Menu Zavřít

Naše drahá eurozóna

25. 6. 2010
Autor: Euro.cz

Řešením problémů společné měny je dle exkomisaře Špidly...

Celý podtitul: Řešením problémů společné měny je dle exkomisaře Špidly dokončení politické integrace EU

Když na jaře 2008 pořádal týdeník EURO setkání guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy se zástupci vrcholových manažerů, diskutovalo se, zda Česká republika přijme euro v roce 2012 nebo o rok či snad o pět let později. Více než dva roky poté, minulé úterý v pražské restauraci Mlýnec, v níž se konalo další setkání byznysmenů s politiky, už zněla otázka jinak: Má vůbec smysl vstupovat do měnové unie, jež se potýká s existenčními problémy? „Česká republika v tuto chvíli není připravená vzdát se vlastní měnové politiky. A euro není připravené být pro ČR dobrou alternativní měnou,“ tvrdil viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „Projekt eura je výrazně spjatý s evropskou integrací. A evropská integrace je základem civilizační ambice největších evropských hráčů,“ oponoval bývalý eurokomisař a expremiér Vladimír Špidla. Dle něho by ČR měla zůstat součástí této integrace.

Žádný blahobyt Bylo by zvláštní, kdyby centrální bankéř země s vlastní měnou a autonomní monetární politikou horoval za urychlené přijetí eura, a v důsledku za převedení svých kompetencí na Evropskou centrální banku. Nicméně Hamplovy argumenty pro zachování koruny zněly logicky. „Zavedení eura nesladilo odlišnou strukturu ekonomik v eurozóně, nezačalo ji homogenizovat. Nezpůsobilo slibovaný hospodářský růst a zvýšení blahobytu ani si nevynutilo zásadní strukturální reformy v členských zemích EU,“ uvedl viceguvernér s odkazem na původní záměr iniciátorů eurozóny. A doplnil: „Stal se opak.“
Stejně by však od exeurokomisaře Špidly nebylo loajální, kdyby shazoval nejambicióznější projekt svého chlebodárce. „Bude velká ochota zaplatit i vysokou cenu, aby se eurozóna udržela. A ona se udrží,“ prohlásil sebejistě. Zatím to vypadá, že Špidla má – naneštěstí pro daňové poplatníky – pravdu. Ministři financí eurozóny se začátkem května dohodli na vytvoření záchranného fondu ve výši 750 miliard eur. Má zabránit šíření dluhové krize a obnovit důvěru v euro na finančních trzích.

BRAND24

Obstojíme civilizačně? Názorová rozdílnost hlavních řečníků vyústila místy až ve filozofickou debatu, během níž se i jinak opatrný centrální bankéř Hampl neváhal pouštět do odvážných prohlášení. A ta s měnovou politikou souvisela jen okrajově. „Tím, co udržuje v Evropě mír, není integrační projekt. Primárně je to demokratický národní stát,“ kontroval na Špidlův výrok, že Evropa by potřebovala hlubší politické propojení.
Exkomisař připomněl, že ani otcové zakladatelé Evropských společenství nepředpokládali, že se tento klub bude rozšiřovat. Počítali spíše s tím, že se bude homogenizovat mnohem nižší počet států, než s kterými bylo nutné počítat po pádu Sovětského svazu. Špidla zároveň naznačil svou vizi budoucího uspořádaní starého kontinentu: „Evropa dospěje do fáze jisté konfederace. Pokud chceme civilizačně obstát, musíme ke své ekonomické síle zformulovat i odpovídající politickou vůli.“

Bezcenné zajištění Jak na tyto vizionářské debaty nahlíželi přítomní podnikatelé? „Mají úplně jiné problémy,“ shrnul starosti svých zákazníků advokát Radek Pokorný. „Zajímají je hromady hedgingu, o které teď vedou spory s bankami, protože vyvážejí mnohem méně, než kolik si zajistili měny.“ Řečeno jinak, když v roce 2008 kurz koruny k euru dramaticky posiloval pod úroveň 23 korun za euro, snažili se exportéři zajistit si u bank, aby mohli inkasované tržby z vývozu směnit v poměru zhruba 25 korun za euro, ať už bude reálný kurz jakýkoli. Globální krize však srazila českou měnu k 29 korunám za euro, a „zajištění“ vývozci tratili. „Všichni exportéři, kteří udělali takový krok, zaplakali,“ uvedl nedávno pro Českou televizi Pavel Juříček, generální ředitel Brano Group. Viceguvernér Hampl přiznává, že výdaje na zajištění jsou součástí transakčních nákladů samostatné měny. Obavy exportérů však nesdílí: „Dle našich průzkumů to není většinová záležitost.“ Podnikatelé by prý spíše uvítali nikoli zavedení eura, ale vytvoření společné měnové zóny s Německem.
Tipněte si, jaké otázky zazní ohledně eura na dalším setkání, které bude věnované eurozóně.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).