Návrat k předkrizovým hodnotám

24. května 2012, 13:27 - Pavel Hanslíček
24. května 2012, 13:27

Hospodářská spolupráce s Rakouskem je pro Česko velmi prospěšná. Obě země ale musejí zlepšit dopravní infrastrukturu, upozorňuje český ministr průmyslu a obchodu

EURO: Jak vnímáte aktuální ekonomickou situaci České republiky? Vzpamatovala se naše země již zcela z ekonomické recese? K předkrizovým hodnotám se vracíme pomalu, ale jistě. Českou ekonomiku charakterizuje poměrně slabá poptávka domácností, relativně silná koruna, záporná poptávková inflace a na druhé straně proinflační zahraniční prostředí způsobené například vysokými cenami ropy nebo sazbami Evropské centrální banky, které jsou vyšší než ty naše. O aktuální ekonomické situaci vypovídá například rostoucí využití výrobních kapacit, které v dubnu dosáhlo téměř 85 procent, a postupně se tak vrací k předkrizovým úrovním. To všechno se projevuje na růstu HDP a snižování nezaměstnanosti.

EURO: Jaká vidíte bezprostřední rizika pro ekonomický růst v Česku? Jsme velmi otevřená proexportní ekonomika. Z toho plyne, že vývoj v zahraničí předznamenává vývoj v České republice. Vzhledem k tomu, že drtivá většina našeho exportu míří do zemí Evropské unie, lze asi největší riziko vidět v narůstajících problémech některých zemí eurozóny. Rozšíří-li se, mohlo by to negativně dopadnout i na nás, protože nejenom zahraniční obchod, ale i průmysl ovlivňuje hlavně zahraniční poptávka.
Naproti tomu domácí poptávka zůstává relativně slabá. Pro srovnání, tuzemské průmyslové zakázky stouply za první tři měsíce letošního roku asi o dvě procenta, zatímco ty zahraniční rostly desetkrát rychleji. Příčinu lze spatřovat v růstu cen komodit na světových trzích i v úsporných opatřeních vlády. Právě tyto vládní kroky musíme ale vidět v kontextu, protože jakkoli krátkodobě český ekonomický růst zpomalí, tak dlouhodobě díky reformám vybudujeme pro českou ekonomiku pevné základy, z čehož budou profitovat všichni občané.

EURO: Nedávno jste navštívil hornorakouský Linec, znamená to, že má naše země větší zájem o rakouský trh? Naši podnikatelé se o Rakousko samozřejmě dlouhodobě velmi zajímají, stejně tak jako tamní podnikatelé o Česko. Pro důvody není třeba chodit daleko, stačí se podívat na mapu. Do Lince jsem jel na pozvání Hospodářské komory Horního Rakouska. Chtěli jsme místní podnikatelské veřejnosti připomenout, že Česká republika dnes patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě. Jsme tedy ideální zemí pro investice a místem, kde lze navázat kvalitní obchodní vztahy. Ostatně Rakousko patřilo vždy k našim největším obchodním partnerům. Naše hospodářství prochází poměrně významnými změnami. Ministerstvo průmyslu a obchodu nedávno představilo rozsáhlou Strategii konkurenceschopnosti České republiky. Já chci, aby na konci těchto změn byla země, jejíž ekonomiku pohánějí inovace. Součástí připravovaných opatření bude i větší podpora pro firmy, které chtějí uvádět výsledky výzkumu do praxe. A toho by mohly využít třeba i rakouské firmy – ale samozřejmě i podniky české nebo společnosti z dalších zemí.

EURO: Jak vnímáte roli rakouských investorů a firem na českém trhu? Ve kterých sektorech vidíte jejich působení jako nejvíce pozitivní? Rakouské firmy jsou dlouhodobě třetími největšími investory do naší ekonomiky. Zdaleka to přitom nejsou jen velké společnosti, ale řada patří do kategorie malých a středních podniků. Právě tato kategorie v podstatě zaručuje stabilitu investic. Připravují totiž dlouhodobé projekty, které vytvářejí dlouhodobé hospodářské vazby, což prospívá našemu exportu. Rakouské investice navíc mají pozitivní vliv na vývoj příhraničních oblastí. A to jak v oblasti zaměstnanosti, tak také v oblasti využití existujících výrobních kapacit a v jejich modernizaci.

EURO: Rakousko patří k významným exportním trhům pro české výrobky a služby, podporujete české exportéry při pronikání na tento trh? Samozřejmě. Ve Vídni například léta funguje zahraniční kancelář agentury CzechTrade. Na naší ambasádě také pracuje diplomat pověřený ekonomickou agendou, který s agenturou úzce spolupracuje a pomáhá našim exportérům. Faktem ale je, že rakouský trh je tomu českému velmi blízký, takže se na něm naši podnikatelé dobře orientují i sami.

EURO: Německo a Rakousko v květnu zcela otevřely svůj pracovní trh pro české pracovníky. Je třeba se bát, že část tuzemských kvalifikovaných pracovníků odejde do těchto zemí? Myslím, že ten, kdo chtěl v Rakousku pracovat, už si svou příležitost našel. Pokud má český řemeslník volit mezi Českou republikou a Rakouskem, často dá přednost domácímu prostředí, protože mzdová úroveň se pomalu přibližuje. Proto nepočítám, že by Češi chtěli ve velkém vyrážet za prací do Rakouska. Jen pro zajímavost, ve srovnání s Čechy dnes v Rakousku pracuje asi dvakrát tolik Slováků. Rakouská ekonomika si ovšem uvědomuje nedostatek určitých profesí, a je tedy otázkou, zda bude nábor těchto profesí z rakouské strany tak účinný, aby Čechy přesvědčil. To se asi může projevit zvlášť u mladé generace, protože podmínky nabízené pro učňovský dorost v zemi našeho jižního souseda stojí přinejmenším za úvahu, jestli se nevyplatí naučit německy.

EURO: Rakousko patří k nejrozvinutějším zemím Evropy s vysokou kvalitou života, existují oblasti, kde by Česko mohlo čerpat inspiraci pro vlastní rozvoj? Obchodní a hospodářské vztahy jsou založeny na tom, že se jeden od druhého svým způsobem učí. Protože se rakouská ekonomika v podstatě nepřetržitě rozvíjela v tržních podmínkách, v režimu bez podstatných politických změn do stavu, kdy se velmi dbá na spolehlivost a slovo partnera, bylo by přínosné inspirovat se právě těmito vlastnostmi.

EURO: Připravujete nějakou spolupráci, ať již v oblasti výzkumu nebo v energetice či dalších oborech? Funguje už například Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy. Příkladů možné spolupráce je ale mnohem více. Společnými náměty by podle mého názoru mohlo být propojení české přepravní soustavy plynu v oblasti Břeclavi s rakouskou plynárenskou stanicí v Baumgartenu v souvislosti s výstavbou plynovodu Nabucco. Ale také projekty na propojení tuzemské plynárenské soustavy s rakouskou plynárenskou soustavou v oblasti Českokrumlovska, propojení tuzemské plynárenské soustavy s plynovodem WAG, společný podzemní zásobník plynu, řešení problematiky vlivu větrných elektráren na bezpečnost provozu české přenosové soustavy a řada dalších.

EURO: Právě energetika je bolavým tématem česko-rakouských vztahů. Myslíte, že můžeme tyto rozpory vyřešit? Řešení určitě existuje. Máme společné priority v podobě bezpečné, spolehlivé a k životnímu prostředí šetrné energetice. Rakousko může díky svým přírodním podmínkám více využívat obnovitelné zdroje. V našem případě vede ke stejnému cíli cesta přes bezpečnou jadernou energetiku. Česká strana si poctivě plní svoje závazky z Melku a naše jaderné elektrárny splňují nejvyšší bezpečnostní standardy. Jsme také připraveni zapojit se do zátěžových testů jaderných elektráren, které jednoznačně podporujeme. Současně ale velmi pozorně sledujeme, zda v této oblasti nedochází k pokusům o politické ovlivňování diskutovaných odborných stanovisek a dohod, a to jak ze strany některých členských států, tak ze strany orgánů EU.

EURO: České i rakouské firmy působí na trhu ve stejném regionu, nejsme tedy spíše konkurenty? V jakých oblastech se naše podniky s rakouskými nejvíce střetávají? Hospodářské prostředí zemí střední a východní Evropy je vysoce konkurenční. Právě Rakousko přitom ze starých členských zemí Evropské unie na rozšíření unie v roce 2004 a později nejvíce vydělalo. Expanze jeho firem posléze pokračovala dále do zemí jihovýchodní Evropy. Zde všude patří k nejvýznamnějším investorům, není-li přímo investorem největším. Jak se mu to povedlo? Zejména díky tomu, že se zde etablovaly rakouské banky nebo jejich dceřiné společnosti, které poskytovaly podnikatelům – rakouským investorům – potřebné služby. V tomto směru nemůžeme Rakousku konkurovat. Pochopitelně se najdou případy, kdy jsme přímými konkurenty, ale ty nejsou na každodenním pořádku.

EURO: Slabinou rozvoje ekonomických vztahů s Rakouskem může být nedobudovaná dopravní infrastruktura (dálnice do Vídně a do Lince), plánujete přesvědčit ministerstvo dopravy, aby se pokusilo spojení s Rakouskem dostavět prioritně? Severojižní dopravní směry mezi ČR a Rakouskem zaostávaly a zaostávají za směry východo-západními. O významu dopravní infrastruktury pro hospodářství není třeba hovořit. Rakousko je naším velmi významným obchodním a hospodářským partnerem. Další posilování těchto vztahů ale není bez odpovídajícího rozvoje dopravních spojení představitelné. Je ovšem potřeba připomenout, že ani Rakousko své dopravní spojení s námi historicky příliš neposilovalo. Zpoždění jsme ale jak my, tak Rakušané začali dohánět. Přístup české strany závisí na možnostech státního rozpočtu a stejně jsou na tom i Rakušané.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče