Naučil knížete na Facebooku

18. června 2010, 16:17 - Petr Matějček
18. června 2010, 16:17

Jak si mladík z Drnovic splnil sen, vyrazil do Prahy a navždy změnil politickou kampaň

Výraz hotshot se v Americe často používá jako označení literární postavy, která je odhodlána vystavit se většímu riziku než ostatní, má větší vytrvalost a je dnem i nocí připravena podstoupit nějaké to dobrodružství. Od tradičních akčních hrdinů se hotshot liší tím, že je vždy součástí nějaké skupiny nebo nějakého týmu. Navíc nemusí být hlavním protagonistou příběhu, dokonce ani lídrem kolektivu. Hotshot bývá většinou mírně arogantní, má osobité manýry, je zdravě agresivní, disponuje ojedinělým talentem a práci raději zařídí sám, než aby ji delegoval na ostatní. Typickým hotshotem je například Wolverine z týmu superhrdinů X-Men, pašerák Han Solo z Hvězdných válek, mutant Rafael z Želv Ninja anebo 23letý Petr Ducháček. Tedy až na jednu maličkost – Ducháček totiž není z akčního snímku, ale z Drnovic u Brna. Jeho superschopnostmi jsou dokonalá znalost sociálních sítí a nadání pohybovat se v internetové džungli se stejnou dynamikou, s jakou jaguáři loví kopytníky v travnatých savanách Jižní Ameriky. Svými znalostmi tento mladík výrazně přispěl k překvapujícímu úspěchu pravicové politické strany TOP 09 v letošních parlamentních volbách. Týdeník EURO za ním do údolí na úpatí Českomoravské vrchoviny vyrazil, aby společně s ním zrekapituloval poslední rok, který sám Ducháček nazývá „nezapomenutelnou jízdou“ a někteří čeští politologové zase zrozením nové éry politického marketingu v Česku.

Myslivci a politika Pětatřicet kilometrů severně od Brna na soutoku potoků Úmoří a Lhotka leží stará zemědělská osada Drnovice. Pýchou jejích 1152 obyvatel je kostel Nejsvětější trojice s gotickým presbytářem. Hrdí jsou ale i na kulturní dům, do něhož výbor Sokola pravidelně zve na košt moravských vín. Navíc tam myslivecký kroužek každoročně pořádá soutěž o Zlatou srnčí trofej. Drnovičtí se nebrání ani technologickému pokroku. Obec na svém webu hrdě prohlašuje, že chystá „připojení školních počítačů na síť INTERNET“. Není se čemu divit, vždyť, jak text dále hlásá, „ve vzdělanosti dětí je i budoucnost obce“. Dnes se ale zdá, že budoucnost spíše než ve škole ze začátku 20. století leží několik desítek metrů za rybníkem u tvrze, v domě s velkou žlutou cedulí Auto Pneu servis Ducháček. Tam si totiž k opravě motorů, klempířským pracím a lepení čelních skel před rokem do repertoáru připsali také vedení politické kampaně on-line. Nebyl to však živnostník Lubomír Ducháček, který by se v červnu 2009 rozhodl v americkém stylu podpořit novou stranu Miroslava Kalouska, ani učitelka Dana Ducháčková, ale jejich nejmladší syn Petr. „Byl vždy nesmírně cílevědomý. Už ve dvanácti letech se silně angažoval ve školním životě,“ popisuje svou ratolest otec Lubomír.
Máme-li pochopit, jak úžasného vítězství se týmu kolem předsedy Karla Schwarzenberga ve volbách podařilo dosáhnout, je třeba zapomenout na pražský triumf, 16,7 procenta hlasů a 41 poslaneckých mandátů a vrátit se zpátky časem. „Když jsme před rokem začínali, vypadalo to velmi bledě. V té době k tomu patřila odvaha se k nám přidat,“ konstatoval po volbách sám kníže. Tehdy byla TOP 09 nově založenou stranou, bez výrazného profilu a bez vlivných podporovatelů, na které se mohla spolehnout ODS, a bez masy „obyčejných lidí“, na něž pro změnu sázela ČSSD. Měli jen vizi. „Pro další generace chceme zachovat a rozvíjet českou kulturu ve všech oblastech s vědomím, že otevřenost novým myšlenkám kulturní dědictví oživí a naši kulturu dovede na vyšší úroveň,“ píše se na webu strany. Tradice? Odpovědnost? Prosperita? Jasně. Jenže tento příběh volebního úspěchu by nebyl proveditelný bez lidí – fanoušků, kteří pro stranu celých dvanáct měsíců obětavě pracovali. Teprve oni umožnili „Topce“ svést s ostatními stranami rovnocenný boj. Šlo především o mladé, jež strana získala na internetu.

Školní noviny a Fejspup „Mám samozřejmě plno otázek, které bych všem na Fejspupu rád kladl,“ komolil ještě začátkem srpna 2009 Karel Schwarzenberg jméno největší sociální sítě na světě. K čertu s tím. Vedle něj v kavárně Hudebního divadla Karlín totiž již seděl tehdy dvaadvacetiletý hubený kluk z Moravy, který měl o společenských webových systémech jasno: „To je ten Facebook, ta sociální síť, kde budeme mít všechny ty fanoušky,“ bystře poučil o padesát let staršího Schwarzenberga. Zatímco by nějaký tradičně vzdělaný marketér středního věku dlouho koumal nad různými strategiemi, jak dobýt web, Petr a jeho čtyřčlenný tým pracoval s nástroji, které world wide web dnes nabízí zcela přirozeně. Kromě Ducháčka tvořili skupinu čtyřiadvacetiletý Ivo Mareček, s nímž Petr na drnovické základní škole založil školní noviny Plátek, pětadvacetiletý Lukáš Rychlík a pětatřicetiletý Radek Auer. „Sázka na mladé lidi se rozhodně vyplatila. Věci, které by mnozí vnímali jako problém, oni považovali za samozřejmost. To je štěstí. Podívejte se, jak dnes vypadá typický volič „Topky“. Bez on-linové komunikace, bez Facebooku a mikroblogu Twitter by se nám nikdy nemohlo podařit, čeho jsme dosáhli. Staly se neodmyslitelnou součástí osobních i pracovních životů mladých dynamických lidí,“ vysvětluje týdeníku EURO v pražské pizzerii Corleone volební manažer TOP 09 Jaroslav Poláček.

Výhodné kamarádství Poláček se s Ducháčkem skamarádil již před čtyřmi lety, když společně navštěvovali Liberálně-konzervativní akademii CEVRO. Tehdy Ducháček, který zrovna začínal studium pedagogiky na Masarykově univerzitě v Brně, snil o tom, dostat se do Prahy: „Škola mi nabídla možnost skloubit mé největší dva zájmy, tedy IT a politiku, a Jarda zase šanci vyzkoušet si vše v reálu v Praze.“ Poláček, tehdy vedoucí analytického odboru KDU-ČSL, nabídl Petrovi brigádu v hlavním městě. Ducháček jízdenku propadnout nenechal a ze specialisty na internet se stal i přeborník na dopravní spoje Drnovice–Brno–Praha. Když Poláček začal řídit kampaň TOP 09, bylo jasné, že nadějného juniora vezme s sebou. To bylo správné rozhodnutí, alespoň podle generálního sekretáře strany Václava Kubaty. „Měli jsme štěstí, že jsme narazili na někoho, jako je Petr Ducháček. Má sice dětskou tvář, ale umí věci, o kterých my starší nemáme ani ponětí. Ukázal nám cestu k budoucnosti politických kampaní a mladým Čechům zase otevřel dveře k politice, k níž by se jinak už vůbec nedostali, protože tradiční média jako televize a rádio vůbec nesledují,“ chválí Kubata. Sociální sítě, které Ducháček během volební kampaně používal, podle něj výrazně zkvalitní politický svět. „Internet vyžaduje transparentnost, novou formu otevřenosti a odvážné politiky, kteří se neschovávají ve Sněmovní ulici, ale čelí otázkám kritiků třeba na Facebooku,“ říká. A kdo jiný by to měl vědět lépe než právě Kubata, znalec českého mediálního světa, který dlouhá léta vykonával manažerské funkce v elektronických médiích a od roku 2001 vedl marketingové oddělení České spořitelny.
To docent Zdeněk Friedmann nadšení z politické angažovanosti svého studenta nesdílí na sto procent: „Vzhledem k nespočtu mimoškolských aktivit má mladý Ducháček vyšší absenci, jelikož ale vlastní velký smysl pro povinnost, vždy se řádně omluví a zařídí náhradní termín.“ Přesto v něm Friedmann vidí velký talent. „Je předsedou neziskové organizace Orel, je v univerzitním senátu. Zatímco hoši v jeho věku mají běžně jiné zájmy, jemu angažovanost dělá dobře. Mám pocit, že velmi cílevědomě směřuje k úspěšné kariéře,“ podotkl jeho učitel z Masarykovy univerzity.

Vlastní sociální síť Někdo by se mohl ptát, co dělá dnes třiadvacetiletý ajťák mezi politickými dinosaury. Jenže Ducháček ví své: „Řada lidí se mě ptá, co ty v té politice. To není politika. Politika je sezení na schůzích a prosazování nějakých myšlenek. Mým úkolem je skloubení marketingu a IT.“ Příchodem do volebního týmu TOP 09 se paradoxně světu internetu a sociálních sítí přiblížil víc, než si mnoho lidí dokázalo představit. Facebook, Twitter, český komunitní web pro sdílení fotografií Rajče.net a Ducháčkovým týmem vyvinutý sociální webový systém MY.TOP 09 se staly klíčovými nástroji k úspěchu kampaně. Ducháček použil Facebook jako předlohu a zkonstruoval webovou stránku, která umožnila stoupencům TOP 09 vytvářet skupiny, plánovat schůzky či stahovat návody, jak „Topku“ nejlépe podpořit. Zároveň jim nabídla plno zábavných aplikací typu oznámkuj si svou fotku anebo Toplokátor, s jehož pomocí člověk snadno nalezne další podporovatele v blízkém okolí. „Je to zcela jasně promyšlený záměr, jak efektivně komunikovat s našimi členy a podporovateli,“ popisuje Ducháček hrdě své dítko. Během voleb prý přes MY.TOP 09 žádali o pomoc na různých mítincích či o podporu všemožných akcí. „Je to nástroj, kterým se dá kampaň neuvěřitelně zlevnit,“ libuje si volební manažer Poláček, který se snažil kluky držet zkrátka, co se rozpočtu týče. „Na celou kampaň jsme měli 35 milionů korun. Zhruba desetinu jsme investovali do on-linu,“ upřesňuje. Za výhodu tohoto systému považuje Poláček i to, že jeho prostřednictvím může strana vzdělávat své členy. „Zavedli jsme totiž takzvaný index podporovatele, kde uživatelům na základě splněných úkolů přibývají body.“

Americké dvojče Vlastní sociální síť pro volební kampaň poprvé vyvinul Chris Hughes, 23letý on-linový guru volebního štábu Baracka Obamy. „Takové sítě jsou zákaznickou péčí s rychlostí blesku,“ charakterizoval tehdy svůj vynález. A Ducháček samozřejmě přiznává, že ho zaoceánská kampaň inspirovala: „Jsem členem My.BarackObama.com a neustále sleduji vývoj stránek.“ Podoba názvů je však prý zcela náhodná. „Když jsem to zjistil, naštvalo mě, že jsme skvělý nápad neměli jako první. Ale my tam máme alespoň ještě tu anglicko-českou jazykovou dvojsmyslnost,“ podotýká Ducháček, o kterého už projevilo zájem několik společností z privátního sektoru. On sám by chtěl rozhodně pokračovat v práci pro TOP 09: „Byli bychom blázni, kdybychom to teď usekli a nepokračovali dál. Na podzim jsou komunální volby a vybudovat si opravdu kvalitní vztah s voliči je běh na dlouhou trať. Navíc se teď objeví spousta nových zajímavých osobností,“ říká a doplňuje: „Budeme mít čtyři, možná pět ministrů, 41 poslanců a myslím si, že po kroužkové revoluci nebude jediný politik, který v budoucnosti zanedbá osobní kampaň. Takže se z MY.TOP 09 bude muset stát nástroj i pro ně.“ To je spousta práce pro kluka, z něhož se za pouhý rok stal muž. Jeden „dětský“ sen mu ale ještě zbyl – rád by pracoval pro Facebook. Podívat se do kalifornské centrály a podělit se s Markem Zuckerbergem o zkušenosti, které nasbíral během českých voleb. Drnovice, Brno, Praha, Palo Alto – to by bylo něco. Na uskutečnění dalších snů ale bude ještě spousta času, a proto si zatím vychutnává naplnění toho aktuálního. Vytvořil virtuální mechanismus, kterým dokázal podporovat a multiplikovat aktivitu voličských komunit. Jen v týdnu před volbami, kdy se rozhodne až třicet procent voličů, se s pomocí internetu podařilo oslovit několik set tisíc uživatelů. Celkově nakonec do urny vhodilo volební lístek nové straně 870 tisíc lidí. Kolik z nich přesvědčil právě internet, je samozřejmě otázkou. Superhrdina, hotshot, ajťák – říkejte si mu, jak chcete. Když ale navečer 29. května 2010 v centrále TOP 09 v Tyršově domě v Praze zazněla hymna vítězů We Are the Champions od kapely Queen, byl Petr Ducháček hlavně klukem, co vyhrál volby a naučil české politiky vyslovovat Facebook.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče