Narychlo zažehnaná tma

25. března 2011, 13:09 - Ondřej Hergesell
25. března 2011, 13:09

Státní správa a telekomunikace

Černé scénáře, že české úřady zůstanou od 29. března bez internetového připojení, se zřejmě nenaplní. Ministerstvo vnitra totiž na poslední chvíli podepsalo nové smlouvy na služby KIVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy). Digitální tma, tedy výpadek internetu a volání přes pevné linky, tak úřadům nehrozí. Týdeníku EURO to potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.
„Dne 18. března byly podepsány nové přechodné prováděcí smlouvy na jednotlivé telekomunikační služby se společnostmi Telefónica O2 Czech Republic, GTS Czech, a T-Systems Czech Republic společně s firmou ČD-Telematika. Účinnost těchto přechodných smluv je do 27. září 2011 s možností šestiměsíční opce a ministerstvo vnitra je může kdykoliv vypovědět,“ řekl Novák. Dodal, že paralelně běží dál vyhlášená výběrová řízení na dodávky služeb KIVS, které přechodné kontrakty posléze nahradí.

Kočkopes na hraně zákona

Pozitivní zpráva pro všechny úředníky, kteří se obávali, že jim oněmí pevné linky a přijdou o internetové připojení, má však jednu trhlinu – postup, který ministerstvo vnitra použilo, je na hraně zákona. Vnitro totiž podepsalo šestiměsíční přechodné prováděcí smlouvy na základě rámcového kontraktu, jehož platnost vyprší k 28. březnu, a ke stejnému datu měly vypršet i všechny smlouvy na něj navázané (EURO 9/2011). Ministerstvo si však nechalo vypracovat právní expertizy, které údajně potvrzují, že zvolený postup je v souladu s platnou legislativou. „Vzhledem k faktu, že se nejedná o prodloužení prováděcích smluv, ale o podepsání nových kontraktů na základě minitendrů mezi vybranými dodavateli, jsme přesvědčeni, že je vše v pořádku,“ vysvětluje Novák.
Tento kočkopes se však nelíbí operátorům, kteří se přihlásili do regulérního, ale pozdě vyhlášeného výběrového řízení na KIVS. „Snaha ministerstva vnitra o uzavření prováděcích smluv se současnými poskytovateli komunikačních služeb není nic jiného než fiktivní a účelové prodloužení předchozích smluv bez řádného výběrového řízení,“ hřímá Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Dial Telecom, která chtěla úřadům dodávat datové služby. „Rámcové smlouvy měly skončit 28. března 2011 a nejpozději tímto datem měly skončit i jednotlivé služby. To, že budou dál poskytovány, je minimálně ohnutí platné legislativy,“ dodává Strašák. Firma, která před časem koupila operátory Volný či U:fon, se podle něj chystá proti krokům resortu Radka Johna (VV) ohradit. „V současnosti s právníky analyzujeme postup ministerstva vnitra a pravděpodobně budeme podávat další podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS),“ naznačuje Strašák. Dial Telecom se totiž už před časem obrátil na antimonopolní úřad se stížností na diskriminaci ve výběrovém řízení, firmě se nelíbila podmínka dosáhnout v posledních třech letech alespoň miliardového obratu. „Kdyby byl tendr připraven řádně, včas a s rovnými podmínkami, pak by k takovým excesům nedošlo,“ soudí Strašák. Šalamounský přístup ministerstva vnitra ho rozčílil natolik, že uvažuje i o dalších právních krocích. „Vážně budeme zvažovat i podání trestního oznámení pro zneužití veřejných prostředků,“ řekl týdeníku EURO. Stojí za to připomenout, že na účast v tendru rezignovaly kvůli neustálému zdržování i některé velké společnosti jako například operátor Vodafone.

Ceny? Podobné

Nové přechodné prováděcí smlouvy, které Johnův úřad 18. března podepsal se zmiňovanými čtyřmi firmami, omezuje i samotné konzumenty služeb, tedy jednotlivé úřady. Ty totiž nemohou kvůli nedostatku času vypisovat svá malá výběrová řízení na dodávky služeb, ale musí takzvaně přistoupit ke kontraktům, které nyní podepsalo ministerstvo. Samotné vnitro připravilo na svých webových stránkách vzory oznámení o přistoupení k prováděcím smlouvám, které by měli úředníci jednotlivých odběratelů využívat kvůli urychlení procesu. O tom, že se problém řešil pod velkým časovým tlakem, vypovídá i datování těchto předvyplněných přístupových kontraktů – ve formulářích je nastaveno na neděli 27. března, tedy jediný den před uplynutím rámcových smluv. Nejasné však zůstává, za jakých cenových podmínek budou nakonec kontrakty podepisovány. Na otázku, za jakých cenových podmínek byly nové přechodné prováděcí smlouvy uzavřeny, mluvčí ministerstva vnitra odpověděl: „Ceny jsou podobné jako současné.“ Přes projekt KIVS přitom proteče ročně 1,5 až dvě miliardy korun, takže prodloužení stávajících „pořádků“ o půl roku přihraje operátorům de facto bez soutěže téměř miliardu korun. „Pokud by stejně jako ministerstvo vnitra postupoval každý úřad, pak nemá vůbec žádný význam vypisovat výběrová řízení, když se takto účelově manipuluje s uzavíráním zakázek,“ poznamenal Strašák.

Rámcové a prováděcí smlouvy Pozice vnitra je v otázce KIVS klíčová. Ministerstvo totiž dojednává kvalitativní a cenové podmínky internetového připojení a volání přes pevnou linku pro téměř devět tisíc úřadů po celé republice, které si poté jednotlivé služby u „předdomluvených“ operátorů objednávají. Systém vyjednávání smluv v rámci KIVS je dvoustupňový, vnitro nejprve v jakémsi celonárodním tendru vybere několik dodavatelů, s nimiž uzavře rámcové smlouvy. Poté si jednotlivé úřady vyhlašují vlastní výběrová řízení, v nichž se utkávají jen operátoři, kteří mají s vnitrem podepsánu rámcovou smlouvu. Výsledkem je několik tisíc prováděcích smluv, které podepisují konkrétní úřady s vybranými operátory. Celkem je v České republice v projektu KIVS zapojeno 8256 míst, které odebírají hlasové služby, a 6742 úřadů, které si objednávají datové služby, tedy především připojení k internetu. Cílem centralizovaného poptávání služeb je zjednodušení nákupu, a především finanční úspora úřadů. Roční objem nákladů úřadů státní správy a samosprávy na telekomunikační a datové služby totiž dosahuje 1,5 až dvou miliard korun. Ministerstvo vnitra podle informací týdeníku EURO mimo jiné vyhodnotilo, že během dvou let fungování současného modelu KIVS dosáhly úřady úspory ve výši 5,5 až 18 procent (dle rozdělení na hlasové či datové služby) a například u regionálních odběratelů z řad ministerstva dopravy to bylo 50 procent. Celkově dosahují úspory KIVS za dva roky hodnotu převyšující 270 milionů korun, z čehož připadlo více než 175 milionů na datové služby a přes 95 milionů úspor bylo generováno v hlasových službách přes pevnou linku.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče