Naděje pro firmy, vztek odborářů

08. září 2008, 08:00 - Petr Kučera
08. září 2008, 08:00

ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE - Zásadní novela zákoníku práce má umožnit nejen snadnější výpovědi, ale také řadu dalších zlepšení pro firmy i zaměstnance. Odborům se ale návrhy nezávislých expertů nelíbí.

Dlouho očekávaná zásadní novela zákoníku práce nabývá konkrétnější obrysy. Komise nezávislých právních expertů předala návrh ministerstvu práce a sociálních věcí, nyní o něm diskutují i zástupci zaměstnavatelů a odborů.

„S některými návrhy souhlasím více a s některými méně. Všechno to bude otázkou dalších jednání,“ říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Konečnou podobu návrhu plánuje zveřejnit do konce října. Věří, že by změny mohly začít platit už v průběhu příštího roku.

Novela má umožnit větší smluvní volnost a flexibilnější pracovní trh. „Myslím, že čím pružnější je způsob možného zániku pracovního místa, tím automaticky vznikají v ekonomice možnosti pro efektivní přechod z nepotřebných pracovních míst na místa nová,“ vysvětluje Nečas. „Návrh vychází z respektu ke svobodné vůli zaměstnance,“ dodává Petr Bezouška z Právnické fakulty Západočeské univerzity, který byl předsedou expertní komise. Jejími členy byli například také respektovaná advokátka Nataša Randlová a Bořivoj Šubrt z Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání.

Podle očekávání si odboráři vybrali několik bodů, jimiž chtějí postrašit zaměstnance. Vadí jim hlavně uvolnění pravidel pro výpověď. „Nevylučuji ani generální stávku. Rozhodneme se po říjnovém jednání tripartity,“ varuje místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková. Ta se obává, že vláda nepřihlédne k připomínkám odborů. Nečas však ujišťuje, že chce vytvořit trvalejší normu, která se nezmění hned po návratu ČSSD k moci. Dodejme, že právě sociální demokraté při přípravě zákoníku v roce 2006 ignorovali všechny připomínky zaměstnavatelů i pravicových stran.

Kubínkové také vadí, že novela se neomezila jen na ustanovení zrušená v březnu Ústavním soudem. „Nebráníme se ani dalším změnám, ale nesmí jít o věci typu výpovědi bez udání důvodu,“ zdůrazňuje.

Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel považuje hrozbu stávky za ryze účelovou a za politické gesto v atmosféře blížících se krajských a senátních voleb. „Vždyť dosud není známa ani konečná podoba návrhu,“ připomíná Kužel. Komora dlouhodobě podporuje změny směřující k větší smluvní volnosti a flexibilitě.

Slabší odbory

Novela má do existujícího zákoníku především zanést změny, vyplývající z březnového rozhodnutí Ústavního soudu (podrobněji jsme o něm psali v Profitu č. 11/2008). Jde o omezení vlivu odborů, konec zvýhodnění největších odborových svazů a zrušení některých nesrozumitelných ustanovení.

Původně mohly odbory kontrolovat dodržování všech pracovněprávních předpisů v podnicích a případně dávat závazné pokyny zaměstnavatelům i ostatním zaměstnancům. Ústavní soud tyto pravomoci omezil. Odbory už nebudou moci zastavit výrobu, mají-li pocit, že ohrožuje pracovníky. Nebudou moci zakázat práci přesčas ani práci v noci, pokud podle jejich názoru ohrožují zdraví.

Nadále už nebude platit ani sporné pravidlo, podle nějž musela firma uzavřít kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací, pokud u ní působilo více odborů a nedohodly se mezi sebou. Podle soudu totiž takové omezení prakticky narušovalo smysl svobody zaměstnanců sdružovat se.

Ústavní soud také umožnil fungování zaměstnaneckých rad i tam, kde působí odborová organizace, což zákoník práce dosud zakazoval. Zatímco hlavním úkolem rad je zprostředkovávat informace zaměstnancům, odbory mají práva hlavně v oblasti kolektivního vyjednávání.

Při přípravě nového zákoníku sliboval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, že půjde o moderní a liberální předpis. Hlavní zásadou mělo být „co není výslovně zakázáno, je dovoleno“. V praxi však byla smluvní volnost výrazně omezena. Hlavní výhrady kritiků směřovaly vůči způsobu vymezení těchto neměnných ustanovení. Paragraf 2 byl totiž tak nepřehledný, komplikovaný a neurčitý, že neodpovídal ústavním požadavkům na právní jistotu a předvídatelnost práva. Ústavní soud část sporného paragrafu zrušil.

Zrušil také matoucí odkaz na možnost odstoupení od (pracovní) smlouvy (o problému jsme podrobně psali v Profitu č. 7/2007).

Snadnější výpovědi

ZÁKONÍK PŘED SOUDEM

Současný zákoník práce prosadili sociální demokraté těsně před volbami v roce 2006. S podporou komunistických poslanců jej sněmovna opakovaně schválila i poté, co předpis jako nekvalitní a plný chyb odmítli jak Senát, tak prezident republiky. Nový zákoník od začátku podporovaly také největší odborové svazy. K připomínkám zaměstnavatelských svazů i mnoha právních expertů odmítla vláda ČSSD přihlédnout. „Řada ustanovení zcela nepřiměřeně, bez rozumného a objektivního opodstatnění zasahuje do ústavně zaručených práv a svobod, jako je rovnost, právo vlastnické spojené se smluvní svobodou, právo podnikat, právo osobní svobody člověka,“ konstatoval už na podzim 2006 právník Miroslav Bělina, považovaný za největšího tuzemského experta na pracovní právo. Právě on později úspěšně zastupoval stěžovatele před Ústavním soudem.

Expertní komise navrhla výrazné rozšíření dosavadních důvodů pro podání výpovědi. Přestože ministr Petr Nečas považuje „výpověď bez udání důvodu“ za politicky neprůchodnou, druhá navrhovaná alternativa se jí v praxi hodně podobá: V zákoníku by zůstaly v zásadě jen dva, zato široce pojaté výpovědní důvody. První se týká problémů na straně firmy (typicky organizační důvody či rušení části podniku), druhý na straně zaměstnance (neuspokojivé pracovní výkony a podobně).

Propuštění pracovníci by však oproti současnosti dostali vyšší kompenzaci. „Firmy teď zbytečně investují peníze do vymýšlení způsobů, jak se vejít do zákonem požadovaných výpovědních důvodů. Snadnější by bylo, kdyby ty peníze mohly dát rovnou odcházejícímu zaměstnanci a zvýšit mu tak odstupné,“ vysvětluje šéf komise Petr Bezouška.

Základní výpovědní doba by sice klesla ze současných dvou na jeden měsíc, minimální odstupné má ale vzrůst ze tří na čtyři měsíční platy. Obojí bude nově odstupňováno podle délky zaměstnání ve firmě. Ani to se však odborům nelíbí. „Vždyť kolik je dneska zaměstnanců, kteří vydrží ve stejné firmě pracovat deset nebo dvacet let,“ upozorňuje na malý dopad případné změny mluvčí odborové centrály Jana Kašparová.

Změna se dotkne také rozhodování soudů o oprávněnosti výpovědi. Ty sice budou posuzovat, zda uvedený výpovědní důvod skutečně nastal, ale i když dají za pravdu zaměstnanci, na účinnosti výpovědi se nic nezmění. Dosud přitom platí, že uzná-li soud výpověď za neoprávněnou, pokračuje pracovní poměr dál, tedy proti vůli firmy. I nový návrh nicméně zachovává pravidlo, že při prohře u soudu musí firma zaplatit propuštěnému pracovníkovi mzdu za měsíce od výpovědi až do konce sporu.

Postavení zaměstnanců má zlepšit také nová možnost „vyplatit se“, pokud mají lepší na
bídku od jiné firmy a dosavadní zaměstnavatel jim nechce umožnit rychlý odchod. „Stává se, že firma z nějakého důvodu trvá na dodržení dvouměsíční výpovědní doby, takže zaměstnanci unikne výhodnější nabídka,“ vysvětluje Bezouška. Vyplatit zaměstnance bude moci i jeho budoucí zaměstnavatel. Odboráři ale upozorňují na nejasné stanovení této částky: „Z čeho se bude určovat? Půjde o náhradu škody, která možná ani nevznikne?“ ptá se Kubínková.

Delší zkušební doba

Odbory a ČSSD nesouhlasí také s navrhovaným prodloužením zkušební doby. Z dosavadních maximálně tří měsíců by se měla zvýšit na čtyři, u manažerských pozic pak dokonce na šest měsíců.

Expertní komise zároveň navrhla rozšíření současného limitu pro uzavírání smluv na dobu určitou. Dosud ji firma může s pracovníkem uzavřít maximálně na dva roky, přičemž kratší smlouvy uzavřené mezi stejnými stranami se pro tyto účely sčítají. Nově má horní hranice vzrůst na tři.

Návrh obsahuje také zvýšení limitu pro dohodu o provedení práce. Firma ji nyní může uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah pracovního úkolu není vyšší než 150 hodin ročně. Komise navrhuje rozšíření na 200 hodin.

Skončit má zároveň i dosavadní povinnost zaměstnavatele zajišťovat plnění svých úkolů „především zaměstnanci v pracovním poměru“.

Přesčasy u manažerů

Zákoník práce od roku 2007 zrušil dřívější možnost, aby firma stanovila mzdu už s přihlédnutím k případné práci přesčas. Takzvaná technická novela to od 1. ledna 2008 opět umožnila, ale jen pro manažery a maximálně na 150 hodin ročně. Expertní návrh nyní chce vrátit stejnou možnost také „normálním“ zaměstnancům, u manažerů pak roční hodinové omezení zcela vypustit.

Mzdy v eurech

Rozšíření by se měla dočkat i možnost vyplácet pracovníkům plat v jiné než české měně. Dosud tak lze činit pouze u zaměstnanců pracujících mimo Českou republiku, nově by tak mohli být (alespoň zčásti) odměňováni i zaměstnanci v tuzemsku. Tuto možnost by přivítali zejména menší exportéři závislí na výkyvech kurzu, zejména na posilování koruny vůči euru.

Jednodušší pravidla pro zbytek dovolené

Příjemnější než dosud bude pro zaměstnance vybírání zbytku dovolené. V současnosti fungují poměrně komplikovaná pravidla, kde hlavní roli hraje konec října. Pokud se firma s pracovníkem nedohodnou na jiném termínu vyčerpání loňské dovolené, musí zaměstnanec nastoupit 1. listopadu povinnou dovolenou.

Nově se má rozhodujícím termínem stát 1. červenec. „Pokud zaměstnavatel neumožní čerpání loňské dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, přejde právo na určení doby na zaměstnance,“ říká specialista na pracovní právo Ladislav Smejkal z advokátní kanceláře White & Case. Zaměstnanec tak bude mít na výběr celou druhou polovinu roku včetně atraktivních letních dnů. „Navíc zanikne-li mu právo na dovolenou nebo její část z důvodu, který nezavinil, má právo na náhradu škody,“ dodává Smejkal.

Odborům se však nelíbí, že by lidé během dovolené dostávali místo dosavadní náhrady mzdy (ve výši průměrného výdělku z předchozího čtvrtletí) „pouze“ mzdu. Zatímco u některých zaměstnanců nedojde k žádnému rozdílu, méně by dostali ti, kteří v předchozím čtvrtletí obdrželi vysoké příplatky ke mzdě, různé mimořádné odměny a podobně.

Prodej podniku a nucená práce

Zaměstnancům pomůže i nová koncepce jeho práv spojených s převodem k jinému zaměstnavateli. „Například při prodeji podniku dnes přejde zaměstnanec automaticky ze zákona na kupující společnost, nemá však možnost se proti změně zaměstnavatele nijak bránit. Novela dá zaměstnanci právo skončit pracovní poměr s účinností k okamžiku, kdy má ke změně zaměstnavatele dojít,“ upřesňuje Smejkal. Navíc, pokud by v důsledku změny mělo dojít k podstatné změně pracovních podmínek v neprospěch zaměstnance, má mít nově právo se se zaměstnavatelem rozejít za výhodných podmínek.

Zlepšení oproti současnosti přinese i zavedení zásady, že pracovní smlouva (ale i jiné právní úkony), která je v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem, je absolutně neplatná. „Pamatujeme na to, že v drtivé většině případů je návrh smlouvy připravován zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání nemají skutečnou příležitost její znění ovlivnit. Bude-li proto pracovní smlouva obsahovat zvlášť nevýhodné podmínky pro zaměstnance, aniž k tomu bude rozumný důvod, bude takové ujednání neplatné,“ říká Bezouška.

Novela dále počítá s vypuštěním všech dosud existujících prvků nucené práce, mimo jiné přeložení a převedení na jinou pozici. Oba instituty mají být nahrazeny možností změny druhu práce, ovšem pouze v případě, kdy s tím zaměstnanec vysloví souhlas.

Zákoník práce prosazený ČSSD také zrušil dřívější možnost firem, aby mohly dočasně zapůjčit zaměstnance jinému podnikateli, pokud pro ně například dočasně nemají práci. Expertní komise chce tuto možnost do zákoníku vrátit, jestliže půjde o zapůjčení na neziskové bázi. Za úplatu tak budou moci i nadále činit agentury práce.

Konkurenční doložky: delší zákaz, menší kompenzace

Změna má nastat také u konkurenčních doložek. Povinná kompenzace poskytovaná zaměstnancům má klesnout až o polovinu, naopak dosavadní roční zákaz výkonu konkurenční práce by se měl zvýšit na dva roky.

Zákoník práce umožňuje, aby se formou konkurenční doložky zaměstnanec zavázal, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Dosud je však takový zákaz možný nejdéle na dobu jednoho roku, zatímco předběžný návrh novely počítá s prodloužením na dva roky. Součástí konkurenční doložky musí být finanční kompenzace, kdy firma poskytne bývalému zaměstnanci každý měsíc náhradu nejméně ve výši jeho předchozího průměrného výdělku. Chystaná novela umožní snížení této minimální kompenzace až na polovinu.

Další novinkou má být možnost zásahu soudu do již uzavřené konkurenční doložky. Zatímco dosud takové právo nemá, nově by soud mohl upravit (zejména zmírnit) dohodu, například pokud odporuje dobrým mravům, je zjevně nevyvážená a podobně.

Práce na zavolanou, sdílení práce

Návrh chce do České republiky přinést zahraniční trend takzvané práce na zavolanou. Cílem je více pracovních příležitostí pro matky s malými dětmi, studenty a další skupiny preferující částečný úvazek.

„Tuto možnost podporujeme, ale zaměstnavatelé ji nesmějí zneužívat,“ říká odborářská právnička Marcela Kubínková. Právní úprava podle ní musí zaručit zaměstnancům určité jistoty příjmu a respektovat jejich osobní život. Šéf expertní komise Petr Bezouška přitom s takovou ochranou počítá: „Samozřejmě to neznamená, že zaměstnanec bude okamžitě k dispozici kdykoliv, když firma zavolá. Zaměstnavatelé mi potvrdili, že pro ně není problém zavolat pracovníkovi nejpozději dva dny předem,“ vysvětluje. Firma se navíc bude muset s takovým zaměstnancem domluvit na určité minimální výši měsíční odměny, kterou mu pak vyplatí i v případě, že by jej v daném měsíci nakonec vůbec nepo
třebovala.

Podobnou novinkou je také sdílení práce (job-sharing), kdy se o jednu pracovní pozici dělí dva lidé na částečný úvazek.

Jednodušší vazba na občanský zákoník

Návrh také výrazně zpřehledňuje dosavadní vztah zákoníku práce a občanského zákoníku. Zavádí princip subsidiarity občanského práva k pracovnímu. Zjednodušeně řečeno: Když lidé nenajdou speciální úpravu v zákoníku práce, budou moci použít ustanovení občanského zákoníku jako základního kodexu soukromého práva. „Nepůjde však o subsidiaritu obecnou, bez dalšího, jako je tomu třeba v případě vztahu obchodního zákoníku k zákoníku občanskému. Občanský zákoník by se použil jen tehdy, pokud by takové použití neodporovalo zásadám pracovního práva,“ upřesňuje Smejkal. Připomíná, že dosavadní vazbu prosazenou ČSSD kritizoval i Ústavní soud.

Jak se tato změna projeví v praxi? „Především v oblasti závazků a právních úkonů. V praxi se může jednat o použití úpravy občanského zákoníku týkající se třeba postoupení pohledávky, započtení či zajištění závazků,“ dodává Smejkal.

Vágní formulace? Při nejasnostech rozhodne soud

A perlička na závěr: Odborům mimo jiné vadí, že expertní návrh počítá s neurčitými pojmy jako „vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele“. Přitom právě dosavadní, odbory protlačený zákoník, obsahuje podobných pojmů daleko více. Vrcholem mezi nimi je pravděpodobně proklamativní „socialistická“ povinnost zaměstnavatele vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů (podrobněji v Profitu č. 6/2008).

Podle Petra Bezoušky experti navrhují řadu obdobných proklamativních ustanovení ze zákoníku práce vypustit. Tam, kde je k obecné úpravě důvod, protože není možné podchytit všechny možné konkrétní případy, by měly dostat prostor k výkladu nezávislé soudy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče