Návrat do politiky? Nehledám, ani nevylučuji

03. dubna 2006, 00:00 - ERICH HANDL
03. dubna 2006, 00:00

VLADIMÍR DLOUHÝ: V devadesátých letech byl dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi. V roce 1998 z politiky odešel a založil si živnost. Dnes pracuje jako konzultant pro významné zahraniční firmy. Nevylučuje ale návrat do státní správy. Jak vidí politiku a podnikání s odstupem osmi let někdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý?

VLADIMÍR DLOUHÝ:

„Lidé považují nešvary v politice za normální a zdá se, že někteří politici už také. Nejde jen pořád omílat tvrzení o chybách Klausovy vlády,“ říká Vladimír Dlouhý. foto: Profit - Jakub Stadler

V devadesátých letech byl dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi. V roce 1998 z politiky odešel a založil si živnost. Dnes pracuje jako konzultant pro významné zahraniční firmy. Nevylučuje ale návrat do státní správy. Jak vidí politiku a podnikání s odstupem osmi let někdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý? * Před osmi roky jste náhle podal demisi z ministerského postu a odešel do byznysu. Jste spokojený živnostník, považovaný za jednoho z vítězů sametové revoluce. Komu dnes nabízíte své služby? Dělám konzultanta, od začátku je toto moje podnikání postaveno na dvou základních kontraktech. Mým hlavním klientem je americká investiční banka Goldman Sachs. Druhým je společnost ABB. * Jak takový přechod z vysoké politiky do byznysu vypadá? To už máte ve funkci s někým domluvené kontrakty, nebo nejdříve podáte demisi a pak čekáte na nabídky?

Z ABB mě kontaktovali v den, kdy jsem podal demisi. Goldman Sachs se ozvala o měsíc později. Měl jsem i jiné nabídky, ale nechtěl jsem vzít práci u firmy, která byla nějak spojena s privatizacemi, které jsem předtím dělal. Z důvodů, které se mi dnes docela dobře vyplácí.

* Švýcarsko-švédská ABB tu přeci také privatizovala.

Až na jednu výjimku to byly věci, které tehdy dělala česká vláda. Já byl ale v té době federálním ministrem, čili to byly záležitosti, se kterými jsem nepřišel do styku.

* Jak to fyzicky vypadá, když jde ministr dělat živnostníka? To jste zhasnul světlo na průmyslu a druhý den šel na úřad žádat o list? V podstatě ano. Nebylo to druhý den, dal jsem si asi měsíc oddychu, ale pak jsem opravdu šel na živnostenský úřad a zažádal jsem. Poté jsme našli kancelář. Když říkám my, tak tím myslím ještě manželku a také sekretářku. Ta se mnou dělala už na ministerstvu a je to stejná dáma, která vám teď přinesla kávu, takže vidíte, že s námi vydržela dodnes. * Takže firma Vladimír Dlouhý má dva zaměstnance, manželku a sekretářku? Ne, jen sekretářku. Manželka se mnou pracuje prostě proto, že je to manželka. Stará se mi o daně. Chci mít do poslední koruny všechno v pořádku. Na smlouvu si najímáme šoféry, občas studenty na výpomoc nebo překladatele a lidi na počítače. * Řada podnikatelů si stěžuje na složitosti při zakládání živnostenského listu. Kvůli jednomu papíru musejí na rejstřík, sociálku, zdravotní pojišťovnu. Zdálo se to složité i žadateli Dlouhému? Zdálo, ale zvládl to. Dovedu si však představit, že třeba pro začínajícího truhláře to může být složité. Já jsem pochopitelně v trochu jiné pozici díky známé tváři. Když přijde Dlouhý, tak se úředníci dodnes chovají vstřícně. Ale i tak, když to pozoruji, úřady nejsou úplně šmahem všechny špatné, jak to někdy vypadá. * Takže všechno je v pořádku, administrativa kolem podnikání je jednoduchá… Ne, to vůbec ne. Většina byrokratických úkonů je zbytečně složitá. Zjednodušeně řečeno, na formulářích je příliš mnoho kolonek pro příliš mnoho situací. Složité je daňové přiznání, já si dodnes platím daňové poradce, protože bez nich bych to asi ani nedal dohromady. * Připadají vám jako živnostníkovi daně v České republice vysoké?

Ano, obzvláště v kombinaci s těmi dalšími platbami. Když si vezmu, co zaměstnanec stojí, tak ať se nikdo nediví, že se podnikatelé snaží lidi zaměstnávat jako „ičaře“. Není to však jen náš problém -celá Evropa, nejen my, stojí před problémem vysokých daní a bude se muset postavit čelem k rovné dani. Jsem její příznivec. Ona je snadným terčem protivníků, ale byla by řešením současného složitého systému. Samozřejmě jako koncept, který je nutno přizpůsobovat konkrétním situacím.

* Teď vás živí práce pro dvě velké firmy. Řekněme, že tyto klienty mít v budoucnu nebudete, co pak bude Vladimír Dlouhý dělat? To je hypotetická otázka. Goldman Sachs mi nabízí dlouhodobou perspektivu a já problémy se sháněním zakázek nemusím řešit. Občas odmítám i jiné nabídky, takže kdyby bylo potřeba, asi bych práci našel. Ale pro mě je Goldman Sachs stálice, která tu je a ještě bude. Kromě toho si pořád držím kontakty s univerzitami, letos bych chtěl dokončit docenturu. Učím na Karlově univerzitě a jsem také členem Národohospodářské fakulty VŠE Praha. I když tam zrovna tento rok neučím. Třetí možností by byla státní administrativa nebo i politika. * Uvažujete o návratu do politiky?

Nehrnu se do ní, ale nikdy neříkám nikdy. Jsem připraven podpořit ODS, pokud o to bude mít zájem, ale v daném okamžiku návrat do nějaké funkce není na stole.

* Konkrétní rozhovory tedy nevedete? Ne. * Byl jste významnou figurou devadesátých let. Na transformaci se dnes často plivá - jak nyní s odstupem vidíte tehdejší budování podnikatelského prostředí?

Nebylo možné předem zaručit, že transformační proces bude zcela bezúhonný, ale současně nejde tvrdit, že tunelování bylo nutné zlo. Nevěřím nicméně tomu, že jsme měli čekat se zahájením transformačních kroků, než se vybuduje odpovídající právní rámec. Ten se nevybuduje nikdy, protože právní rámec není nikdy dokončen. I nejvyspělejší ekonomiky světa mají v regulačních systémech díry a bolestně se učí „za pochodu“ - Enron je jen posledním ze známých příkladů. Při tak masové privatizaci a majetkových změnách, jaké se děly ve střední Evropě, muselo nutně docházet k problémům. My jsme jejich výskyt měli minimalizovat, a zda se nám to dařilo, posoudili voliči ve volbách v letech 1996 a 1998. Ale i dnešní ekonomický vývoj potvrzuje, že jsme během transformace položili ekonomice dobré základy.

* Jak vidíte současnou politiku? To, že máme už osmý rok vládu sociální demokracie, mě mrzí. Dostala se k moci velmi chytrou strategií Miloše Zemana, kterou bych označil známým sloganem „spálená země“. Tím se Zeman dostal pod kůži lidí, kteří byli svědky propojení politiky s ekonomikou i těch obyčejných lidských selhání v administrativě té vlády, jejíž jsem byl členem. Slogan o spálené zemi však byla lež. Hospodářská politika našich vlád jako celek byla správná, položila základy vývoje (nejen ekonomického) našeho státu a samozřejmě - po sobě zanechala skupinu úspěšných a spokojených, ale i skupinu opačnou. Miloš Zeman promluvil z duše těm druhým, uspěl ve volbách a v roce 1998 přišli k moci sociální demokraté. * Vždyť vy jste to ještě předtím vzdal sám, říkal jste, že si jdete dostudovat. Já jsem se tehdy rozhodl pro odchod, protože jsem cítil, že narážím na vlastní limity. * Co vás tedy vlastně mrzí?

Jakkoli se mi výměna garnitur v roce 1998 nelíbila, považoval jsem to za přirozený politický vývoj. I na Západě úspěšné vlády nějaké ty volby prohrají. Co mě mrzí, je fakt, že zde sociální demokracie vládne osm let a své vlastní kampani o spálené zemi se v průběhu těch roků sama zpronevěřila. Vidím mnohem hlubší propojení politiky s ekonomikou a skandály spojené se sociální demokracií. Je nemyslitelné, aby šéf kabinetu ministra zahraničí byl obviněn z pokusu o vraždu, notabene novinářky. Jsem přesvědčen že pan Kavan jistě vůbec netušil, co chystá pan Srba. Ale má za to proboha politickou zodpovědnost. A tu má i jeho politická strana. A můžeme mluvit o dalších skutečnostech, které ví každý, kdo je alespoň trochu informován -třeba činnost lobbistů spojených s bývalým předsedou vlády.

* Vždyť se to dělo i za vás. Ano, i když jsem přesvědčen, že já jsem si je k tělu pouštěl mnohem méně (druhá věc je, co kdo potom někde vykládal). Můj odchod z politiky byl ale i přiznáním politické odpovědnosti. Sociální demokracie se dneska tváří, jako kdyby tuto odpovědnost neměla, jako kdyby neexistovala. To je špatně, mimo jiné i proto, že se tím prohlubuje pocit frustrace z politiky: lidé považují nešvary v politice za normální a zdá se, že někteří politici už také. Nejde jen pořád omílat tvrzení o chybách Klausovy vlády. * Na spousty tehdejších chyb ale dodnes doplácíme. Jistě. A ze spousty dobrých věcí dodnes těžíme. Za to, co jsme nedokázali ohlídat, jsme nesli politickou zodpovědnost. Někteří - jako já - jsme odešli z vlastní vůle, pak nastal konec celé vlády. Byla to realita, museli jsme odejít, a proto si myslím, že by i sociální demokracie měla odejít. Něco je kolem té současné vlády špatného a mrzí mě, že se to neumí dobře pojmenovat. * Poslední moje otázka: Co byste udělal pro podnikatele, kdybyste se vrátil do vysoké politiky?

Nechci se stavět do pozice někoho, kdo teď byl osm let v soukromém byznysu a bezvadně to zná. Nejsem standardní český podnikatel. Už jen tím, že mám dostatek peněz na to, abych si zaplatil kvalitní poradce. Nicméně i z této pozice si můžu dovolit jednu radu - kouzlo tkví ve slově zjednodušení. Ale není to jen český problém, se složitostí administrativy se potýká celá Evropské unie.

Ing. VLADIMÍR DLOUHÝ, CSc.

Narodil se v roce 1953. Vystudoval VŠE v Praze, poté MBA na Katolické univerzitě v Leuvenu (Belgie). V prosinci 1989 se stal místopředsedou vlády. Byl též předsedou Státní plánovací komise, po jejím zániku založil ministerstvo hospodářství. V jeho čele stanul po volbách v roce 1990. Po rozpadu federace se stal ministrem průmyslu a obchodu za ODA, z politiky odešel v červnu 1997. Zasedá v představenstvu Tara Aerospace, dříve byl také členem představenstva Pražské teplárenské a firmy Asea Brown Boveri.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče