Nárok na odpočet u auta

17. září 2007, 18:45 - Tomáš Brandejs
17. září 2007, 18:45

Zákon o DPH

Zákon o DPH plátcům v současné době neumožňuje nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu, a to i v podobě finančního pronájmu. Přitom osobním automobilem zákon o DPH rozumí dopravní prostředek kategorie M1 nebo M1G.
Dosažení odpočtu DPH u automobilu však přesto není ničím neobvyklým.

Správná volba kategorie.

V praxi je nejčastější podstatou úspory na DPH správná volba kategorie pořizovaného vozidla. V případě na první pohled běžného osobního automobilu typu kombi schopného přepravit náklad o vyšší hmotnosti, než je normovaná váha osádky vozidla, bude v osvědčení o jeho technickém průkazu zapsána kategorie N1 - nákladní. Půjde o vůz, u kterého zákon o DPH nárok na odpočet daně nijak speciálně nelimituje. Další možností, kdy lze v souladu se zákonem o DPH uplatnit nárok na odpočet daně v souvislosti s pořízeným automobilem, je operativní pronájem osobního vozu. Zákon o DPH ani zde nijak nezakazuje uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ze splátek nájemného.

Využití automobilu.

Každá mince má rub a líc, a proto ani pořízení automobilu s nárokem na odpočet DPH často k plné úspoře celé daně z přidané hodnoty nevede. Závisí totiž na tom, zda po uplatnění nároku na odpočet nastane skutečné využití automobilu pro zdanitelnou ekonomickou činnost. Přitom její charakter není nijak podstatný. Finanční úředník totiž může uznat nárok na odpočet DPH u nákladního automobilu i tehdy, když je používán například v rámci podnikatelské činnosti ekonomického poradce, a nikoli k převážení nákladu. Kdyby však byl automobil využíván k soukromým účelům podnikatele či jeho zaměstnance, výhoda uplatněného nároku na odpočet částečně odpadá. Forma, jakou je úspora na dani z přidané hodnoty v konečném důsledku eliminována, přitom závisí na rozhodnutí o způsobu odpočtu daně na vstupu.

Dvě možnosti.

Zákon o DPH nabízí dvě cesty, jak naložit s nárokem na odpočet u nově pořízeného automobilu. První možností je uplatnit nárok na plný odpočet a pak postupně odvádět finančnímu úřadu daň připadající na soukromé využívání. Druhou možností je určit předem poměr mezi využitím soukromým a využitím pro podnikatelské účely a podle tohoto poměru hned na počátku zkrátit nárok na odpočet daně. Obě alternativy však mohou přinést - a v praxi také ve většině případů přinášejí - nečekané obtíže. V obou je totiž skryto mnoho problémů a nejasností při určování správného režimu DPH. Ačkoli jde o problematiku značně rozšířenou, velký počet plátců si veškeré souvislosti neuvědomuje.

Zjišťování částky.

Popišme alespoň rámcově nejčastější problémy, s nimiž je třeba se v praxi vyrovnat. Příkladem může být plátce, který nakoupil automobily, uplatnil plný nárok na odpočet a umožnil některým svým zaměstnancům využívat vozy k soukromým účelům. Při zjišťování částky DPH, která by měla být odvedena finančnímu úřadu za soukromé využívání automobilu, je tento plátce zákonem o DPH odkazován na zákon o oceňování - bez bližšího popisu postupu určení výše odvodu daně. Možná proto zvolí velice striktní přístup, kdy se při výpočtu vychází z komerčního denního půjčovného běžných autopůjčoven, ačkoli takový postup vede k určení zbytečně vysoké daně odváděné finančnímu úřadu.

Jiný postup.

Pravdou je, že argumentů pro zvolení jiného postupu je velmi málo, ale existují. Nijak proto nepřekvapuje, že podnikatelé ve snaze dosáhnout co největších úspor se v praxi uchylují k různým řešením a velmi se liší v metodice stanovení výše daně. S využitím přímého účinku legislativy EU v oblasti DPH, která přesnější postup pro účely určení odvodu daně poskytuje, nebo dokonce vhodnou kombinací českých předpisů s evropským právem lze skutečně nalézt legitimní řešení zbytečně nezatěžující české plátce daně.
Druhá naznačená možnost, tedy zkrácení nároku na odpočet daně předem v poměru mezi soukromým využitím a tím pro podnikatelské účely, již na první pohled odhaluje svou slabinu. Stanovení tohoto poměru předem ve výši, která bude odpovídat skutečnému využití, není reálné. Je nutné podat dodatečné přiznání poté, co bude tento poměr známý a konečný? Pomocnou ruku nám tentokrát dávají relevantní rozhodnutí Evropského soudního dvora.

Rozhodující je celkový kontext.

Pro konečné rozhodnutí o způsobu uplatnění nároku na odpočet DPH je bezpodmínečně nutné vždy přemýšlet v celkovém kontextu využívání automobilu plátcem. Snazší pozici bude zcela určitě mít plátce s automobilem v pronájmu, který nájemné hradí měsíčně a jenž se rozhodne uplatňovat nárok na odpočet v poměrné výši dle skutečného využití automobilu určeného například knihou jízd. Ze zkušenosti plyne, že podle finančních úřadů taková varianta odpovídá zákonu o DPH a akceptují ji bez výhrad. A lze předpokládat, že ani v budoucnu nebude naznačenou metodiku stanovení výše odpočtu správce daně nijak zpochybňovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče