nakonec se rozhodl pro založení vlastní firmy, přičemž největší příležitost viděl v rodné Číně. Dnes je jeho majetek odhadován na 10,2 miliardy dolarů. Třebaže drtivá většina čínských „mořských želv“ směřuje do byznysu a do oblasti vědy, několik navrátilců působí i v centrální vládě. Například ministr pro vědu a technologie Wan Kang studoval a pracoval v Německu, ministr zdravotnictví Čchen Ču zase sbíral akademické tituly a zkušenosti v USA a ve Francii.

Cizí vědci vítáni

Podle Pekingu jsou právě inovace klíčem k dalšímu rozvoji země. K tomu má přispět nový vládní program se záměrem přilákat do Číny nejméně tisíc zahraničních expertů v průběhu příštích desíti let. V rámci první fáze zahájené loni v listopadu se přihlásilo 214 vědců ze Spojených států, Německa a Japonska. Kandidáti nemají být starší 65 let. V případě schválení dostane každý z nich dotaci ve výši milionu jüanů a dalších tři až pět milionů mu bude poskytnuto přímo na výzkum. Zavazují se však, že se své vědecké práci v Číně budou věnovat nejméně devět měsíců v roce, a to minimálně tři roky po sobě. Největší zájem o ně projevují univerzity, výzkumná střediska a podniky joint venture.

Investice Číny do rozvoje a výzkumu již překonaly úroveň mnoha západních zemí. Vláda ve svém dvanáctém pětiletém plánu (2011–2015) stanovila tempo růstu HDP ve výši sedmi procent s důrazem na kvalitu a udržitelnost. Výdaje na výzkum a vývoj by měly přitom dosahovat 2,2 procenta HDP. Adam Segal z Rady pro zahraniční styky USA nepochybuje o důsledcích tohoto faktu. Podle něj právě u technologií, jako jsou lasery, biochemie či nové polovodičové materiály, Čína výrazně pokročila. „Možná tím Spojené státy přicházejí o náskok, který jsme považovali za samozřejmý,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít