NATO se musí změnit, nebo rozpustit

01. dubna 2010, 12:22 - Martin Shabu
01. dubna 2010, 12:22

Aliance se přizpůsobuje hrozbám 21. století, měla by se přeměnit v evropskou organizaci

Severoatlantická aliance (NATO) hledá odpovědi na palčivé otázky ohledně své další existence. Představy o jejím budoucím působení se v bezpečnostní komunitě expertů liší. Najdou se mezi nimi příznivci pokračování mise Aliance, kterou se po druhé světové válce stala kolektivní obrana spojenců. Jiní volají po jejím rozpuštění, protože mezinárodní bezpečnostní prostředí se změnilo a Rusko už nepředstavuje hrozbu číslo jedna.

Změna vize

Neotřelý pohled na toto téma nedávno nabídl Andrew J. Bacewich, absolvent vojenské akademie ve West Pointu, veterán války ve Vietnamu, profesor Bostonské univerzity a kritik války v Iráku. V článku Nechte Evropu Evropě aneb, proč se USA musejí stáhnout z NATO uveřejněném v časopise Foreign Policy doporučil členským zemím Aliance, aby se rozdělily. USA by se měly přestat starat o emancipující se evropské spojence, kteří navíc preferují sociální výdaje před investicemi do vlastní bezpečnosti. Řečeno jinak, Evropané nejsou ochotni podporovat globální ambice USA a války v natolik odlehlých oblastech, jako je Afghánistán. Proto by měl být tento sňatek z rozumu rozveden.
Loni počátkem dubna se ve Štrasburku sešel summit premiérů a prezidentů zemí NATO. Politici tehdy vyzvali generálního tajemníka Aliance Anderse Fogha Rasmussena, aby vypracoval novou strategickou koncepci pro příští desetiletí. Od tohoto dokumentu se očekává, že poskytne odpověď na stěžejní bezpečnostní problémy Aliance v 21. století. Rasmussen za tím účelem sestavil expertní tým složený z bývalých i současných politiků a diplomatů a vedený exministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Ten mu má předložit nápady na řešení budoucích problémů. Letos na podzim se pak v Lisabonu setkají hlavy států a šéfové vlád NATO, kteří musejí novou strategickou vizi schválit. Posledním koncepční dokumentem Aliance byla strategická koncepce z roku 1999. V něm uznala změnu bezpečnostního prostředí po rozpadu Sovětského svazu, nenastolila však vedle článku V zakládající smlouvy NATO o kolektivní obraně jasné priority.

Unavený válečník

Rada pro zahraniční vztahy, vlivný americký think-tank, v březnové analýze budoucnosti Severoatlantické aliance zformulovala varování současnému evropskému establishmentu: „Spojené státy americké ztratí zájem o Severoatlantickou alianci, pokud nedokáže přijmout rostoucí globální úlohu. NATO musí rozšířit tradiční pojetí kolektivní bezpečnosti, aby čelilo hrozbám 21. století, jako je terorismus, šíření zbraní hromadného ničení mezi státy i nestátní subjekty či kybernetická válka.“
Autoři analýzy jsou také přesvědčeni, že pokud by Aliance hypoteticky neexistovala, nebyl by momentálně žádný tlak na její vytvoření. Evropané jsou v dokumentu vnímaní jako notoričtí neplatiči účtů za obranné výdaje. USA by už nadále neměly přesvědčovat své evropské spojence, aby utráceli více na obranu. Novou cestou se proto měla stát spolupráce NATO s Evropskou unií, jež disponuje dostatečnými finačními prostředky na nevojenské bezpečnostní hrozby.

Jak dál?

Někteří teoretici i praktici válečnického umění se domnívají, že pokud NATO nenajde rychle důvod ke své další existenci, brzy se rozpadne. Po skončení bipolární konfrontace za studené války vymizelo jasné zlo představované někdejším Sovětským svazem a komunistickým blokem. Proto počátkem devadesátých let zaznívaly hlasy vyzývající k rozpuštění Aliance. V té době se mezi nimi nakrátko objevil i tehdejší český prezident Václav Havel. Tomu připadalo logické rozpuštění Varšavské smlouvy doprovázené stejnou akcí NATO. Jednašedesátiletou vojenskou organizací neoživilo ani loňské rozhodnutí Francie znovu do ní vstoupit po více než 40 letech odmlky.
„Evropané ztratili chuť válčit. Nejde přitom o politickou, ale o kulturní proměnu,“ připomíná Andrew J. Bacevich ve zmiňovaném článku. Bacevich je ironický i v otázce: Proč by měli Evropané zvýšit výdaje na bezpečnost, musejí-li se věnovat nikdy nekončícímu projektu evropské integrace? Američané se však s tímto pojetím jen obtížně smiřují. Opakovaně nutí starý kontinent k vyšším příspěvkům a ke sdílení břemene transatlantického spojenectví. Americká administrativa se dlouhodobě snažila transformovat NATO z organizace kolektivní bezpečnosti v nástroj uplatnění síly v zahraničí. Slavná definice role NATO od jeho prvního generálního tajemníka lorda Hastingse Ismaye z padesátých let minulého století – „držet Němce na kolenou, Rusy mimo a Američany v Evropě“ – se změnila. Novou snahou Washingtonu by dle Baceviche mělo být, aby Evropa pomáhala zajistit prostřednictvím Aliance globální dominanci USA, aniž by však přitom ovlivňovala jejich politiku.
Jejich evropští spojenci mají jiný problém. Stále se dívají na Rusko poněkud nedůvěřivě a čím více na východ Starého kontinentu, tím jsou obavy konkrétnější. Američané by proto měli vyřknout dosud nevyslovenou tezi: „Rozpusťme NATO do evropské organizace, již budou řídit Evropané a sloužit jejich potřebám.“

Box (rozhovor):
Pavel Barša
Nová orientace NATO je nutná

Formálně může NATO existovat ještě dvacet let, říká Pavel Barša, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů profesor Karlovy univerzity.

EURO: Jaký důvod drží USA v NATO? Nemělo by se rozpustit, jak navrhuje Andrew J. Bacevich, ztratili-li Evropané po druhé světové válce chuť válčit? BARŠA: Evropané neztratili chuť válčit po druhé světové válce, ale po studené. Dokud byli ohroženI, byli připraveni se bránit. Teď však nevidí jednoznačně mise mimo Evropu, které nevyplývají z jejich bezprostředního ohrožení. Není to přitom dáno tím, že by byli z Venuše, zatímco Američané z Marsu, jak tvrdí Robert Kagan a naznačuje se v otázce. Vyplývá to z toho, že žádná z evropských zemí není globální velmocí, jako jsou USA, a proto nemá prostředky ani zájem na nasazování svých vojáků mimo Evropu.

EURO: Dle Baceviche by Američané měli transformovat NATO do modelu, ve kterém by Evropa podporovala dominanci USA, aniž by však ovlivňovala politiku Washingtonu. Co o tom soudíte? BARŠA: Bacevichova teze je zcela pravdivá. Zdůrazňuji však, že jde nejen o subjektivní záměry Američanů, ale i o jejich objektivní postavení jediné vojenské globální velmoci současného světa. S ním se pojí jejich sklon ke globální projekci jejich moci i tendenci zapojovat do ní evropské spojence. Ty naopak jejich postavení k ničemu takovému nevybízí, a proto váhají. Nová koncepce NATO by to měla zohlednit.

EURO: Uvedená snaha je prý nejvíce vidět v Afghánistánu, kam se evropští spojenci vzpírají posílat své vojáky. Může takto Aliance existovat dalších deset let? BARŠA: Afghánistán skutečně hezky ilustruje asymetrii, kterou jsem naznačil. Nemyslím, že NATO bude schopné či ochotné se rozpustit natolik rychle. Formálně může klidně existovat ještě dvacet let. Pokud však nenastane nějaká razantní nová orientace, která odpoví na současné rozpory, nebude jeho existence hrát významnou roli.

EURO: Rusko již není obávanou vojenskou supervelmocí jako v minulosti, nerespektuje však mocenský status quo. Mělo by se proto NATO transformovat do evropské organizace řízené Evropany a sloužící potřebám spojené Evropy. Co říkáte tomuto transformačnímu modelu NATO? BARŠA: Vidím v tom jedinou šanci. NATO by omezilo svůj smysl na to, v čem spočíval, když vznikalo – na obranu Evropy. To je jednoznačný zájem všech evropských členských zemí a jediná pevná základna pro jejich bezpečnostní spolupráci i s USA.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče