Nákup pod dohledem

15. července 2010, 17:28 - Vadim Fojtík
15. července 2010, 17:28

Úředníci ročně objednají papír a spol. za 200 miliard

Stát chce mít větší kontrolu nad desítkami miliard korun, které jeho úředníci ročně utrácejí za nákup vybavení a za služby. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto finišuje s prací na spuštění projektu e-tržiště. Nový nákupní systém, který začne fungovat nejpozději v polovině příštího roku, má ušetřit stovky milionů a zajistit, aby úředníci při nákupech zbytečně neutráceli.

Těžko vyčíslitelná úspora
Ministerstvo chce dostat pod „kontrolu“ především malé a středně velké zakázky. Prostřednictvím e-tržiště by proto státní správa měla objednávat zboží a služby, které spadají především do kategorie veřejné zakázky malého rozsahu, a to v objemu od 50 tisíc korun bez DPH do dvou milionů korun, a nákup komodit v režimu podlimitního řízení od 50 tisíc korun do 3,2 milionu korun. Ročně si tímto způsobem státní správa objedná zboží a služby zhruba za 200 miliard korun. Z dostupných statistik navíc vyplývá, že největší počet zakázek v dvousetmiliardovém balíku se pohybuje v rozmezí půl milionu korun až 1,8 milionu. „Státní správa po zavedení nové podoby e-tržiště dosáhne výrazných finančních úspor, v první řadě díky nižší ceně nakupovaných komodit. Sníží se také transakční náklady spojené s procesem zadávání veřejných zakázek, a nejen na straně zadavatelů, ale i dodavatelů,“ uvedlo MMR v informačním dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici. Prostřednictvím elektronického tržiště bude státní správa nakupovat takzvané standardizovatelné komodity – třeba kancelářské vybavení a potřeby, počítače, dopravní a logistické služby. Ministerstvo již dříve v oficiálním prohlášení uvedlo, že si od chystaných úprav slibuje snížení cen nákupů o 3,3 miliardy korun a snížení transakčních nákladů o 1,5 miliardy.
Velikost úspory však lze jen stěží vyjádřit nějakým konkrétním číslem. „I když daná organizace kvůli nákupu na elektronickém tržišti ušetří, stejně jí takové peníze na účtu nezůstanou, protože je utratí za něco jiného. Výhoda systému spočívá v tom, že si uživatelé tržiště za stejné peníze koupí více zboží,“ upozorňuje jeden z autorů projektu Jan Sixta z ministerstva pro místní rozvoj. Další úspory přinese i to, že systém objednávání bude elektronický, tudíž administrativně nenáročný, a jeho obsluhu zvládnou na daném ministerstvu či v jeho podřízené organizaci z počítače jeden až dva lidé. Elektronizace nákupu by měla rovněž zajistit i větší transparentnost a snížit možnost ovlivňování průběhu zadávacího řízení. Navíc by měly nabídky na e-tržišti sloužit i jako cenový strop; třeba při nákupu kancelářského papíru. Jeho cena na tržišti by totiž určila maximální částku, kterou za něj úředníci mohou zaplatit. Jiného dodavatele by si mohli vybrat pouze v případě, že by jim nabídl výhodnější cenu.

Povinnost pro ministerstva
Elektronické tržiště poběží ve dvou fázích. V té první bude nákup prostřednictvím jeho platformy povinný pro ministerstva a jejich podřízené organizace. Tuto povinnost jim ukládá usnesení vlády z první poloviny letošního roku. Problém je ale v tom, že pokud budou ministerstva e-tržiště ignorovat a rozhodnou se pro nákup materiálu či služeb jinou cestou, nemusejí se bát žádného trestu. „Vládní usnesení nezná pojem sankce. Trestat může v takovém případě pouze vláda. Třeba tak, že její předseda seřve ministra, který se provinil, ale to je asi tak všechno,“ sdělil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj. Dobrovolně budou moci tržiště používat i ostatní veřejní zadavatelé, například místní samosprávy, územní celky či obce. Druhá fáze projektu počítá se změnou legislativy, jež by povinnost nakupovat materiál prostřednictvím elektronických tržišť rozšířila i na další orgány státní správy, jako jsou kraje a obce. V tomto případě ale záleží na tom, jak se k elektronickým tržištím postaví nová vláda.

Pět konkurentů V současné době provozuje ministerstvo pro místní rozvoj dvě elektronická tržiště, přes něž se obchoduje deset komodit v ročním objemu zhruba dvou miliard korun. „Počítáme s tím, že počet obchodovaných komodit rozšíříme zhruba pěti- až desetinásobně, čímž chceme nafouknout i objem obchodů,“ vysvětluje Sixta. Autoři projektu chtějí kvůli vytvoření větší konkurence pět provozovatelů elektronických tržišť. Na každém z nich by se přitom obchodovalo se stejným zbožím a službami. „S vytvořením konkurenčního prostředí úzce souvisí i přenesení značné části obchodních rizik na provozovatele e-tržišť tak, aby měli zřejmý ekonomický zájem, že budou v ČR maximálně využívána,“ uvádí se v dokumentu MMR. I z toho důvodu vybere stát provozovatele tržišť v koncesním řízení na dobu pěti let bez toho, aby jim garantoval výši plateb za provoz této obchodní platformy. „Tento typ konkurence bude garantovat současně udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek. Navíc se zavádí ucelenější evidence veřejných zakázek za účelem analytických a statistických vyhodnocení,“ uvedlo MMR. Ministerstvo navíc předpokládá, že jednotliví provozovatelé ve snaze získat co největší objem obchodů rozšíří své služby třeba o cenové mapy a statistiky obchodů. V jednání je i to, zda stát povolí provozovatelům tržišť reklamu či zveřejňování žebříčků nejprodávanějších výrobků a služeb. Větší konkurenci mezi tržišti má podpořit i způsob, kterým budou jejich provozovatelé za své služby odměňováni. A to pouze za uskutečněné transakce přes jejich tržiště, nikoli za jeho správu. Za organizace, kterým nákup prostřednictvím tržišť ukládá nařízení vlády, bude platit taxy ze svého rozpočtu ministerstvo pro místní rozvoj. Předpokládá se, že výše poplatků bude odpovídat zhruba jednomu až 1,5 procenta z celkového objemu uskutečněných transakcí. Navíc je připraven i scénář pro situaci, kdy by si pět provozovatelů navzájem nekonkurovalo, ale snažilo se dohodnout na „rozdělení“ trhu. V tom případě je MMR připraveno donutit jednotlivé provozovatele k poslušnosti nejprve pokutami a v krajním případě hrozí i odebrání licence.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče