Nanosenzory jako konkurence pro myši

19. ledna 2012, 15:39 - Jakub Křešnička
19. ledna 2012, 15:39

Pod dojmem marketingových akcí na výrobky, které „nebyly testovány na zvířatech“, by se mohlo zdát, že se od využívání zvířat k laboratorním účelům upouští. To může být pravda v případě řady kosmetických produktů, jejichž výrobcům Evropská unie v roce 2009 zakázala využívat zvířata pro testy ohledně dráždivosti pokožky, citlivosti na světlo nebo toxicitu. „Většina kosmetických testů proběhla před mnoha lety a dnes se kvůli tomu testuje jen velmi málo. V některých případech jsou ale zkoušky na zvířatech stále nutné pro ochranu lidského zdraví,“ uvedla pro New York Times Frankie Trullová, prezidentka Nadace pro biomedicínský výzkum, která už přes třicet let bojuje za humánní a zodpovědné testy na zvířatech. Sama si ale nemyslí, že by se testy na zvířatech povedlo nahradit ještě během jejího života.
Například v Německu se testuje čím dál víc – zatímco v roce 2005 v laboratořích „pracovalo“ 2,41 milionu zvířat, v roce 2009 to bylo 2,79 milionu. Třetina z nich kvůli základnímu biologickému výzkumu, naprostá většina však slouží ke studiu nemocí a jejich léčbě.
Laboratorní testy na zvířatech vzbuzují silné emoce na obou stranách sporu o využívání myší, krys i králíků k vědeckým účelům. Vědci z Britské královské společnosti trvají na tom, že bez testů na zvířatech by se neobešel prakticky žádný z medicínských objevů dvacátého století. Odpůrci takových postupů tvrdí, že jsou nejenom kruté, ale zároveň zpomalují výzkum kvůli využití zvířecích modelů lišících se od reakcí lidského těla.

Rozhoduje ATP

Tým vědců z mnichovského Fraunhoferova institutu zastává názor, že lidé požadují špičkové léky a terapie, ale téměř nikomu nedělá radost nutné zkoušení na zvířatech. Proto prý přispěli k mnohaleté snaze nalézt alternativu k testům na zvířatech. Místo myší používají nanosenzory. „V podstatě provádíme testy ve zkumavkách, kde sledujeme efekty různých chemikálií a jejich potenciální rizika. Používáme živé buňky, které byly izolovány ze zvířecích či lidských vzorků a vypěstovány v buněčných kulturách. Necháme na ně působit konkrétní substanci a sledujeme reakci,“ vysvětluje Jennifer Schmidtová z Fraunhoferova institutu.
Pokud je účinek chemikálií pro buňky škodlivý, zobrazí se tento výsledek díky senzorovým nanočásticím vyvinutým týmem doktorky Schmidtové. Nanosenzory se zaměřují na sledování nukleotidu adenosintrifosfátu (ATP), který je zcela zásadní pro funkci všech známých buněk. Jeho prostřednictvím totiž ukládají energii. Pokud je hladina ATP vysoká, je buňka zdravá a aktivní. Pokud je buňka poškozená, vyvíjí menší aktivitu, snižuje se její metabolismus a ubývá koncentrace ATP.

Žlutá, nebo červená

Aby se projevily možné efekty chemikálií na testované buňky, mají v sobě nanosenzory dvě barviva. Zelené reaguje svojí intenzitou na množství ATP, referenční červené barvu nemění. Když vědci miniaturní částice vypustí na sledované buňky, zkoumají výsledek pod mikroskopem, jenž je schopný zaznamenat změny fluorescentních barviv. Pokud se obraz pod mikroskopem zbarví do červena, znamená to zdravotní poškození buněk. Čím jsou buňky zdravější, tím více se výsledek vybarví do žluta.
„V budoucnu bychom takovým způsobem mohli studovat například účinek nových chemoterapeutických metod na rakovinové buňky. Pokud by se v nich snižovala hladina ATP, věděli bychom, že je nový postup úspěšný a zastavuje růst nádoru nebo rakovinu zabíjí,“ slibuje Schmidtová.
Nanočástice vyvinuté ve Fraunhoferově institutu nejsou pro sledované buňky škodlivé, jsou schopné dostat se skrz buněčné membrány a jako senzory mohou být nasměrovány na konkrétní místa ve sledovaném vzorku. Než ovšem budou moci nahradit hlodavce v laboratořích, musí tato procedura projít schválením úřadů. Tým Schmidtové proto čeká ještě dlouhá cesta. Výzkumníci mezitím nacházejí pro svou metodu zkoumání další možnosti využití – nanosenzory například mohou pomoci sledovat kvalitu baleného masa a jeho vhodnost ke konzumaci.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče