Narychlo spletený bič

20. května 2011, 13:54 - Petra Pelantová
20. května 2011, 13:54

Ministerstvo financí přišlo s velkou novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích

Ministerstvo financí přišlo s velkou novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích nečekaně brzo, pojišťovny i ČNB to kritizují

Nejtvrdší zásah státu do tržního prostředí, anebo jen snaha vyčistit trh pojišťovacích zprostředkovatelů, který už dlouho poškozují agresivní praktiky některých prodejců?
Velká novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, již nedávno ministerstvo financí (MF) v tichosti dokončilo a poslalo do připomínkového řízení, vyvolala ostrou přestřelku mezi státem a pojistným trhem. Česká asociace pojišťoven tvrdí, že s ní ministerstvo vůbec nic nekonzultovalo. Totéž říkají i zprostředkovatelé. Kritici tvrdí, že úředníci vymysleli řadu změn bez konkrétních pravidel a u některých návrhů vůbec nedomysleli, co v praxi způsobí. A šli prý na ruku lobbistům velkých pojišťoven, kterým změny přinesou užitek. Ministerstvo financí se brání a kritiku odmítá. S velkou novelou však v současné době nesouhlasí ani Česká národní banka (ČNB).

Nepravdivé informace „Česká asociace pojišťoven se nezúčastnila žádných konzultací k přípravě novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Informace, které jsou uvedeny v důvodové zprávě o tom, že novela zákona byla projednána mezi regulátorem a trhem, jsou nepravdivé. Opírají se o diskuze pracovní skupiny při ministerstvu financí k distribuci na finančním trhu. V rámci této skupiny byl řešen obecný přístup k problematice sjednocení distribuce na finančním trhu. Ve většině případů zde ale nedošlo ke shodě účastníků,“ tvrdí manažerka komunikace asociace pojišťoven Marcela Korytová.
O nezbytnosti změn na trhu zprostředkovatelů pojistného se mluví už dlouho. Všichni ovšem čekali pouze malou novelu, jež by řešila vybrané aktuální problémy spojené zejména s tím, jak se chovají – ve snaze získat co nejvyšší provize – někteří pojišťovací zprostředkovatelé. K velké novele mělo dojít až v souvislosti s komplexním zákonem o distribuci na finančním trhu, a to v návaznosti na evropskou legislativu. Jenže ministerstvo financí si nečekaně pospíšilo. „Bohužel MF předložilo neočekávaně rovnou velkou novelu, navíc v některých částech přímo odporující závěrům zmíněné pracovní skupiny. Řada ustanovení je kromě všeho zjevně nedotažená a v praxi by vyvolala řadu problémů,“ varuje generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky Marta Gellová a dodává: „Bohužel musím konstatovat, že tento trend obcházení odborných konzultací s trhem nad jednotlivými návrhy zákonů či jejich novel využívá MF poslední dobou velmi často.“

Času dost Ministerstvo financí tvrdí, že ke konzultacím došlo. Dotčení prý navíc budou mít ještě možnost se ke změnám vyjádřit. „V současné době probíhá meziresortní připomínkové řízení, v rámci kterého mají všechny zainteresované subjekty, tedy i pojišťovny, respektive jejich asociace, možnost se k předloženému návrhu novely zákona vyjádřit,“ ujišťuje Jakub Haas, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí. Gellová ale upozorňuje: „Pokud zákon dostaneme až v připomínkovém řízení, je to pozdě. Mnoho nesrovnalostí a zjevných chyb lze odstranit dříve na základě kvalifikovaných diskusí regulátora a trhu.“
Za úředníky se nepostavila ani ČNB, která navrhuje se zásadními změnami ještě počkat. „S přihlédnutím například k probíhajícím regulatorním aktivitám na evropské úrovni, které bude nutné v dohledné době transponovat do české legislativy, ČNB preferuje návrat k původně navrhované menší novele, jež povede pouze k dílčím, avšak včas provedeným technickým změnám v sektoru pojišťovacích zprostředkovatelů,“ uvedla Petra Hájková z odboru komunikace ČNB.

Přilepšení do rozpočtu V důvodové zprávě ke zmiňované novele MF uvádí, že v České republice je mimořádně vysoký počet pojistných zprostředkovatelů – registr ČNB jich čítá přes 126 tisíc. Ministerští úředníci to ve zmiňovaném materiálu zdůvodňují tím, že obor nabízí atraktivní odměňovací schémata, jejichž důsledkem jsou ale agresivní obchodní praktiky. Kromě toho je dle MF důvodem vysokého počtu lidí v oboru i fakt, že v Česku jsou velmi mírné požadavky na vstup do odvětví a rovněž omezené kapacity orgánu dohledu. Proto se prý stát rozhodl k velkým změnám.
Kdo se tedy bude chtít dál živit coby pojistný zprostředkovatel, bude muset na zkoušku. To je zřejmě jediná věc, na níž se trh s ministerstvem shoduje. Jenomže MF chce, aby jednotlivci museli za novou registraci u ČNB zaplatit. Není ovšem jasné kolik a u koho budou zkoušky skládat. Pokud jde o cenu za zkoušku, návrh změn zákona o správních poplatcích, který se kvůli zmiňované novele bude muset rovněž upravit, uvádí, že dva tisíce korun za registraci budou platit vázaní zástupci. Kdo bude chtít být samostatným zprostředkovatelem, zaplatí za „přeregistraci“ deset tisíc korun. Jenže zdánlivě nesouvisející novela zákona o kolektivním investování, která už prošla Poslaneckou sněmovnou a nyní je na posouzení v Senátu, tvrdí, že se poplatek za žádost o registraci pojišťovacích zprostředkovatelů sjednotí na deseti tisících korun. Bez ohledu na to, zda se jedná o vázaného či samostatného zprostředkovatele. Jak si ministerstvo poradí s tímto rozporem, není jasné. Mimochodem, pokud by sto tisíc lidí zaplatilo poplatek ve výši deset tisíc korun, pro státní rozpočet jde o slušné přilepšení v podobě jedné miliardy korun. Další nesrovnalosti vyplývají z toho, u koho se vlastně budou nechávat zprostředkovatelé přezkušovat.

Dobrý byznys Novela mluví o tom, že jednotlivci budou zkoušky vykonávat u akreditované osoby. Akreditaci prý bude udělovat ČNB a udělí ji tomu, kdo je důvěryhodný, způsobilý k právním úkonům, předloží zkouškový řád a má věcné, organizační a personální předpoklady. Žádné jiné nároky novela neuvádí. Je jasné, že tyto akreditované osoby nebudou zkoušky poskytovat zadarmo, takže může jít o velmi slušný byznys, do něhož se – dle aktuálního návrhu novely – může zapojit téměř kdokoli. „Způsob prověřování odbornosti pojišťovacích zprostředkovatelů je jednou z oblastí, které je dle názoru ČNB potřeba s předkladatelem novely zákona dále projednat,“ upozorňuje Hájková z ČNB.
Resort financí ale počítá s tím, že přeregistrovávat, a tudíž i přezkušovat se nebudou všichni zprostředkovatelé, kteří jsou aktuálně v registru ČNB, protože řada z nich je zde uvedena, aniž by činnost aktivně vykonávala. Kolik jich je aktivních, se ale neví. Některé odhady mluví o třetině až polovině, tedy zhruba čtyřiceti až šedesáti tisících aktivních zprostředkovatelů.

Dražší pojistné Novelu kritizují i některé pojišťovny. Jeroen van Leeuwen, generální ředitel ČSOB Pojišťovny, tvrdí, že novela přinese množství další byrokracie a také bude znamenat náklady spojené s přeregistracemi a úpravami smluv tak, aby byly v souladu s novelou. „Po pojišťovacích zprostředkovatelích se nově bude požadovat, aby splňovali informační povinnosti před uzavřením pojištění a v jeho průběhu v tak velkém rozsahu, že by měli podávat i ty informace, které jsou v odpovědnosti pojišťovny na základě zákona o pojistné smlouvě,“ popisuje situaci van Leeuwen. Jak dodává, povede to k nárůstu informací, k riziku jejich dublování a nejednotnosti. „Je to i další nesmyslné administrativní zatížení zprostředkovatelů, kteří budou muset společně s pojišťovnou vymyslet, aby klient nedostával ,dva stejné papíry‘ a zákonům na obou stranách bylo učiněno zadost.“
Zvýšené náklady pro pojišťovny i zprostředkovatele coby jeden z „přínosů“ novely zmiňuje i šéf právního úseku Allianz Drahomír Kubáň. „Jde o zásadní změnu zákonných podmínek činnosti zprostředkovatelů, která má dopad na oblast spolupráce pojišťoven se všemi zprostředkovatelskými subjekty. Zpřísňují se povinnosti informovat zákazníka o jeho pojištění. Ovšem dilema, kdy zprostředkovatel radí a kdy informuje, zůstává nevyřešeno,“ hodnotí Kubáň. Některé pojišťovny, jako například Česká pojišťovna, Kooperativa nebo Pojišťovna České spořitelny, nechtějí novelu komentovat s tím, že je to předčasné.

Kdo (ne)lobbuje? Velmi tvrdá kritika ovšem míří na záměr státu regulovat výši provizí, což je jedna z nejzásadnějších změn, s níž novela počítá. Zastropování provizí se má týkat pouze produktů rezervotvorného životního pojištění, a to na úrovni čtyř tisíc korun. V současnosti jsou tyto provize i několikanásobné. „Je to velmi radikální návrh, který fakticky ohrožuje systém sjednávání životního pojištění,“ říká k omezování provizí Kubáň. „Jde o velmi nepovedený pokus omezit náklady na životní pojištění. Redukce jedné kategorie nákladů nepřinese vůbec žádný efekt na celkové náklady. V této oblasti přitom existuje spousta fungujících příkladů jako například holandský trh. Spíše máme pocit, že tento nápad pochází od konkurence, která používá k distribuci zaměstnance, a tudíž by se jí takto definované omezení netýkalo,“ naznačuje finanční šéf skupiny AXA Mojmír Boucník.
Právě kvůli rezervotvorným životním pojistkám, což je pojištění, při němž si jeho majitel zároveň spoří, byli prodejci ostře kritizováni. Jednak kvůli vysokým provizím, které je motivují k takzvané provizní turistice, a jednak kvůli tomu, že nedokázali klientům dostatečně produkt vysvětlit. Klienti si pak kvůli prodělkům stěžovali, neboť netušili, jakou provizi si prodejce účtuje a o kolik jim tato provize snižuje výnos. Jenže regulace problémy nevyřeší, protože půjde snadno obejít. Třeba tím, že vznikne podobný produkt nastavený tak, aby nespadal pod definici produktu s omezenou provizí.
Proti regulaci provizí se postavila i Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF). „Tento návrh objektivně zlikviduje velkou část pojišťovnictví, konkrétně distribuce, což jsou vlastně zprostředkovatelé, ale velmi pravděpodobně i menších pojišťoven, které prostě nemají strategii postavenou na kamenných pobočkách. Naopak může vyhovovat působícím institucím s velkou klientskou základnou,“ prohlásil na adresu zastropování provizí u životního pojištění ředitel USF Jiří Šindelář.
Podle informací týdeníku EURO i vlastní analýza ministerstva financí ukázala, že výši provizí není vhodné regulovat. V důvodové zprávě navíc MF zastropování provizí vůbec nezdůvodňuje. „Zaráží mě však fakt, že předkládaná novela je v nejkontroverznějším bodě, jakým je právě omezení provizí, v příkrém rozporu s důvodovou zprávou,“ tvrdí šéf právního oddělení společnosti Fincentrum Vladek Krámek. Zda ministerstvo financí se svými návrhy uspěje, není jasné. Zprostředkovatelský trh by se ale měl v každém případě připravit na zásadní změny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče