Nastává doba bitcoinová?

03. srpna 2015, 14:25 - Petr Švihel
03. srpna 2015, 14:25

Žádná centrální banka, téměř nulové poplatky a maximální svoboda. Komunita kolem virtuální měny vidí budoucnost v decentralizované technologii.

Podobně jako elektronická pošta představovala jednu z prvních užitečných aplikací, díky které lidé na celém světě začali využívat internet, i virtuální měna nazvaná bitcoin je jen první z mnoha možností, jak využít systém decentralizované účetní knihy. „Už dnes existuje více pokročilých decentralizovaných platforem, označovaných jako ‚Bitcoin 2.0‘, které umožňují decentralizované hlasování nebo vydávání akcií. Prvním příkladem reálného využití je firma Overstock.com, která vydala dluhopisy v dolarech a ty jsou zapsané do bitcoinové účetní knihy,“ popisuje Martin Šíp, integrační manažer české firmy SatoshiLabs, která si v bitcoinové komunitě získala se svými produkty velký respekt.

Svoboda především

Sedíme v Paralelní Polis v pražských Holešovicích. Jde o nejrozsáhlejší projekt umělecké skupiny Ztohoven, který se soustředí na témata budování nezávislosti na státu. Součástí konceptu je také experimentování s takzvanými kryptoměnami a snaha o jejich přiblížení širší veřejnosti.

V místní kavárně sice najdete ceník v českých korunách, ale platí se zde virtuální měnou. Naštěstí zde rovnou najdete i „bitcoinmat“, kde si kdokoli může hotovost vyměnit za bitcoiny. Z přístroje mu za peníze vyjedou dva QR-kódy, které představují bitcoinovou papírovou peněženku. První kód slouží jako adresa, na níž najdete své směněné bitcoiny, a druhý jako váš unikátní podpis, kterým stvrzujete bitcoinové transakce.

V kavárně máte u stropu i velkou obrazovku, na níž v přímém čase poskakuje hodnota virtuální měny. Náhle kurz vyroste z 250 dolarů za jeden bitcoin na 256 dolarů. Po chvilce zase spadne a hned zase vyskočí.

„Něco se děje, kurz byl teď delší dobu stabilní,“ komentuje to Martin Šíp. Prudkými změnami jsou ale virtuální mince pověstné. Během několika málo hodin můžou ztratit podstatnou část své hodnoty, nebo naopak násobně posílit. Je to způsobené hlavně spekulativní poptávkou po bitcoinu. Kurz měny se navíc nesnaží usměrňovat ani žádná centrální banka. Právě té se tvůrci decentralizované technologie chtěli vyhnout.

„Po roce 2001 nastalo období velkého utahování regulačních šroubů. Sešněrovává se finanční systém, ale třeba i bezpečnost na letišti. Lidé to začínají pociťovat a reagovat alergicky. Bitcoin tento sešněrovaný systém obchází,“ říká Martin Šíp.

„Lidé si myslí, že penězům rozumějí, ale nevidí, jak je dnešní systém hrozně omezující. Uvědomí si to teprve, když mají možnost poslat během pár minut peníze přes půl planety v neděli odpoledne a nikdo je přitom nekontroluje, jestli jsou nebo nejsou třeba teroristi, které dnes systém vidí potenciálně úplně v každém,“ dodává.

Poplatky pro těžaře

Virtuální měna je vzpourou proti zavedenému systému, zároveň má její svobodnější pojetí své výhody i pro lidi, kteří se nebouří. Martin Šíp uvádí jako příklad Filipínky, které část výplaty z Česka posílají pravidelně domů přímo přes bitcoinmat v Paralelní Polis. Rodina má peníze k dispozici během pár minut a převod je vyjde jen na pár haléřů.

Právě velice levné a rychlé posílání peněz je lákavé i pro drobné podnikatele a živnostníky. Zatím jde zejména o provozovatele různých internetových stránek a blogů, kteří chtějí nabídnout placený obsah za pár korun a současné platební metody jim nevyhovují. Mikrotransakce jsou ale bolístkou i pro kavárny, trafiky a různé stánkaře.

„Inovátoři a podnikatelé po celém světě dnes přemýšlejí, jak využít bitcoin a nalézt aplikace, které dříve nebyly kvůli transakčním bariérám vůbec představitelné. Již více než rok existuje například služba ChangeTip, která umožňuje na sociálních sítích, jako je YouTube nebo Twitter, poslat někomu malou bezplatnou transakci jenom tím, že napíšete komentář,“ líčí Martin Šíp.

Kryptografická měna
V roce 2008 se na kryptografickém internetovém fóru objevila devítistránková esej, která velmi exaktně popisuje, jak vytvořit decentralizovanou virtuální měnu za pomoci pokročilé matematiky, aby byla vzácná, nepadělatelná a nešlo jí platit ve stejném čase dvěma příjemcům.

Text také navrhl pro tuto měnu název bitcoin. Stále není jasné, jestli autor eseje Satoshi Nakamoto je skutečný člověk, nebo pseudonym kolektivu, pro komunitu to ovšem není podstatné. Decentralizovaný systém bitcoinu je totiž vystavěný na principech transparentnosti a nulové důvěry.

V samotné bitcoinové sítí většinou na drobný poplatek narazíte. Nezáleží přitom na velikosti přesouvané sumy, ale na velikosti datové transakce. Za standardní transakci zaplatíte v přepočtu většinou kolem 50 haléřů.

„V síti jdou poplatky takzvaným těžařům, což je rozšířené označení pro bitcoinové účetní a ověřovatele transakcí. V síti je spousta lidí, kteří vykonávají toto řemeslo a snaží se ověřovat transakce a potom je zabudovávat do blockchainu, což je sdílená a neustále rostoucí účetní kniha, do které můžeme v reálném čase nahlížet,“ vypráví Martin Šíp.

Účetní mají kromě drobného poplatku ke své práci i další motivaci. Psaním účetní knihy se zároveň vyrábí složitá matematická hádanka. Jejich řešením vznikají nové bitcoiny. Proto se účetním říká těžaři. Časem bude vznikat nových mincí čím dál méně, a účetní tak budou placeni zejména z transakčních poplatků.

Peněženka na data

Firma SatoshiLabs, pro kterou Martin Šíp pracuje, pro bitcoinovou komunitu vyrábí příslušenství. Zpracovává interaktivní mapu Coinmap.org, kde uživatelé najdou obchody, kavárny i provozovny dalších služeb, které akceptují virtuální měnu. Jejich největší triumf je ale Trezor, speciální hardwarová peněženka pro bitcoiny, kterou vyvinuli jako první na světě a sklidili za ni velmi pozitivní ohlas. Problém bezpečnosti klíčů od virtuální měny spočívá v tom, že jde o data, která lze z počítače ukrást. Zásadní je zejména kód, takzvaný privátní klíč. Kdo má tento klíč, fakticky vlastní dané bitcoiny, které se k němu vážou.

„Když máte klíče v počítači nebo v mobilu, nemáte úplně kontrolu nad tím, jaký software se vám do těchto zařízení dostane. A může se tak stát, že vám nějaký vir bitcoiny ukradne. Naše zařízení vzniklo přesně z toho důvodu, že se bitcoiny lidem z počítačů ztrácely. Jakmile cena bitcoinu vyrostla nahoru, začali je krást hackeři,“ vysvětluje Martin Šíp a vytahuje zařízení o velikosti flash disku se dvěma tlačítky a miniaturním displejem.

„Je to specializovaný počítač, který má kvůli bezpečnosti systém s velmi omezenými funkcemi. Je bez baterie, nemá Wi-Fi ani bluetooth. Při použití je třeba ho připojit kabelem k počítači nebo mobilu. Odesílanou transakci musí uživatel zkontrolovat na displeji a fyzicky potvrdit přímo na zařízení,“ popisuje Martin Šíp.

Hardwarová peněženka zaručuje, že privátní klíč se nikdy nedostane ani do počítače. Riziko ukradení virtuálních mincí je proto nulové.

Bitcoinová peněženka stojí ovšem přes dva tisíce korun, a je proto určená především pro lidi, kteří nashromáždili větší množství bitcoinů. Česká firmě zatím vyrostl jeden konkurent a mají informace o tom, že se další dva chystají obdobné zařízení uvést na trh. Firma si ale zatím drží náskok.

Návštěvník Paralelní Polis rychle pochopí z tamního nadšení, že bitcoinová komunita chápe svoji měnu a zejména technologii, která za ní stojí, jako další „velkou věc“. Podobně jako když v sedmdesátých letech přicházely na trh první osobní počítače nebo v devadesátých letech internet. Tehdy také lidé přesně nevěděli, jak novinky přesně uchopit, a následně se ukázalo, že právě ony otevírají zcela novou dimenzi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče