Náměstek ministra financí: Nové daně zvládne i zelinář

13. října 2008, 08:00 - Libuše Frantová
13. října 2008, 08:00

Kolik výjimek ze zákona o daních z příjmů se podaří nakonec vyškrtnout, dnes nikdo odhadnout nedokáže.

„Záleží na politické dohodě. Na funkčnost nového zákona to nebude mít vliv,“ říká Peter Chrenko.

V čem spočívají největší změny navrhované v novém zákoně o daních z příjmů?

Naším cílem je připravit novou normu, která bude pro uživatele jednodušší a srozumitelnější. Nechceme upravovat detaily, ale připravit univerzální normu, která bude platit dlouhodobě. Chceme to využít i k tomu, abychom snížili počet daní. Počítáme se zrušením trojdaně, tedy daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí. Chceme, aby se jednotlivé předměty zdanění dostaly do oblasti daně z příjmů.

Navrhujete zrušení 42 z celkem 118 daňových výjimek či úlev. Podle čeho jste je vybírali? Vzali jste v úvahu věci, které tato vláda preferuje, a ostatní škrtali?

Přesně tak. Vzali jsme si současné výjimky a aplikovali jsme filtr se sedmi kritérii. Dvě kritéria byla technická – zpracovatelnost a systémovost. A pak bylo pět politických priorit – podpora rodiny, zodpovědnost za vlastní stáří, za vlastní bydlení, podpora vědy, výzkumu a vzdělávání a altruismus. Šli jsme výjimku po výjimce a řekli jsme, že pokud není jednou z těch sedmi, tak by měla jít ven. Výsledek jsme předložili v připomínkovém řízení.

Odborům se nelíbí, že se nemohou vyjadřovat k návrhu, když nejsou známy konkrétní podrobnosti. Například chcete zrušit zaměstnanecké benefity, místo nich hovoříte o výdajovém paušálu, ale velmi obecně. O co vlastně jde?

Proč odbory nedají vlastní návrhy, jak by si to představovaly? My nechceme dávat varianty, my testujeme systém. Chceme motivovat lidi k práci. Pak systém přizná, že i zaměstnanec, nejen podnikatel, má určité výdaje, které musí vynaložit, aby dosáhl příjmu, jenž je zdaňován. Musí se oblékat, zaplatit jízdenku do práce, chodit na oběd. Takové výdaje mají být reflektovány v určitém výdajovém paušálu. Tomu říkáme systémová spravedlnost. Když má osoba samostatně výdělečně činná možnost uplatnit určité výdaje, aniž by je prokazovala, tak bychom podobný institut zavedli také pro závislou činnost.

Ve všech návrzích na zrušení úlev zřejmě nebudete úspěšní. Třeba návrh na zrušení daňového zvýhodnění stravenek už jednou sněmovnou prošel a neuspěl. Dokážete odhadnout procento úspěšnosti?

Mně je to v podstatě jedno. My dokážeme zákon udělat, i když v něm bude 350 zvýhodněných položek, které mají nejčastěji formu osvobozeného příjmu nebo odečitatelné položky. Z technického hlediska je lhostejné, kolik jich bude. Na čem se politici dohodnou, bude dohodou pro dané období a pak se to bude pravidelně revidovat.

Na funkčnost zákona tedy nebude mít vliv, když neprojde třeba ani jedna z položek?

Na funkčnost to vliv mít nebude. Ale pak bude zákon nespravedlivý jako ten současný. Protože ideální je, když zákon měří všem stejným metrem. Když je nějaký příjem od daně osvobozen, je to výhodné jen pro určité skupiny.

Máte vyčísleno, jak by se projevilo na příjmu státního rozpočtu, kdyby bylo zrušeno všech 42 navrhovaných daňových úlev?

Teď nás to nezajímá. Začne nás to zajímat, až začne diskuze o jednotlivých parametrech. Pak řekneme, že když tento parametr zůstane, přínos státního rozpočtu se sníží o tolik. My se bavíme o stávajících výjimkách v současném zákoně, ale předložen bude zcela nový zákon.

Nemůže se při projednávání nového zákona ve sněmovně naopak paradoxně stát, že projdou jiné daňové úlevy, než existují dnes?

Takové snahy určitě budou. Ale pak budeme trvat na tom, aby předkladatelé předložili propočet, kolika lidí se to týká a jaký dopad to znamená na státní rozpočet. A v té optice to bude schvalováno.

Pokud se podaří v novém zákoně o dani z příjmů rozšířit daňový základ, povede to k dalšímu snižování daňových sazeb?

Ideálně by to tak vždy mělo být. Ale sazba v České republice konkrétně u fyzických osob už je tak nízká, že je těžké očekávat další snižování. Prostor k poklesu je u sazby daně z příjmu právnických osob. Protože ta je nepoměrně vyšší a vede k obcházení některých typů příjmů. Mělo by být na pořadu dne, zda nesbližovat sazby u fyzických a právnických osob.

To by se opozice zhroutila. Už dnes tvrdí, že jsou sazby daně z příjmu firem zbytečně nízké.

Studie OECD ukazuje jednoznačný trend snižování sazeb daní z příjmů právnických osob. Česko uniklo realitě, snížilo sice daně firmám, ale zároveň došlo k zásadnímu poklesu sazby daně u fyzických osob. To je neobvyklé, předběhli jsme ostatní.

Připravujete změnu také v oblasti daňově uznatelných nákladů?

Chceme systém zjednodušit tak, aby všechno, co souvisí s podnikatelskými aktivitami, byly daňově uznatelné výdaje. Nechceme jít restriktivní cestou, kdy někdo nahoře rozhoduje, co je daňově uznatelné a co není. Všechno, co prokazatelně souvisí s generováním zdanitelných příjmů, by mělo být daňově uznatelné. Samozřejmě s určitými výjimkami, žádný zákon nemůže fungovat bez výjimek.

Takže žádný výčet, co všechno spadá mezi daňově uznatelné výdaje, v zákoně nebude?

Nebude tam ten tradiční paragraf 24, který pozitivně upravuje, co je daňově uznatelným výdajem. Kromě výčtu, co by se uznávalo pouze do limitu nebo neuznávalo vůbec. Klasickým příkladem je výdaj na reprezentaci.

Chceme také zjednodušit úpravu vzdělávání zaměstnanců. Co se zaměstnavatel rozhodne financovat a co souvisí se zvyšováním kvalifikace nebo vzděláváním zaměstnanců, by nemělo být považováno za zdanitelný příjem. To je technika, která by měla částečně převést další vzdělávání populace a zaměstnanců z veřejné sféry do sféry komerční.

A kdo nakonec rozhodne, co je skutečně daňově uznatelný výdaj, aby si poplatník neoprávněně nesnižoval základ daně?

Správce daně. Poplatník prokazuje, správce daně zkoumá, akceptuje nebo neakceptuje.

Co když jednotlivé finanční úřady budou posuzovat problematiku výdajů rozdílně?

Každá situace je individuální, proto se nedá v zákoně všechno popsat. Vycházíme z toho, že to bude na úvaze správce.

Nerozšiřujete tak prostor pro případnou korupci?

Neobáváme se, že by se tam promítala náklonnost k jednotlivému poplatníkovi. Poplatník bude mít možnost odvolání k jednotnému centru. A nezávislé posouzení umožní soudní přezkum. Kromě toho navrhujeme zrušit institut promíjení daně.

Takže ministr financí už nebude mít pravomoc prominout daň, když všechny ostatní možnosti selžou?

Ministr už by neměl možnost amnestie. Ale to už jsme nakročili do institucionální části daňové reformy.

Celá reforma je však úzce provázaná…

To je právě ono. Pokud bychom se bavili pouze o novém zákonu o dani z příjmu a nedojde současně k institucionální reformě, nebude schválen nový daňový řád, tak systém nemůže fungovat.

Pracujete tedy na všech změnách současně?

Ano. Jdeme různým tempem, ale vycházíme z toho, aby mohly všechny změny platit současně – tedy od ledna 2010. Ale může se stát, že se v rámci projednávání ukáže, že ke spuštění nového zákona o dani z p
říjmu dojde až od roku 2011. Jedním z důvodů může být to, že byla schválena reforma veřejných financí i pro rok 2010, a tak může zvítězit názor, že necháme nejprve dojet ten reformní balík.

Celá daňová reforma znamená schválení několika zákonů. Co když jeden z nich neprojde?

Bude to pokulhávat.

Tolik času není, pokud by měly nové zákony platit už od roku 2010. Kdy by mělo být hotovo paragrafové znění zákona o daních z příjmů?

Na paragrafovém znění pracujeme už teď od října. Máme ambiciózní záměr, abychom měli připraven první návrh k veřejné odborné diskuzi do konce tohoto roku.

Můžete garantovat, že nový zákon o daních z příjmu bude srozumitelný a vyplnění daňového přiznání bude jednodušší než dnes?

Pokud by se nám to nepodařilo, děláme zbytečnou práci. Návod, jak vyplnit daňové přiznání, by měl být jednoduchý, aby si ho byl schopen bez odborné pomoci vyplnit i zelinář.

Neuvažujete o nějakých změnách daňové reformy v souvislosti s nástupem světové finanční krize?

V současnosti nezvažujeme žádnou korekci v oblasti daní. Ale budeme sledovat, jak se krize vyvíjí, a budeme o tom uvažovat v rámci stanovení parametrů. Pak může přijít otázka snížení daní z příjmů právnických osob. Ale na druhé straně může mít krize významný dopad pro státní rozpočet, proto musíme vývoj sledovat v provázanosti. V roce 2010, 2011 už budeme znát situaci a můžeme zvažovat, jaká opatření by mohla stimulovat ekonomický růst.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče