Národ sobě

13. března 2009, 18:16 - Petra Pelantová
13. března 2009, 18:16

Ministerstvo financí může poškodit banky a útočí i na stavební spoření

Půjčování od českých rodin by se vládě mohlo vymstít. Velkolepý plán, jak získat až sto miliard korun prostřednictvím dluhopisů pouze pro tuzemské domácnosti, by totiž mohl narazit buď na nezájem Čechů anebo na protiútok bank. Některé finanční domy se proti dluhopisům ohradily už nyní, kdy se emise připravuje.
Záměr vlády distribuovat formou dluhopisů v několika balících po sobě až deset procent státního dluhu domácnostem přitom vyšel najevo teprve nedávno. „Půjde o přímý prodej. Kombinovali bychom domácí, krátké, dlouhé, eurobondy či jiné bondy, třeba v jenech. Dovedu si představit, že by sto miliard korun drželi občané. Nebude to však hned. Mým cílem jsou čtyři roky. Jsem přesvědčen, že zájem bude. Je to dluhopis, který má slušný výnos a nulové riziko,“ řekl náměstek ministra financí Eduard Janota.

Zdražíme, varují banky

Za co budou Češi dle Janoty dluhopisy nakupovat? „Spotřebu to určitě nesníží. Spíš se část peněz přesune z bankovního odvětví,“ reagoval Janota na dotaz týdeníku EURO. Dle neoficiálních informací vláda plánuje odsát z bank až polovinu ze zmiňovaného balíku – tedy 50 miliard korun. A právě toho se banky obávají. Za současné ekonomické situace by je přitom mohla poškodit i mnohem nižší částka. Finanční domy proto připouštějí, že by se bránily. Třeba zvýhodněním vkladů na spořicích účtech nebo zvýšením úroků u půjček.
„Ministerstvo financí a banky se ucházejí o jeden balík peněz. Pokud budou chtít skutečně ukousnout z tohoto balíku sto miliard korun, nastane snížení vkladů a investic v produktech bank o čtyři procenta. O čtyři procenta méně na vkladech znamená menší finanční částku na úvěry, a tudíž nižší růst ekonomiky,“ varuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. A tvrdí, že pokud banky budou mít nižší finanční částku od domácností ve vkladech a v investičních produktech, budou poptávat méně státních dluhopisů. Tím se snaha ministerstva o získání dodatečných peněz zacykluje. „Překvapuje mě nízký výnos, který vláda nabízí. Není příliš konkurenceschopný ve srovnání s nabídkou bank na likvidnějších produktech,“ zhodnotil emisi Navrátil.

Sporný efekt

Podobně se vyjádřil Juraj Černička, člen představenstva odpovědný za Investiční bankovnictví LBBW Bank CZ. „Velkou část v současnosti vydaných státních dluhopisů drží banky, které je financují právě z primárních vkladů. Pokud by banky přišly o významnou část vkladů, do určité míry sníží investice do státních dluhopisů a celkový efekt pro stát může být sporný,” tvrdí Černička. A dodává: „Kvůli dnešní neexistenci mezibankovního trhu schopnost bank poskytovat úvěry závisí na primárních vkladech. Významný odliv vkladů pak teoreticky může dočasně zvýšit úrokové sazby. Především však banka přestane poskytovat financování. Případně je zdraží.“
Také ČSOB očekává, že dluhopisy mohou odsát část vkladů. „Nepředpokládáme však, že by substituční efekt byl výrazný,“ poznamenal mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Připouští však, že by banka mohla vytáhnout do boje zvýšením úroků na spořicích účtech. ČSOB však pochybuje, že bude o dluhopisy zájem. „Vycházíme z toho, že nyní preference klientů směřují zejména k nástrojům, které obsahují jak výnos, tak vysokou likviditu. Přitom dluhopisy jsou středně- až dlouhodobým nástrojem,“ konstatoval Měšťánek. Totéž tvrdí i Komerční banka.

Útok na stavební spoření

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozorňuje na další rizika. „Konkurenčním produktem pro státní dluhopisy nebudou ani tolik krátkodobé úsporné vklady bank jako stavební spoření, které při optimálním využití může přinášet roční výnos nad šest procent,“ zdůraznil. S tím souhlasí i některé stavební spořitelny. „Nemyslím si, že klienti začnou hromadně vypovídat smlouvy. Připouštím však, že to pro nás bude konkurence. Především u klientů, kteří se budou rozhodovat, do čeho investovat,“ uvedl šéf Českomoravské stavební spořitelny Rostislav Trávníček. Stavební spoření je však stále atraktivní – ročně nabízí zhodnocení včetně všech výhod více než šest procent.
Někteří ekonomové se domnívají, že je reálné získat prostřednictvím takové emise maximálně několik miliard korun. „Kdyby byl enormní zájem a panovalo zde v době krize a potenciálního propadu české ekonomiky patriotické smýšlení jako ve dvacátých či třicátých letech minulého století, nebo se podařilo navázat na atmosféru, která vládla při prodeji povodňových dluhopisů před několika lety, pak by si je většina domácností, jež disponují volnými finančními prostředky, nakoupila za několik tisíc,“ odhaduje šéf investičního bankovnictví České spořitelny Jan Brabec. Ti movitější by si dle něho mohli nakoupit dluhopisy i ve stovkách tisíc. „Je-li tady šest milionů aktivních obyvatel, tak pokud si každý v průměru koupí dluhopisy za několik tisíc korun, lze odhadnout, kolik jich může ministerstvo financí v úvodní nabídce umístit,“ tvrdí Brabec. A dodává: „Vše je otázkou ceny a způsobu komunikace s veřejností.“
Ministerstvo financí si však věří. Tvrdí, že zájem bude, a poukazuje na zkušenosti ostatních zemí. Těm se v minulosti podařilo získat zajímavé objemy peněz a shromáždit tím finance levněji než na eurobondovém trhu. Nyní stát zaplatí za svůj dluh okolo pěti procent a od emise si slibuje, že uleví státní pokladně. Vláda plánuje úročení dluhopisů maximálně čtyřmi procenty. Ve hře je zatím i varianta úročení třemi nebo 3,5 procenty. Úroky na spořicích účtech činí v současnosti maximálně 3,6 procent. U termínovaných vkladů, které by mohly dluhopisům rovněž konkurovat, je to i více. Navíc, pokud jde o likviditu, vycházejí dluhopisy jednoznačně nejhůř. Ministerstvo financí proto uvažuje o variantě, která by zvýšila atraktivitu dluhopisů tím, že by je bylo možné kdykoli odkoupit nazpět.

Ve hře pošta i spořitelna

Dle ekonoma Pavla Sobíška je plán emise značně ambiciózní a má mnoho neznámých. „Premisa ministerstva, že za dluh nabídnutý domácnostem dostane víc než za ten prodaný finančním investorům, nemusí být správná,“ říká Sobíšek. A upozorňuje, že vládu přijde emise na nemalou částku. „Distribučním kanálem budou muset být banky, které budou za tuto službu žádat náležitou odměnu. Další náklady budou spojené s vytvářením trhu se státními dluhopisy pro malé investory. Málokterý z nich si totiž koupí desetiletý dluhopis bez možnosti předčasného odkupu,“ dodal Sobíšek.
Kdo bude distribuovat státní dluhopisy, zatím není jasné. Půjde však o instituci s rozsáhlou pobočkovou sítí. Dle informací týdeníku EURO je ve hře nejen Česká pošta, ale i Česká spořitelna. „Nabídli jsme spolupráci, ale zatím čekáme na odpověď,“ sdělil šéf České pošty Petr Sedláček. Jiné banky zatím nepotvrdily, že by je ministerstvo financí jakkoli oslovilo. Na dotaz, zda vláda chystá výběrové řízení, Janota jen uvedl, že se vše uskuteční dle zákona. Podmínky emise by měly být jasné do konce dubna. Ministerstvo financí se radí i s experty z Vysoké školy ekonomické. Ostrý start pak ministerští úředníci plánují na začátek příštího roku.
O propagaci dluhopisů zatím nepadlo ani slovo. Právě na komunikaci však bude záviset úspěch emise. Ministerstvo financí přitom naznačuje, že žádnou reklamu neplánuje. „Natolik daleko zatím nejsme. Pokud se to uskuteční prostřednictvím médií, bude to stačit,“ uvedl Janota.

Evidentní fakta Naposledy si vláda půjčovala od českých rodin po povodních v roce 1997. Tehdy vydala dluhopisy za 1,2 miliardy korun. Každá investovaná tisícikoruna přinesla výnos, který za pět let po odečtení daně činil 349 korun. Nyní mohou Češi investovat do státních dluhopisů pouze prostřednictvím podílových fondů.
Češi mají uloženo v bankách, stavebních spořitelnách, podílových či penzijních fondech a v pojišťovnách 1,9 bilionu korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče