Náklady na léky rychle stoupají

18. dubna 2005, 00:00 - ALENA ADÁMKOVÁ
18. dubna 2005, 00:00

Po nejdražší lůžkové péči jsou léky na předpis druhá nejvyšší položka, kterou pojišťovny hradí za léčení. Přitom zdaleka ne všechny léky pacienti využívají a mnohé končí v popelnicích. Pojišťovny proto chtějí spolurozhodovat o tom, kolik vydají na léky, jaké přípravky budou mít pacienti plně hrazené z pojištění a na které si připlatí.

Ceny léků na recept raketově rostou a tvoří už třetinu všech nákladů zdravotních pojišťoven. Výdaje za léčiva v České republice loni stouply meziročně téměř o sedm procent na rekordních 55,85 miliardy korun.

„Jen v loňském roce stouply náklady na recept u naší pojišťovny o 11 procent proti roku 2003,“ říká Karel Němeček, ředitel lékové politiky Všeobecné zdravotní pojišťovny.

VZBOUŘENÁ KATEGORIZAČNÍ KOMISE

Všechny pojišťovny také kritizují ministerstvo zdravotnictví za zrušení takzvané kategorizační komise, která stanovuje, jak velká bude úhrada zdravotních pojišťoven za účinnou látku v léku. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová tuto komisi před časem zrušila jako nedůvěryhodnou. Bývalá komise totiž připravila lékovou vyhlášku, která se ministryni zdála nepřijatelná, neboť prý neúměrně zatěžovala pacienty vyššími doplatky.

„Současná podoba procesu cenotvorby a kategorizace v oblasti léčivých přípravků se nejen neslučuje s mojí představou, ale není dokonce ani v souladu s legislativními normami Evropské unie. Výkon kategorizační komise jako poradního orgánu ministra pro úhrady léčivých látek mne jasně přesvědčil o nezbytnosti zásadní obnovy tohoto orgánu,“ prohlásila tehdy ministryně Emmerová.

Vyhlášku pro první pololetí proto ministerstvo vydalo samo a závěry komise v ní nerespektovalo. Za to si ministryně vysloužila kritiku mezinárodních farmaceutických firem a stížnost k Evropské komisi pro netransparentnost cenové politiky u léčiv.

Nyní po kritice ze všech stran vytvořila ministryně komisi novou. Ta se ale okamžitě vzbouřila.

„Nebudeme se podepisovat pod nic, co jsme nemohli pořádně prostudovat, natož ovlivnit,“ prohlašují členové komise. Jejich „vzpoura“ může znamenat nutnost odložit vydání důležité vyhlášky o úhradách léků na příští pololetí.

Kategorizační komise je skupina odborníků, jež posuzuje, na která léčiva a v jaké výši budou zdravotní pojišťovny pacientům připlácet. Dvakrát do roka vydává doporučení, na jehož základě pak ministerstvo zpracuje příslušnou vyhlášku.

Nově jmenovaná komise se sešla 23. března. A hned na prvním zasedání jí ministryně Emmerová prostřednictvím svých úředníků předložila novou vyhlášku na druhé pololetí. „Postavili nás prakticky před hotovou věc. Předložili nám seznam 8000 položek a hned to chtěli schválit,“ stěžuje si Karel Němeček, který v komisi zastupuje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Komise většinou svých členů požadavek odmítla.

Běžný postup je, že se podklady pro vyhlášku připravují zhruba celý půlrok. Členové komise na zasedáních probírají jednu položku za druhou. Nový statut komise teď po nich navíc chce, aby ke každé vyslovili společné stanovisko.

„Požádali jsme ministryni Emmerovou, ať jasně specifikuje, zda se má komise vyjadřovat k návrhům dodaným do konce března, kdy tato komise ještě neexistovala, nebo jen k těm, které došly až po jejím vzniku.

Kdybychom je neměli probrat, chci, aby komise jasně řekla, že proces stanovování úhrad nebyl transparentní. V takovém případě odmítáme mít s návrhem cokoli společného,“ konstatoval další z členů komise, prezident České lékařské komory David Rath.

Nová léková vyhláška by měla platit od 1. července. Komise žádá, aby byla o dva měsíce pozdržena. Zákony ale Emmerovou nenutí, aby stanovisko svého poradního orgánu respektovala.

KDO MŮŽE ZA NÁRŮST NÁKLADŮ NA LÉKY?

Pojišťovny se domnívají, že k tomu, aby se nárůst léků na recept zastavil nebo snížil, musí mít komise jasné zadání a ministerstvo by mělo definovat rozsah hrazené péče ze zdravotního pojištění. Pojišťovny se přimlouvají například za zavedení poplatku za recept a za to, aby si pacienti hradili nejlevnější léky, jako je třeba acylpyrin.

Ministerstvo ale kritiku odmítá. Tvrdí, že za nárůst léků mohou hlavně výrobci originálních léků, kteří u nových přípravků stanovují ceny vyšší než ve starých zemích Evropské unie. O spoluúčasti pacientů, respektive o tom, že by si hradili nejlevnější léky, pak nechce ani slyšet.

„Nemyslím, že by se tím ušetřilo. Pokud vyřadíte ze systému nejlevnější léky, nezměníte zvyk lékařů při každé návštěvě pacientovi něco předepsat. U nás připadá na každou návštěvu pacienta v průměru 2,5 předpisu, to je v Evropě téměř rarita, všude je to daleko méně. Je to historicky dané, lékaři jsou zvyklí léčit léky, nevyužívají jiné možnosti. Takže potom by předepisovali dražší léky a náklady by ještě stouply,“ domnívá se Katarína Bartíková, ředitelka odboru farmacie a regulace léčiv na ministerstvu zdravotnictví.

Největším problémem výdajů z prostředků veřejného zdravotního pojištění je podle Bartíkové systém stanovování cen léčivých přípravků. Umožňuje totiž, aby cena nově registrovaného léčiva v Česku byla i o desítky procent vyšší než cena téhož přípravku v zemích původní unijní patnáctky.

„Tím vzniká neúměrný tlak na stanovení co nejvyšší úhrady. A proto opakovaně dochází k situaci, že přesto, že úhrada ze zdravotního pojištění konkrétního léku je v Česku vyšší než cena téhož léku v jiných zemích Unie, vzniká u českých občanů dojem, že stát nedostatečně hradí potřebnou péči,“ tvrdí Bartíková.

GENERIKA JSOU ZVÝHODŇOVÁNA

Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) se proti tvrzení Bartíkové ostře ohrazuje.

„Obecně můžeme ale říci, že cenová hladina léků je v České republice na jedné z nejnižších v Evropě. Pravda je pouze to, že u novějších léků se ta cenová úroveň už vyrovnává, rozhodně ale není vyšší než v evropské patnáctce, jak tvrdí ministerstvo zdravotnictví. U nových léků jsou ceny na 70 procentech cen v západní Evropě. U starých léků je to jen 3540 procent,“ říká Pavol Mazan, výkonný ředitel MAFS. Podle názoru asociace je systém v České republice nastaven výrazně ve prospěch generických léků.

„Stav, kdy za nárůst nákladů mohou moderní originální přípravky, platí všude s výjimkou Česka. Zdejší systém je vůči inovacím restriktivní. Tady tvrdě konkurují generika - sice tlačí ceny dolů, ale tvoří 45 procent z celkových nákladů, podíl dokonce mírně roste. To znamená, že na nárůstu nákladů se generika i originální léky podílejí stejnou měrou,“ říká Mazan. Dodává, že vysoké náklady jsou problémem, ale výrobci originálních léků nejsou zdaleka jedinou příčinou. „Kdyby mělo Česko fungovat jako modelová země, vývoj nových léků by se zastavil,“ tvrdí dokonce Mazan.

To připouští i Bartíková. „Ano, náš systém generika zvýhodňuje. Proto jsou náklady na léky na obyvatele za rok třikrát nižší než ve starých členských zemích Unie, ale není tomu tak vždy,“ říká.

* NÁKLADY VZP ZA LÉKY NA RECEPT

roknáklady (v mld. Kč)nárůst (v %)
 200119,2 
 200220,67,5 
 200321,9 6,3 
 200424,5 11,8 

Pramen: Státní ústav pro kontrolu léčiv

* SPOTŘEBA LÉČIV V ČESKÉ REPUBLICE

roktržby (v mld. Kč)balení (mil. kusů)
 200038,39 331,56  
 200144,24 342,91 
 200248,03 338,30 
 200352,22 346,03 
 200455,85 327,39  

Pramen: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče