Náhrada nevyplacené mzdy: S čím pomůže stát

06. června 2011, 04:36 - Richard W. Fetter
06. června 2011, 04:36

Zaměstnanci, jejich firma je v konkurzu a dluží jim mzdu i za několik měsíců, se mohou obrátit na Úřad práce s žádostí o vyplacení náhrady. Ta může dosáhnout až dlužné mzdy za vybrané tři měsíce.

 

Foto: Profimedia.cz

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. 

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil všechny splatné mzdové nároky svých pracovníků, musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. 

Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovně-právních nárocích, pak mu jakožto insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly - v tzv. rozhodném období - mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Rozhodné období trvá tři měsíce před a tři měsíce po měsíci, kdy soud vyhlásí moratorium nebo rozhodne o zahájení insolvenčního řízení. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovně-právní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. 

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu, ale také o odstupné nebo náhrady ušlé mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti.

Neposkytuje se ovšem náhrada za nevyplacenou odměnu z dohody o provedení práce, ani náhrada škody způsobené pracovníkovi, či cestovní náhrady.

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nároku na peněžitou pomoc.

Příště: Náhrada nevyplacené mzdy: Kde žádat o pomoc

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Česko - nová brána japonských investic do EU?
Paradoxy životního pojištění: Češi se bojí úrazů, největším rizikem jsou ale nemoci
8 mýtů o zdravotním pojištění
Kolik stojí dítě v první, druhé a třetí třídě
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Auta
Ken Block opět divočí s Fiestou, tentokrát v terénu
Android 8.0 je tady. Jmenuje se Oreo a řeší jeden hlavní problém
Mazda připravuje čtyřválec se třemi turby, jedno bude elektrické
BMW M5 (G30) oficiálně: Má 600 koní, vypínatelný pohon všech kol a jede 305 km/h
Jak vybrat pneumatiky na auto: Základní otázky a odpovědi
Technologie
Bixby je u nás dřív než Cortana. Samsung v Česku spustil hlasového asistenta
Procesory Coffee Lake pro desktop přijdou na trh v říjnu, signalizuje Intel
Virtuální realita je dostupnější. HTC Vive zlevňuje o 7000 Kč
Otázky a odpovědi: Jak vybrat pneumatiky na auto?
Google prý po dvou letech uvede další vlastní počítač
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít