Nakoupíme levněji?

06. listopadu 2008, 13:53 - Lukáš Novotný
06. listopadu 2008, 13:53

Pokles cen komodit a špatný přístup k úvěrům vyvolává obavy z deflace

Na první pohled to zní zajímavě. Ceny zboží a služeb klesají, stejný nákup pořídíme za čím dál méně peněz. Ve skutečnosti však může jít o ekonomickou pohromu. Proč? Časem se nám do velkého nakupování už nebude příliš chtít, protože budeme čekat, zda ceny ještě více neklesnou. Tržby a zisky podniků se v tu chvíli začínají propadat. Nezbývají peníze na investice, roste tlak na redukci nákladů. Firmy musejí propouštět, což v důsledku znamená oslabení kupní síly obyvatel. Není za co utrácet a nízká poptávka vede k dalšímu zlevňování. Nemovitosti, akcie i další aktiva ztrácejí hodnotu, banky přestávají půjčovat. A tak to jde stále dokola. Sestupná spirála se roztáčí.

Hromadění hotovosti

Připadá vám popsaný scénář něčím povědomý? Není to náhodou. Poslední vývoj ve světové ekonomice, zejména pokles cen komodit a ztížený přístup k úvěrům, vyvolal obavy z poměrně neznámé hrozby – deflace. Ta je definována jako meziroční pokles cenové hladiny a na tvářích mnoha ekonomů vyvolává mnohem vystrašenější výraz než její antonymní kolegyně inflace. „Mohli bychom se dostat do bludného kruhu prohlubující se malátnosti,“ domnívá se ekonom Nouriel Roubini, který s nebývalou přesností předpověděl současnou finanční krizi a již několik měsíců před deflací varuje. „Myslím, že se deflace stane tématem dne, nebo spíše ,stag-deflace‘. Tedy období hospodářské recese a deflace,“ doplnil. Ceny komodit, jež byly ještě před několika měsíci na vysokých úrovních, se dramaticky zřítily v důsledku propadu poptávky. Ropa je na poloviční hodnotě ve srovnání s rekordními maximy v červenci. Podniky, spotřebitelé i banky začali hromadit hotové peníze.

Vrtulník Ben

Deflace je na rozdíl od inflace poměrně řídkým jevem. Zpravidla postihuje vyspělé ekonomiky a často jen na krátkou dobu. Jsou ale i výjimky, kdy deflace trvala delší čas a měla bolestný průběh (viz Poučení z minulosti). V čerstvé paměti je situace Japonska, které se – částečně v důsledku bankovní krize – potýkalo s problémy více než jednu dekádu v devadesátých letech minulého století. Od roku 1997 do roku 2007 se tam spotřebitelské ceny snížily o 2,2 procenta, zatímco v USA ve stejném období vzrostly bezmála o třetinu. Japonští politici byli tehdy opatrní a čekali až do roku 1999, než do systému napumpovali peníze. Daň však byla příliš vysoká. Nezaměstnanost se zdvojnásobila a Japonsko se v letech 1990 až 2002 dostalo třikrát do recese.
Poklesu cenové hladiny se v roce 2002 obávaly i Spojené státy americké. Nynější guvernér tamní centrální banky (Fed) Ben Bernanke tehdy uvedl, že se dá deflace léčit zvýšením množství oběživa. Stát totiž dle Bernankeho může natisknout libovolně peněz a shazovat je z vrtulníku. Vykoledoval si za to přezdívku Helicopter Ben.
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím deflace ani recese neobává. Letos v říjnu vydal aktualizovanou prognózu světové ekonomiky, která u vyspělých zemí sice předpokládá v příštím roce výrazné ochlazení, ale přece jenom růst hrubého domácího produktu o 0,5 procenta. Cenová hladina by se měla také zvýšit – a sice o 1,7 procenta (viz Prognóza se deflací nepočítá).

Snížit úroky?

Dnešní bankovní systém si nemůže stěžovat, že by jej politici nechali na holičkách. Vlády nalévají ve snaze rozhýbat úvěrový trh a podpořit ekonomiky do peněžních ústavů stamiliardy dolarů. Přesto si banky tyto peníze spíše ponechávají v záloze místo toho, aby je použily na půjčky (podrobněji viz s. 104). To se projevuje zpomalením růstu. Hrozí další pokles cen nemovitostí, především bydlení. Ztráty bank budou v takovém případě narůstat a jejich chuť poskytovat úvěry se ještě sníží. Zhoršující se úvěrová krize způsobí, že podniky budou mít mizivý prostor ke zvyšování cen. Ty přitom už v některých částech světové ekonomiky klesají. Domy ve Velké Británii a v USA zlevnily dle agentury Bloomberg během posledního roku o více než deset procent. Ropa, měď a kukuřice způsobily předminulý pátek největší propad cen komodit od roku 1956. Ceny za dopravu zboží klesly od května už o 75 procent. „Teď se rozhodně víc obáváme deflace než inflace,“ říká David Owen, hlavní ekonom evropské části Dresdner Kleinwort Group v Londýně. A navrhuje řešení: „Centrální bankéři by měli snížit úroky a nějakou chvíli je tam také ponechat.“

Banky k ničemu

Podívejme se však do nedávné minulosti. V roce 2003 se inflace v USA přiblížila jednomu procentu. Tehdejší šéf Fedu Alan Greenspan snížil úrokové sazby na 45leté minimum a ponechal je tam rok. Dle některých kritiků to odstartovalo velký boom v oblasti bydlení a půjček. Následkem je nynější finanční krize. Dalo by se předpokládat, že historie nabízí mnoho příkladů, z nichž by si tvůrci měnových a hospodářských politik mohli vzít ponaučení. To však obavy z možného deflačního vývoje nezahání. Bankovní systém nefunguje, jak má, a patrně nebude schopen ani ochoten dávat půjčky, které jsou hlavním pohonem ekonomického vývoje. Možná se v obchodech dočkáme nižších cen. Bude ale za co nakupovat?

BOX
Poučení z minulosti Velká Británie - Pokles cen po první světové válce souvisel s navázáním britské libry na takzvaný zlatý standard.
USA - V uplynulém století zažily významné deflační období mezi lety 1930 a 1933, kdy ceny klesaly ročně o deset procent.
Japonsko - Deflace začala na začátku devadesátých let po propadu neúměrně vysokých cen akcií a realit.
Hong Kong - Dlouhé období deflace následovalo po asijské finanční krizi v roce 1997.

GRAF
Prognóza s deflací nepočítá

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče