Nástup sebevědomých

25. října 2011, 13:07 - Adam Junek
25. října 2011, 13:07

Do zahraničí vyjede ročně za podpory vlády na šestnáct tisíc čínských studentů

Mým cílem je dostat se na školu ve Velké Británii, a pokud by to šlo, chci poznat i další země Evropy. Je to jedinečná příležitost nasbírat zkušenosti, a to nejlepší z nich přenést do budoucí kariéry, vypráví skvělou, díky otevřeným hláskám trochu americkou angličtinou dvaadvacetiletý student, který se cizincům představuje jako Erik. Sebevědomí z frekventanta Shanghai University of Finance and Economics (SUFE) jen vyzařuje.
Kromě sbírání dostatečného počtu bodů na to, aby mohl dostat stipendium a uspěl se svou žádostí dostat se na Západ, ještě se spolužáky tvoří školní noviny. „Píšeme o dění ve škole, věnujeme se ekologii i sociálním tématům,“ doplňuje jej stejně ambiciózní spolužačka Luna. Důvěřovat schopnostem svých dětí musejí i rodiče. Školné na SUFE normálně vyjde na pět tisíc jüanů za rok (asi čtrnáct tisíc korun), v programu, díky němuž mohou vycestovat, na patnáct tisíc.

Zatím stačí angličtina

V pozadí na trávníku mezi budovami trénuje v rámci tělocviku asi dvacítka studentů základní postoje ke golfové hře. Jejich cíl je jasný – uspět ve světě čínského byznysu. A protože v Číně se plány plní, jejich úspěch je téměř zaručen. Navíc ještě stále platí, že pokud má někdo angličtinu na dost dobré úrovni, nemusí se o práci bát. „Zatím stačí říct, že umíte anglicky a pochlubit se zkušeností ze zahraniční firmy. Ani se nebudou ptát z které a vezmou vás,“ vypráví jeden manažer mezinárodní firmy působící mimo jiné v Šanghaji.
„Jelikož má stále více absolventů vysokých škol zkušenosti ze zahraničí, proměňuje se i práce s nimi, když nastoupí. Jsou sebevědomí a je možné jim dávat samostatné úkoly. Možná ještě stále musíme centrále vysvětlovat, že ne všechno tady probíhá tak, jak jsme zvyklí v Německu, ale že to má ten správný směr. A to i právě díky stále kvalitnějším lidem,“ doplňuje za logistickou společnost DHL Michael Trinkus, generální manažer pro východní Čínu. Zkušenosti ze zahraniční univerzity dopřává Čína ve snaze o další ekonomický růst díky kvalifikovanějším pracovníkům tisícovkám studentů ročně. „Ze všech univerzit vyjede studovat ven na šestnáct tisíc dětí ročně,“ uvádí profesor Hong Li, který má na starost projekt pro výměnné studium pro studenty nižšího stupně na SUFE. „V tomto programu se dostane do zahraničí asi patnáct procent z celkového počtu našich studentů,“ říká profesor Li s tím, že univerzita, na níž působí, je malá. Ve všech studijních stupních absolvuje „jen“ patnáct tisíc studentů a její roční rozpočet se pohybuje okolo jedné miliardy jüanů. Partnerských škol má v této chvíli tři desítky včetně staroslavného Oxfordu.
Ostatně výměnu studentů jako formu prohlubování vztahů, které byly v posledních dvou letech po diplomatických přešlapech zejména vrcholných českých politiků ochlazené, využívá i Česká republika. „Na základě vládních stipendií vyjedou na výměnný studijní pobyt do Česka tři až čtyři čínští studenti. Stejný počet Čechů pak směřuje do Číny,“ říká český velvyslanec v Pekingu Libor Sečka. Mnozí vysokoškoláci z Číny míří do srdce Evropy díky vlastním financím. „Nejaktivnější v tomto směru jsou Vysoká škola báňská v Ostravě, Univerzita Karlova a VŠE,“ doplňuje zkušený diplomat. Většímu rozmachu výměnných pobytů by pomohlo memorandum o uznávání vzdělání, což by mimochodem čínská strana brala jako vstřícný krok v rámci oteplování vztahů.

Rozhazovači peněz

Ne všichni ale umějí své příležitosti využít. Spolu s bohatnoucí vrstvou rodičů přichází nová generace mládeže, která vychovávaná jako jedináčci měla vždy vše, po čem zatoužila. „Čínští studenti v Americe před lety byli pilní a museli si přivydělávat na to, aby vůbec byli schopni zaplatit školné. Dnes často pocházejí z bohatých rodin a místo do školy chodí rozhazovat peníze,“ popisuje v reportáži pro přední deník China Daily Hao Xijia.
Příkladů uvádí několik, od dívky, která celou měsíční apanáž utratila za kabelku Louis Vuitton v ceně přes pět tisíc dolarů, po chlapce, jenž tak dlouho utrácel a nestudoval, až mu zavolali kamarádi, že jeho rodiče si na jeho studium musejí půjčovat. To pro ně znamenalo potupu. Příběh má ovšem happy end. Když chlapec odmítal s rodiči komunikovat, zavolali mu přátelé a situaci mu popsali. Svůj životní styl změnil a vrátil se ke studiu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče