Náhrada nevyplacené mzdy: S čím pomůže stát

06. června 2011, 04:36 - Richard W. Fetter
06. června 2011, 04:36

Zaměstnanci, jejich firma je v konkurzu a dluží jim mzdu i za několik měsíců, se mohou obrátit na Úřad práce s žádostí o vyplacení náhrady. Ta může dosáhnout až dlužné mzdy za vybrané tři měsíce.

 

Foto: Profimedia.cz

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. 

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil všechny splatné mzdové nároky svých pracovníků, musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. 

Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovně-právních nárocích, pak mu jakožto insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly - v tzv. rozhodném období - mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Rozhodné období trvá tři měsíce před a tři měsíce po měsíci, kdy soud vyhlásí moratorium nebo rozhodne o zahájení insolvenčního řízení. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovně-právní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. 

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu, ale také o odstupné nebo náhrady ušlé mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti.

Neposkytuje se ovšem náhrada za nevyplacenou odměnu z dohody o provedení práce, ani náhrada škody způsobené pracovníkovi, či cestovní náhrady.

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Příště: Náhrada nevyplacené mzdy: Kde žádat o pomoc

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče