Návrat mořských želv

31. května 2012, 13:38 - Mgr. Dáša Hyklová
31. května 2012, 13:38

Čína přestává spoléhat na levný export. Peking láká zpět domů vědce a sází na inovace

Jihočínskou provincii Kuang-tung, proslulou největší výrobní dílnu světa, zdobí řada plakátů s nejrůznějšími hesly. „Čas jsou peníze a efektivita je život,“ hlásá jeden z nich umístěný v blízkosti hranice s Hongkongem. Co do objemu produkce televizorů, chytrých telefonů nebo ocelových trubek předběhla Čína již před dvěma lety Spojené státy. Špatně placená a pracná manufakturní výroba je dávnou minulostí podobně jako nazelenalá uniforma Mao Ce-tunga.
Aktuální přestává být i model Číny coby země chrlící pouze levné zboží. Přelomovým se stal nový zákon o sociálním zabezpečení vztahující se na všechny občany jak ve městech, tak na venkově. V platnost vstoupil loni v červenci a je jedním z klíčových opatření, jehož smyslem je restrukturalizace čínské ekonomiky. V další fázi reforem sází Peking na výzkum, vývoj a na zvyšování domácí spotřeby. Příkladem může být společnost Huawei, kterou lze označit za jednoho z nejrychleji se rozvíjejících globálních poskytovatelů telekomunikačních služeb a síťových řešení. V roce 2010 byla vyhlášena pátou nejinovativnější firmou na světě a dnes patří mezi pět největších výrobců smartphonů.

Vybledlý americký sen

Čína by však potřebovala více kreativních společností podobných firmě Huawei. K tomu jí prozatím chybí špičkoví odborníci. Když vizionář Teng Siao-pching zahajoval před více než třiceti lety ekonomické reformy v Číně, uvědomoval si, že proces otevírání se světu přinese i negativní průvodní jevy. Jedním z nich byl odliv mozků ze země. Nikdo se mladým talentovaným Číňanům před lety nedivil, že využili nových příležitostí a odjeli studovat do zahraničí. Školství v Číně se tehdy nacházelo v zoufalém stavu. Mezi lety 1979 až 2008 vycestovalo na studentská víza více než 1,4 milionu mladých lidí, ovšem pouze 390 tisíc z nich se po získání diplomu vrátilo domů. V posledních letech se ale karta obrací. Čína má eminentní zájem o návrat svých vysoce kvalifikovaných odborníků, vědců a finančníků s univerzitními tituly a zahraničními zkušenostmi. Peking je láká zpět nejen na zajímavé pracovní nabídky, ale i na levnější bydlení, nižší daně či bonusy kompenzující výdaje na stěhování. Koncem roku 2008 byl odstartován vládní program, jehož cílem je v průběhu pěti až deseti let dostat domů nejméně dva tisíce čínských expertů.
Situaci nahrála globální krize, která po roce 2008 silně zasáhla Spojené státy. Podle Winnie Yu, manažerky pracovního centra v čínské čtvrti v San Francisku, se pro mnoho Číňanů vidina lepšího života v USA v posledních letech rozplývá. „Řada z nich jednoduše vyměnila takzvaný americký sen za čínský,“ říká. Čína dnes totiž nabízí příležitosti, kvůli nimž mnozí experti a akademici dříve odjížděli do zahraničí. Vládní plán funguje. Pouze za poslední tři roky se domů vrátilo přibližně 1600 „hai gui“ – takzvaných mořských želv, jak se v Číně novodobým navrátilcům říká. Mezi nejznámější patří Robin Li, generální ředitel nejpopulárnějšího čínského vyhledávače Baidu, který je podle časopisu Forbes v současnosti nejbohatším Číňanem v zemi. Li studoval na americké State University of New York ve městě Buffalo, v úvodu kariéry pracoval pro Dow Jones v New Jersey a poté také v Silicon Valley. Nakonec se rozhodl pro založení vlastní firmy, přičemž největší příležitost viděl v rodné Číně. Dnes je jeho majetek odhadován na 10,2 miliardy dolarů. Třebaže drtivá většina čínských „mořských želv“ směřuje do byznysu a do oblasti vědy, několik navrátilců působí i v centrální vládě. Například ministr pro vědu a technologie Wan Kang studoval a pracoval v Německu, ministr zdravotnictví Čchen Ču zase sbíral akademické tituly a zkušenosti v USA a ve Francii.

Cizí vědci vítáni

Podle Pekingu jsou právě inovace klíčem k dalšímu rozvoji země. K tomu má přispět nový vládní program se záměrem přilákat do Číny nejméně tisíc zahraničních expertů v průběhu příštích desíti let. V rámci první fáze zahájené loni v listopadu se přihlásilo 214 vědců ze Spojených států, Německa a Japonska. Kandidáti nemají být starší 65 let. V případě schválení dostane každý z nich dotaci ve výši milionu jüanů a dalších tři až pět milionů mu bude poskytnuto přímo na výzkum. Zavazují se však, že se své vědecké práci v Číně budou věnovat nejméně devět měsíců v roce, a to minimálně tři roky po sobě. Největší zájem o ně projevují univerzity, výzkumná střediska a podniky joint venture.

Investice Číny do rozvoje a výzkumu již překonaly úroveň mnoha západních zemí. Vláda ve svém dvanáctém pětiletém plánu (2011–2015) stanovila tempo růstu HDP ve výši sedmi procent s důrazem na kvalitu a udržitelnost. Výdaje na výzkum a vývoj by měly přitom dosahovat 2,2 procenta HDP. Adam Segal z Rady pro zahraniční styky USA nepochybuje o důsledcích tohoto faktu. Podle něj právě u technologií, jako jsou lasery, biochemie či nové polovodičové materiály, Čína výrazně pokročila. „Možná tím Spojené státy přicházejí o náskok, který jsme považovali za samozřejmý,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče