Nakupovat půdu se v Česku vyplatí

07. června 2004, 00:00 - PETR HAVEL
07. června 2004, 00:00

Cena zemědělské půdy roste a bude se dále zvyšovat. Kdo má peníze, měl by nakoupit co nejrychleji.

Vlastníci vyčkávají

Cena zemědělské půdy roste a bude se dále zvyšovat. Kdo má peníze, měl by nakoupit co nejrychleji.

Ačkoli vláda i ministerstvo zemědělství často tvrdí, že k zemědělské a lesnické půdě se v současné době mohou legálně dostat pouze občané České republiky, není to tak docela pravda. Novela devizového zákona, kterou nedávno podepsal prezident, zakotvuje povinnost cizinců nakupujících v Česku půdu, aby zde alespoň tři roky bydleli. Jde však o národní legislativní úpravu, která má nižší váhu než Přístupová smlouva s EU, která zaručuje občanům celé Unie stejná práva.

DOTACE ZÍSKAJÍ I CIZINCI

Tuzemští zemědělci mohou při nákupu soukromé půdy využít státní podpory dotace úroků prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Otázkou ovšem je, zda-li zemědělcům, kteří z devadesáti procent hospodaří na pronajatých pozemcích, půdu prodají její vlastníci. Mimochodem - na podporu PGRLF dosáhnou i občané jiných států, pokud mají v Česku tři roky trvalý pobyt a na zemědělské půdě hospodaří. „To už ale pro nás vlastně cizinci nejsou,“ podotýká tiskový mluvčí Fondu Tomáš Vyšohlíd. Podle místopředsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků (SVPSR) Františka Jandy vnímá sice řada vlastníků prioritu prodat svou půdu tuzemským zájemcům, na druhou stranu mají ale s nájemci, zejména z řad družstev a zemědělských právnických osob, nedobré zkušenosti. Hospodařící zemědělci totiž obvykle vlastníkům platí málo nebo vůbec, navíc jsou proti majitelům zvýhodňováni řadou zákonů. „Většina zákonů je v současné době formulována na úkor vlastníků půdy, v celé polistopadové historii byli státem přehlíženi, nikdo s nimi nic nekonzultoval. Nebylo by tedy divu, kdyby jejich vlastenectví pokleslo na nulovou míru,“ zdůrazňuje Janda. „Existuje sice deklarované sedmileté období, ale kdyby nebyl cizinci takový nákup umožněn a on by si stěžoval u mezinárodního soudu, musel by takový spor vyhrát,“ upozorňuje dále místopředseda svazu SVPSR. Jedním ze základních ustanovení v Listině základních práv a svobod je totiž podle jeho slov právo vlastníka nakládat se svým majetkem, v tomto případě s půdou. Lidé ale podle Jandy půdu příliš prodávat nechtějí. „Už si dokázali spočítat, že cena u nás je nižší než v Evropě, takže budou většinou vyčkávat. K masovému prodeji půdy určitě nedojde i proto, že státní podpora na její nákup je malá. Pokud budou vlastníci prodávat, tak půjde většinou o vynucené prodeje kvůli tíživé ekonomické situaci,“ odhaduje.

STAČÍ KOUPIT RESTITUČNÍ NÁROKY

Dosud nepříliš velký zájem o nákup půdy s pomocí státu potvrzují i aktuální statistiky PGRLF. Od 20. února, kdy byl program Půda na Fondu spuštěn, požádalo o státní podporu 28 zájemců, z toho deset žádostí bylo vyřízeno kladně. „Celková výměra nakupované půdy u schválených žádostí činí zhruba 550 hektarů,“ konstatoval Vyšohlíd. Cizinec - ale obecně jakýkoli občan, který není hospodařícím zemědělcem - se může k nákupu státní půdy také dostat. Stačí například skoupit restituční nároky oprávněných osob a uplatnit takto získané přednostní právo při prodejích státní půdy prostřednictvím Pozemkového fondu. Podle vedoucího právní sekce Pozemkového fondu Radka Jonáše je prodej státní půdy založen na tom, že většina zemědělské půdy je prodána osobám s předností, a to dlouhodobým nájemcům nebo oprávněným osobám. Ale! „Občan jiného státu EU by zemědělský pozemek mohl nabýt v případě, že jej nezískala osoba s přednostním právem na převod. Z žádného právního předpisu nevyplývá, že by občan jiného státu Unie nemohl uplatnit přednostní právo na převod z titulu nájmu,“ uvádí Jonáš. Laicky řečeno, je-li cizinec nebo kdokoli jiný v pozici oprávněné osoby s přednostním právem, pokud například skoupil zmíněné restituční nároky, má na nákup státní půdy šanci. V případě cizince ale podle Jonáše platí, že musí mít v ČR alespoň tři roky trvalý pobyt a být veden jako zemědělský podnikatel u příslušného obecního úřadu. Při zápisu do evidence je přitom nutné prokázat vzdělání v oboru a zemědělskou praxi nejméně po dobu pěti let.

NASTRČENÍ KUPCI

Nákup zemědělské půdy cizinci a nezemědělci tuzemská legislativa sice umožňuje, ale znesnadňuje. I proto se stala v Česku oblíbenou metodou k získání půdy praxe, kdy ji nakupují ve veřejných soutěžích české fyzické osoby na sebe za kapitál někoho jiného. Ve statistikách prodejů se tak prodeje cizincům prakticky neobjevují, evidováno je něco přes tisíc hektarů, faktický stav je ovšem od statistik na hony vzdálen.

CENA PŮDY

V Česku je cena půdy proti EU stále ještě zlomková. Nejdražší je Nizozemí, kde cena za hektar činí 36 500 eur. Mezi státy s průměrnou cenou patří Německo s přibližně 17 000 eur za hektar. V ČR se hektar půdy prodává za přibližně 2500 eur.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče