Nastává bitva o malé obchody

04. srpna 2008, 08:00 - Eva Marzini
04. srpna 2008, 08:00

OBCHODNÍ SÍTĚ - Konkurenční boj velkých zahraničních řetězců a menších tuzemských sítí jde do dalšího kola. Hypermarkety totiž míří i do menších měst, kde dosud dominovali čeští maloobchodníci nebo diskonty. Tuzemské sítě se nevzdávají: posilují jak v počtu členů, tak v marketingu.

Vypadá to, jako by malé obchody zažívaly boom. Přibývají hlavně v městských centrech a na rušných ulicích. Nabízejí podobné zboží jako večerky či lahůdky, ale častěji i značkové produkty a speciality. Otevřeno mají do pozdních večerních hodin. Podle analytiků jejich obliba roste proto, že zákazníci mění nákupní zvyklosti. „Lidé si více než v minulosti cení rychlý, pohodlný nákup poblíž bydliště a častěji nakupují neplánovaně. Obchodníci jsou tudíž motivováni rozvíjet malé prodejny v městských centrech,“ objasňuje analytik Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research.

V Praze se třeba objevily nové obchůdky pod názvem Žabka, které na tuzemský trh zavádí investiční skupina Penta. „Letos hodláme pod touto značkou vybudovat asi padesátku obchodů. Do tří let by mělo po celé republice přibýt 250 prodejen,“ uvádí mluvčí skupiny Penta Jana Studničková. Společnost Rosa market zase odkoupila provoz nových obchodů Bon&Petit a síť prodejen od společnosti Pramen CZ.

Do malých měst současně míří hypermarkety s menšími prodejnami o ploše do čtyř tisíc metrů čtverečních. Letos plánují otevřít téměř dvě desítky menších prodejen, a to zejména ve městech do 50 tisíc obyvatel. Podle výzkumu Incoma Research je některé otevřou dokonce i ve městech s méně než 15 tisíci obyvateli. „Je možné, že změny nákupního chování začínají na velké prodejny dopadat negativně. Lidé v nich totiž shánějí hlavně trvanlivé potraviny a nápoje a pro nákup čerstvých potravin vyhledávají specializované obchody,“ uvádí analytik Pavel Cabal z Incomy. Podle něj se tento vývoj pro hypermarkety může ukázat jako nebezpečný zejména proto, že na čerstvých potravinách či specializované drogerii lze nastavit vysoké marže.

Družstva se chystají posílit značku

Hypermarkety budou v malých městech konkurovat hlavně sítím tuzemských obchodů, které dosud soupeří pouze s diskontními prodejnami. Například družstevní obchody sdružené pod názvy Jednota, Konzum a Coop si náskok už jistí a investují do zkvalitnění služeb, sjednocení image či sázejí na propagaci. Rozšířit by chtěly i portfolio vlastních značek. Některé své venkovské prodejny tak vybavují terminály, jejichž pomocí budou lidé moci dobíjet mobilní telefony či platit složenky. Počítají také s tím, že v budoucnu by zákazníci mohli nákupy platit bankovními kartami či si u pokladen vybírat peníze. „Díky terminálům lidé nebudou muset kvůli dobíjení mobilních telefonů či placení složenek jezdit do měst, ale zajdou do našich prodejen. Bude to přidaná hodnota, kterou zákazníkům nabídneme,“ říká Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev.

Družstva plánují nákup 1500 terminálů, cena jednoho se pohybuje okolo 15 tisíc korun. „Jakmile naše prodejny takto vybavíme, nabídneme naše služby i bankám, které přes ně mohou obsluhovat své kreditní karty,“ podotýká Juračka. Nevylučuje, že družstevní prodejny budou v budoucnu nabízet i službu cashback, tedy výběr hotovosti u obchodníka při platbě kartou. Investice prodejnám také umožní spustit nové věrnostní programy pro zákazníky. Spotřební družstva v Česku provozují zhruba 3000 prodejen, takže jejich investice do nákupu terminálů se může vyšplhat až na několik desítek milionů korun.

Více než 70 milionů korun investují do sjednocení vzhledu svých prodejen, které ponesou společnou značku Coop. Dojít by mělo i na propagaci a také plánují rozšířit portfolio výrobků prodávaných pod vlastní značkou. Těch nyní nabízejí zhruba sedm stovek. Například loni se prodej 700 druhů privátních značek na celkovém obratu družstevních prodejen podílel zhruba devíti procenty. Spotřební družstva chtějí nyní zvýšit počet těchto značek na 750 a jejich podíl na obratu by měl vzrůst na 15 procent.

Strhne se boj o nejnižší ceny 

Zástupci menších tuzemských sítí tvrdí: Zahraničním řetězcům v malých městech jsme schopni odolávat. Hypermarkety jim sice zatím konkurují hlavně zbožím za nižší ceny, to se jim ale nebude dařit v malých prodejnách. Také mají slabší výběr kvalitních produktů a pomalu reagují na poptávku. „Nápor zvládneme, pokud budeme pružně reagovat na požadavky zákazníků a zaměříme se na kvalitní české zboží,“ říká Jaromír Suchan, předseda představenstva Eso Market, jež sdružuje téměř 260 obchodů.

Majitel obchodní sítě Hruška Karel Hruzík se domnívá, že boj bude tentokrát vyrovnaný. „Zahraniční řetězce nebudou v malých obchodech schopny prodávat zboží za nižší ceny jako ve velkoplošných prodejnách. Menší obchody si totiž vyžadují vyšší náklady, což se na cenách promítne,“ míní Hruzík.

Na rozdíl od okolních zemí jsou v tuzemsku zastoupeny v podstatě všechny nejsilnější řetězce z celé Evropy. Místní obchody tedy odolávají konkurenci, která nemá v Evropě obdoby. „V Česku neexistuje žádná rozumná regulace jako v jiných evropských zemích, která by zamezila chaotické a nekontrolované výstavbě obchodních sítí. Například v Polsku je zakázána výstavba hypermarketů, v Německu je kontrolována územní výstavba obchodů,“ přibližuje Suchan. Podle něj politici a zvláště ministerstvo obchodu nedělají nic pro rovné podmínky obchodování. Uvádí, že tolerují prodej pod nákupní a nákladovou cenou, je porušován zákon o dani z přidané hodnoty a klamavá reklama je vidět každý den na mnoha letácích. Největší problém vidí v tom, že obchod není regulován podle počtu obyvatel a koupěschopnosti. „Konkurenční prostředí je už dneska předimenzované a vládě je to jedno,“ dodává Suchan.

 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ČESKÉ OBCHODNÍ SÍTĚ

Coop, Jednota a Konzum sdružují 59 českých a moravských spotřebních družstev. Provozují kolem 3000 obchodů – jde o největší maloobchodní síť v Česku.

  • *Enapo sdružuje kolem 300 obchodů na Moravě, v severozápadních a východních Čechách. Eso Market – spadá pod něj téměř 260 obchodů ve středních, západních a severních čechách. Expert Elektro sdružuje 50 obchodů ve východních Čechách. Flop – spadá pod něj 248 obchodů v jižních Čechách. Hruška provozuje 250 obchodů hlavně na Moravě. Majiteli jsou Karel Hruzík, Jana Škrabalová a Jarmila Plevová. Pramen CZ patří mezi 35 největších prodejců potravin v Česku. Má téměř 50 obchodů především v severních Čechách a na Vysočině. Novým vlastníkem Pramenu je Rosa market. Penta otevírá první obchody pod názvem Žabka v Praze, do tří let plánuje dalších 250 obchodů po celé republice. Teta drogerie sdružuje po celé České republice 650 obchodů. Sólo půjde konkurovat Stěží Sítě tuzemských obchodů si vybudovaly docela dobré tržní postavení a jsou si schopny vyjednat obchodní podmínky, které jsou konkurenceschopné. Mají také jednu výhodu – znají místní prostředí. „Dodavatelé, hlavně ti větší a chytřejší, si nás rádi udržují. V opačném případě by šli sami proti sobě, protože by byli odkázáni na milost a nemilost řetězců,“ říká Pavel Flosman, majitel obchodů Flop. „Samotný obchodník, který funguje bez opory řetězce, je chudák. Jen stěží se ubrání zahraniční konkurenci a vždycky bude v rukách dodavatelů jako kůl v plotě,“ je přesvědčen Zdeněk Juračka. Dodává, že integrace a spolupráce s řetězci je nutnou podmínkou podnikání. „Ti, kteří byli prozíraví, se poohlédli po nějakém řetězci či alianci a ve spolupráci s ním nadále přežívají,“ tvrdí Juračka. V počátcích sdružování šlo zejména o společné marketingové akce (tisk letáků, akční nabídky) a o nákup (tedy silnější pozici vůči dodavatelům zboží). Dnes se často jedná o snahu vytvořit strukturu, která bude mít většinu funkcí standardních řetězců, až po společný koncept prodejen, sortimentní politiku a další. „Obchodníci v síti mohou lépe konkurovat hypermarketům cenou, šíří sortimentu nebo marketingovými aktivitami,“ přibližuje Jaromír Suchan. Do sítí vstupují i drogerie a elektra Také drogerie a prodejny elektra svou pozici na trhu upevňují spojením do sítí. Například od roku 1996 působí na tuzemském trhu sdružení Expert Elektro a drogerie se slučují pod logem Teta drogerie. Expert Elektro v současnosti sdružuje 50 prodejen a dvacet společníků. Sdružení dosáhlo za rok 2007 obratu 1,6 miliardy korun. V porovnání s rokem 2006 se Expertu zvýšil obrat o sedm procent. Síť drogerií Teta vznikla v druhé polovině devadesátých let spojením čtyřiceti obchodů a zastřešuje ji společnost p.k. Solvent. „Byla to přirozená reakce na expanzi zahraničních obchodních řetězců, jak se nenechat převálcovat a podpořit tradiční český trh,“ říká asistent jednatele společností Zdeněk Moravec. Teta dnes sdružuje 650 nejvýznamnějších českých a moravských drogerií. Nyní hledá prostory pro nové prodejny. „Oslovit nás mohou podnikatelé, kteří uvažují o přestavbě svých současných obchodů,“ uvádí Moravec. Na trhu s drogerií je Teta podle slov Moravce jedinou tuzemskou sítí, která prodejnami pokrývá celé Česko a celkem úspěšně soutěží s nadnárodními obchody Schlecker, Rossmann a DM market. V posledních třech letech je totiž porazila v soutěži Obchodník roku. Společnost p.k. Solvent investuje desítky milionů především do podpory maloobchodního prodeje a reklamy. „Každých čtrnáct dní se dostanou více než tři miliony našich letáků přímo do poštovních schránek domácností a informují o akčním zboží. Dále rozvíjíme věrnostní programy pro zákazníky,“ uzavírá Moravec. Tuzemské sítě posilují také akvizicemi Jednotliví vlastníci tuzemských řetězců svou pozici na trhu posilují také akvizicemi s jinými českými sítěmi. Například Pramen CZ, jeden ze 35 největších prodejců potravin v Česku, se spojil se společností Rosa market. Investiční skupina Penta se rovněž zajímá o možné akvizice některé ze stávajících prodejních sítí. V tisku se objevila spekulace, že Penta projevila zájem o obchody Hruška. Sloučení Pramene CZ a Rosa market povolil před měsícem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Obě společnosti budou řízeny individuálně a budou i nadále fungovat samostatně,“ informuje ředitelka Rosa market Jindřiška Drábková. V současnosti se Pramen CZ intenzivně věnuje rozvoji nové sítě pražských provozoven Bon&Petit. Bližší informace o záměrech Drábková odmítá sdělit. Podle internetových stránek Rosa market zaměstnává asi 660 pracovníků. Má téměř 50 obchodů především v severních Čechách a na Vysočině a vlastní velkoobchod, lahůdkářské výrobny a pekárny. Společnost se více než 10 let zabývá distribucí a prodejem potravinářského a drogistického sortimentu. Hruška má svou síť především na Moravě, kde s více než 250 obchody patří mezi lídry trhu. Podle analytické společnosti Incoma Research loni utržila sedm miliard korun, díky čemuž ji patří třinácté místo v pomyslném žebříčku potravinářských řetězců. V čele obchodů stojí Karel Hruzík. Síť založil v roce 1991 společně s Jarmilou Plevovou a Janou Škrabalovou z tehdejší Zeleniny Ostrava. Hruzík však spekulace o prodeji popírá: „Nikomu řetězec neprodávám, naopak dále porosteme.“ Ještě před třemi lety tvořila síť Hruška asi stovka prodejen, nyní je jich víc než dvakrát tolik. Firma dodává zboží i do dalších obchodů a celkem tak zásobuje více než 400 provozoven. Členství od tří do sto tisíc**

Podmínky přijetí nových členů do sdružení se u jednotlivých sítí liší. Například licenční poplatek u Experta stojí za jedno prodejní místo okolo 3000 korun za měsíc. Obchodník, který se připojí k Eso Marketu, složí vklad ve výši 20 tisíc korun. Částku nemusí zaplatit najednou, ale může ji splácet postupně.

Nováčci Žabky složí zálohu ve výši 30 tisíc korun na depozitní účet. „Depozitní účet slouží jako rezerva pro případ rozvázání spolupráce s manažerem prodejny, jako záloha na případné nedoplatky nebo ztráty. Pokud však k ničemu podobnému nedojde, peníze jsou v plné výši manažerovi prodejny vráceny,“ říká mluvčí Penty Jana Studničková. Zájemci o vstup do drogerií Teta členský vklad ani měsíční poplatky neplatí. Spolupráce je založena na principu franšízy.

„Při přijímání nového člena přihlížíme i na okres či region, ve kterém zájemce obchod provozuje, dále na velikost prodejny a vůli se rozvíjet do budoucna,“ přibližuje Werner Wiesner z Expert Elektro. Licenční smlouvu sdružení uzavírá na jeden rok. Teprve po roce může být nový člen přijat za řádného společníka.

Obchody Žabky fungují na principu blízkém franšíze. Koncept je založen na pronájmu nebytových prostor. „Buď se nám podaří najít vhodný »prázdný« prostor a zřídíme v něm novou prodejnu, nebo se dohodneme s majitelem stávající prodejny,“ říká mluvčí Penty Jana Studničková. Prostory pro obchody Žabka musí splňovat několik podmínek. Především se musí jednat o nebytový prostor o prodejní ploše 50 až 110 m2, prostor by neměl být příliš úzký ani jinak stavebně komplikovaný a také vstup a výloha by měly směřovat do ulice. Žabka dává přednost dlouhodobým nájmům, zhruba na deset let. Prodejny kompletně vybaví regály i zbožím, jehož vlastníkem zůstává Žabka. Provozovny řídí obchodníci s živnostenským listem. Jsou nezávislými podnikateli, tudíž mají možnost ovlivnit skladbu sortimentu ve své prodejně nebo dělat lokální marketingové akce.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče