Nákupní horečka Číny

22. července 2009, 13:18 - Steve LeVine
22. července 2009, 13:18

Zapomeňte na státní pokladniční poukázky. Peking teď baží po tvrdých aktivech

Mají čínské firmy v úmyslu skoupit svět? Určitě to tak vypadá. Jen v červnu a červenci čínské podniky, počínaje ropnou rafinérskou společností Sinopec přes automobilku Beijing Automotive a konče obří firmou Haier, vyrábějící domácí spotřebiče, investovaly nebo projevily zájem o investování do ropných polí v Iráku, do německé automobilky Opel společnosti GM, do výrobce vysoce kvalitních spotřebičů na Novém Zélandu a do japonského obchodního domu. Jde o částky pohybující se od malých (50 milionů dolarů za dvacetiprocentní podíl firmy Haier v novozélandském výrobci spotřebičů) až po vydatné, alespoň podle čínských měřítek: Sinopec zaplatil za jednu švýcarskou ropnou společnost přes
sedm miliard dolarů. Údajná nabídka za jednu argentinskou ropnou společnost ve španělských rukách by byla dvojnásobná.
Zahraniční investice Číny v celkové výši 170 miliard dolarů tvoří pouhou třicetinu kapitálu, který Spojené státy vynaložily na zahraniční továrny, nemovitosti a další aktiva. Číňané však rozhodně rozjíždějí svou mašinerii na uzavírání obchodů naplno. Loni se zámořské investice Číny zdvojnásobily na 52 miliard dolarů a ekonomičtí plánovači čínské vlády předpověděli na letošní rok třináctiprocentní růst navzdory mírnému zpomalení minulou zimu. V krizi „se ceny zlepšují,“ tvrdí Daniel H. Rosen, společník v newyorské poradenské firmě Rhodium Group a autor nedávné zprávy o čínských investicích směřujících do ciziny. „To pro Čínu vytváří příležitosti, aby vyhledávala podhodnocená aktiva.“ Peking rovněž usnadňuje akvizice v zahraničí. A neenergetické společnosti spěchají do zámoří, aby kupovaly designérské a technické dovednosti.
Posedlost fúzemi a akvizicemi je dobrou zprávou pro právníky, účetní a investiční bankéře. Banky JPMorgan Chase a Morgan Stanley pracovaly obě na ostře sledovaných čínských nabídkách. Společnost PricewaterhouseCoopers se angažovala ve více než 125 transakcích a rovněž firma Bain & Co. byla konzultována ohledně čínských potenciálních kupců. „Je to obrovský trh nejen pro Bain, ale také pro mnoho poradenských firem,“ říká Philip Leung, společník firmy Bain v Šanghaji.
Velký nárůst čínských fúzí a akvizic v zámoří by mohl být vlastně ku prospěchu celosvětové ekonomice, protože by zdravěji recykloval dolary a další měny vydělávané čínskými exportéry. Právě teď nemají čínští exportéři velké využití pro devizy, jež vydělávají. Takže se v čínské centrální bance hromadí dolary a ona je investuje do amerických státních pokladničních poukázek a podobně. Mezitím jüany, které exportéři dostávají za své dolary a eura, živí vnitřní spekulace a mohly by vyvolat inflaci. Záplava nabídek od Číňanů by rovněž mohla pomoci stanovit minimální ceny nejrůznějších společností.
Přesto obchody nebudou snadnou záležitostí ani pro čínské nabyvatele, ani pro jejich cíle. I když se Číňané učí rychle, nejsou ještě ve fúzích a akvizicích zběhlí a v zemích, kde se ukážou, často vyvolávají u investorů nebo voličů silné reakce. Je pravděpodobné, že bude docházet k výbuchům emocí a ke komplikacím.
Čína má však mnoho pohnutek, aby ve hře s fúzemi a akvizicemi pokračovala. Čínské firmy jsou často zaplaveny hotovostí. Půjčky nejsou žádným problémem, pokud podniky s vazbou na stát mají souhlas Pekingu investovat v zámoří. „Většinu čínských bank samozřejmě vlastní stát,“ poznamenává Čou Čchun-šeng, profesor financí na postgraduální obchodní škole Cheung Kong Graduate School of Business v Pekingu. „Takže pro společnosti je velmi snadné získávat peníze na rozšíření svého podnikání do jiných zemí.“

Reakce na dolar Čelní představitelé také chtějí učinit přítrž odporu patrnému na internetových fórech a univerzitních seminářích proti ukládání většiny z 2,1 bilionu dolarů devizových rezerv Číny do amerických státních pokladničních poukázek s nízkým výnosem a citlivých na inflaci. „Proč bychom měli chtít dál dotovat nezodpovědné americké chování, které vyžene dolar nahoru a nám uškodí?“ ptá se Wen-žan Ťiang, profesor politologie na Albertské univerzitě. Podle Ťianga je lepší kupovat společnosti.
Peking podporoval výpravy do zámoří již dříve. Avšak „od počátku letošního roku došlo k zesílení podpory,“ uvádí Robert L. Kuhn, americký poradce specializující se na Čínu, který dobře zná nejvyšší vedení. „Tato podpora sahá až do samotného politbyra.“ Dne 16. března ministerstvo obchodu oznámilo, že od května bude pro zámořské investice do 100 milionů dolarů zapotřebí souhlasu jen na provinční úrovni. Po 1. srpnu budou společnosti moci snáze kupovat devizy na financování zahraničních akvizic. Regulační orgány „dávají zelenou“, prohlašuje Kuo Tchien-jung, profesor na Centrální univerzitě finančnictví a ekonomie v Pekingu.
Rovněž vybízejí firmy, aby byly aktivní. Na konferenci předních politiků konané 4. července v Pekingu Li Žung-žung, šéf úřadu odpovědného za nejvýznamnější čínské státní podniky, si veřejně stěžoval, že příliš málo firem dosáhlo globálního měřítka. „Musíme pobízet naše přední podniky, aby se snažily vstupovat na zámořské trhy a rozšiřovat své podnikání,“ sdělil posluchačům.
Největší investice směřovaly do společností činných v oblasti přírodních zdrojů, které mohou pomoci uhasit žízeň Číny po energii. Takové obchody vyžadují přesné řízení. „Čínské ropné a komoditní společnosti si často vybírají své cíle pečlivě, aby se zamezilo potenciálním politickým a obchodním reakcím,“ prohlašuje Luke Parker, šéf služby pro fúze a akvizice v edinburské energetické poradenské firmě Wood Mackenzie. „Číňané měli tendenci dávat přednost akvizicím tam, kde nesoutěží přímo s největšími společnostmi.“ Například koupě švýcarské společnosti Addax Petroleum zpřístupnila firmě Sinopec nigerijskou a kurdskou ropu, ale málokoho vyvedla z míry.
Když se Číňané dopustí chyby, má to obrovské důsledky. Nejnovějším příkladem je plánovaná investice čínské firmy Aluminum Corporation of China (Chinalco) do anglo-australské těžařské společnosti Rio Tinto, přesahující 19 miliard dolarů. Společnost Rio Tinto hotovost potřebovala, ale její akcionáři vyslovili pochyby o rozumnosti prodeje osmnáctiprocentního podílu firmě Chinalco, jednomu z největších zákazníků Rio Tinta. Transakci otevřeně odsoudila většina politiků. „(Čínské) subjekty ve vlastnictví státu nejsou ničím jiným, než rukou komunistické strany,“ tvrdí australský senátor Barnaby Joyce. Firma Rio Tinto dotčeně couvla a místo toho zvolila vydání nových akcií stávajícím vlastníkům za 15,2 miliardy dolarů a společný podnik s těžařským obrem BHP Billiton. List Beijing Times byl silně kritický: „Rio Tinto je prostě jako nevěrná žena. Kdysi milovala peníze v kapse Chinalca, ale vlastně nemilovala muže samotného.“ Pekingské úřady v červenci zatkly jednoho zaměstnance Rio Tinta v Číně s obviněním z průmyslové špionáže, což mnohé vedlo ke spekulacím, že Čína provádí protiúder.
Někteří pozorovatelé si lámou hlavu, jak dlouho to bude Číňanům trvat, než zcela zvládnou uzavírání obchodů. „Finanční dovednosti ve špičce čínských společností patrně nejsou tak rozvinuté jako u amerických nebo evropských či dokonce indických společností,“ konstatuje Anil Gupta, profesor strategie a organizace na Smithově obchodní škole na Marylandské univerzitě. Výsledkem je, jak uvádí, že Číňané často přeplácejí nebo nechápou problémy spjaté s převzetím.
Číňané mohou rovněž vyvolávat úlek u potenciálních cílů. Vezměte si investice čínských výrobních a maloobchodních firem. „Mnohé z těchto transakcí se týkají získávání dovedností a odborných znalostí k využití v Číně,“ uvádí Matthew Phillips, společník v šanghajské kanceláři PricewaterhouseCoopers. To bylo součástí logiky za získáním podílu společnosti Haier v novozélandské společnosti Fisher & Paykel Appliances: Novozélanďané mohou Číňany poučit o designu.

Oportunismus? Tato logika se může vymstít jako v případě společnosti Beijing Auto a německého Opelu. „Společnost Beijing Auto zkoumá Opel a považuje ho za podnik měnící hru,“ domnívá se Mike Dunne, generální ředitel firmy J. D. Power & Associates v Číně (což je podobně jako BusinessWeek divize společnosti The McGraw-Hill Companies). Dovednosti Opelu by daly společnosti Beijing Auto rozhodující výhodu v čínských automobilových válkách. Ovšem Němci se bojí, že Číňany Opel zajímá jen jako zdroj technologie, nikoli jako značka k oživení. Toto podle pramenů omezuje šance společnosti Beijing Auto v nabídkovém řízení.
Mezi další chybné kroky Číny patří nákup 51 procent korejské firmy Ssangyong Motors (která je nyní v úpadku) společností Shanghai Auto v roce 2004 a akvizice firmy RCA Thomson (všeobecně považovaná za nezdar) výrobcem televizorů TCL. Rozhodnuto ještě není o úspěšnosti akvizice počítačové divize IBM čínskou společností Lenovo.
Číňané se však učí. Analytici se domnívají, že čínské úřady patrně zmrazily koupi divize GM Hummer společností Sichuan Tengzhong vyrábějící stavební zařízení z obavy, že čínskému podniku chybějí odborné znalosti, aby mohl řídit americkou firmu (tím dalším důvodem pro přezkoumání obchodu je strach z působení Hummeru na životní prostředí). Phillips z PwC uvádí, že energetické společnosti „se dostaly po křivce učení vzhůru velmi rychle“. Leung z firmy Bain popisuje, jak nedávno cestovali do USA řídící pracovníci jedné čínské společnosti prodávající spotřební zboží, aby se setkali s dodavateli, zákazníky a vedoucími pracovníky jedné cílové firmy. Důkladný právní audit přesvědčil Číňany, aby vycouvali.
Jednou z oblastí, kde Číňané našlapují zlehka, jsou Spojené státy. Vzpomínají na neúspěšnou nabídku společnosti China National Offshore Oil z roku 2005 na akvizici Unocalu, která v americkém kongresu vyvolala bouři nevole. „Číňané to vnímají tak, že se pokoušejí o akvizici firem za pomoci tržních mechanismů, ale jsou vtahováni do politických sporů,“ prohlašuje Evan Feigenbaum, bývalý zástupce náměstka ministra zahraničí USA za George W. Bushe.
Obavy Spojených států přesto nezadržely Číňany jinde. Akvizice proběhly v Austrálii včetně nabídky společnosti China Minmetals na převzetí firmy Oz Minerals za 1,4 miliardy dolarů a investice společnosti Hunan Valin Iron & Steel do firmy Fortescue Metals ve výši 770 milionů dolarů. „Je přirozené, že když společnosti vyrostou, nacházejí nové příležitosti venku,“ konstatuje profesor financí Čou. „V cizině bude více čínských akvizic. A svět si na to zvykne.“

Graf, s. 42; čísla na obou osách stejná jako v originále: VLNA OBCHODŮ ČÍNY V CIZINĚ

MILIARDY DOLARŮ

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ČÍNSKÝCH FIREM

… ODHAD
Pramen: Čínské ministerstvo obchodu

Popisek na s. 42–43: Opel: Němci mají strach, že se Číňanům nebude chtít oživit značku, jež má potíže

Boxy na s. 43; shora dolů a zleva doprava: ČÍNSKÝ PŘÍVAL OBCHODŮ
Nedávná aktivita čínských firem v zámoří
HUMMER
Překvapivou nabídku na koupi této divize GM podal téměř neznámý výrobce stavebního vybavení Sichuan Tengzhong, ale někteří činitelé v Pekingu jsou proti tomuto obchodu.
IRÁK
Společnost CNPC má dohodu s firmou BP o zvýšení těžby na obrovském ropném poli Rumajla. Firma Sinopec koupila za sedm miliard dolarů ropnou společnost Addax.
OPEL
Automobilka Beijing Auto se propracovává k jednáním s GM a německou vládou o ovládnutí evropské divize GM.
FISHER & PAYKEL
Obří společnost Haier vyrábějící domácí spotřebiče kupuje 20 procent tohoto novozélandského výrobce chladniček, praček a dalších spotřebičů.
YPF
Firma Sinopec se údajně snaží získat podíl ve velké argentinské ropné společnosti YPF, ačkoli ta tvrdí, že žádnou nabídku nedostala.
Pramen: zprávy společností, BusinessWeek

Béžový box na s. 43: Test reality VE dnešní době není nouze o nadšené příznivce Asie. Mezi ně však nepatří Min-sin Pchej. V eseji nazvané Asia’s Rise (Vzestup Asie), publikované v červencovém/srpnovém čísle časopisu Foreign Policy, tento badatel varuje čtenáře, aby nevěřili halasné propagaci. Pchej prokazuje chybnost celé řady velmi využívaných mýtů, například toho, že Asie povede svět v inovacích, že její druh kapitalismu je dynamičtější než ten západní a že Spojené státy ztrácejí v regionu vliv.
Pchejův esej si můžete přečíst na http://bx.businessweek.com/china-business/reference/

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Jiří Kasl

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče