Nad Tatrou se blýská

09. listopadu 2007, 19:50 - Vadim Fojtík
09. listopadu 2007, 19:50

Vojáci se nových transportérů a nákladních automobilů letos nedočkají

Poplach! Poplach!, vyřvává obtloustlý důstojník československé socialistické armády. Vojáci základní služby se pod dohledem svých profesionálních kolegů snaží dostat obrněné transportéry a nákladní auta před brány kasáren. „Polovina vozidel dojela na místo určení sama, druhou bylo nutné před bránu dotlačit,“ vzpomíná jeden z pamětníků na základní vojenskou službu v roce 1988. Řeklo by se, že když je teď česká armáda členem NATO, podobné události jsou historií. Možná. Již pro výcvik v roce 2008 počítala česká armáda s několika kusy nových transportérů Pandur a nákladních automobilů Tatra 810. Ani obrněné transportéry, ani objednané nákladní vozy však vojáci zřejmě nedostanou včas. Musí alespoň částečně změnit výcvikové plány a i nadále využívat stroje, které jsou již na hranici své životnosti.

Nevejdou se na vlak.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová již v populárním songu přivítala záměr Američanů postavit v Česku radar, který se má stát součástí protiraketové obrany. Na podobnou veselici, kde slavnostně zapěje při přebírání nových nákladních automobilů Tatra 810, bude muset pravděpodobně několik měsíců počkat. „Kvůli zdržení při zkouškách zřejmě nebude dodávka série 27 vozidel do konce listopadu splněna. Armáda by mohla vozidla obdržet až začátkem příštího roku,“ vysvětluje náměstek Parkanové Jaroslav Kopřiva. Zkušební komise totiž při testech tatrovek objevila 39 nedostatků. Část z nich se podařilo odstranit, některé bohužel ne. Které to byly? Ze seznamu závad, do kterého mohl týdeník EURO nahlédnout, mimo jiné vyplývá, že vozidla byla tak široká, že je nešlo převážet na místo určení vlakem. „Svojí šířkou výrazně překračovala údaje stanovené v zadávací dokumentaci tendru. V krajním případě by mohla poškodit náklad na protijedoucích vagonech,“ přitakává informovaný zdroj. To by byl případě, že mají sloužit v zahraničních misích, velký problém. To ale není všechno. Pokud se do stroje namontují složité elektronické přístroje, může jejich činnost negativně ovlivnit záření ze špatně odrušené elektroinstalace. Ministerstvo obrany navíc v zadávací dokumentaci požadovalo, aby tatrovka pohlcovala radiolokační záření. Ani tento požadavek nebyl splněn a případný protivník nebude mít problémy vozidlo v terénu s pomocí radaru najít. Zmíněné nedostatky nepřímo potvrdil i náměstek Kopřiva, konkrétní však být nechtěl: „Komunikovat o nedostatcích, které jsou zjištěny při zkouškách, nemohu, jsou kryty obchodním tajemstvím. Pro nás by takové zveřejnění mělo negativní důsledky. Všichni ale víme, že několik stanovených parametrů nevyhovovalo a že jich bylo hodně,“ připustil pouze.

Odstranit nebo zrušit.

Zástupci automobilky Tatra slíbili, že nedostatky odstraní. Další termín, dokdy měli armádě předložit dokumenty potvrzující odstranění zjištěných nedostatků, které jsou v rozporu se zadáním ministerstva obrany, byl stanoven na pátek 9. listopadu. Sami zástupci ministerstva obrany však v neformálních rozhovorech takovou možnost považovali za takřka vyloučenou. „Předpokládám, že odstranění nedostatků zabere více času, termín stanovený na 9. listopad je příliš krátký,“ sdělil jeden z nich. Tatra nicméně do tohoto termínu 37 nedostatků odstranila. Dvě zbývající neshody proti zadání, které se týkají technologie nanášení speciálního nátěru, jsou podle ministerstva lehce odstranitelné přelakováním po dalším kole zkoušek. Jak však tvrdí předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS), je evidentní, že do 1. prosince první vozidla k vojákům nedorazí.
„Pokud nedorazí včas, od prvního dne zpoždění dodávek začne nabíhat smluvní penále,“ kontroval Kopřiva. Jak vysoké, však nechtěl sdělit, je součástí obchodního tajemství. Pouze podotkl, že ministerstvo obrany Tatře ve svých požadavcích nesleví, automobilka bude muset splnit veškeré podmínky, udělení výjimky nepřipadá v úvahu.

Finance šetří finance.

O přidělení zakázky na 556 nákladních vozů za více než dvě a půl miliardy korun ministerstvo obrany rozhodlo ještě pod vedením Karla Kühnla. Kontrakt označilo za strategický, a proto jej bez výběrového řízení přidělilo kopřivnické Tatře. Nová vozidla mají nahradit zastaralé „vétřiesky“. Nejvíce bude klasických valníků, v požadavcích jsou také speciálně upravené vozy. Všechna vozidla mají zpevněný rám kabiny, na který je možné připevnit případné pancéřování.
Právě skutečnost, že se resort obrany rozhodl zadat zakázku bez výběrového řízení, kritizuje část odborné veřejnosti. V rámci korektnosti je nutné dodat, že i za velké podpory konkurenčních výrobců náklaďáků, kteří považují dodávku vozidel za předraženou. „Zajistit v takovém případě správnou cenu je vždycky obtížné,“ přiznal náměstek ministryně obrany Jaroslav Kopřiva. Jak však dodal, ministerstvo udělalo vše pro to, aby nezaplatilo přemrštěnou sumu. Jak tedy ministerstvo obrany dospělo k ceně, kterou považuje za přijatelnou a odpovídající skutečné hodnotě vozidla? Nejprve si nechalo vypracovat marketingový průzkum, z něhož vyplynula orientační cena vozidla. K tomu připočítalo, kolik by stály technické úpravy tatrovek, které požadují vojáci. „Z toho vznikla nějaká plánovací cifra ministerstva obrany, ze které byl stanoven cenový strop pro dodavatele. Poté následovala nabídka od Tatry a před podpisem smlouvy cenový audit, který vzhledem k podmínkám soutěže jako jediný mohl kontrolovat správnou cenu,“ objasnil Kopřiva. Takové vysvětlení však zřejmě nestačí některým ministrům současné vlády. Ti průběh tendru na tatrovky a jeho cenu již několikrát kritizovali na jednání vlády. Premiér Mirek Topolánek dokonce na toto téma jednal i s ministryní Parkanovou. Ta se za této situace nakonec rozhodla požádat ministerstvo financí o forenzní audit kontraktu. Úředníci resortu financí mají krom jiného prověřit, zda není zakázka předražená, a rovněž chtějí zjistit, zda jsou dvě třetiny dílů vozidla skutečně vyrobeny českými firmami. A to je další problém, kteří kritizují především někteří producenti dílů, na které se s dodávkami pro výrobu vojenské tatrovky nedostalo. Tvrdí, že Tatra sice nakupuje část vybavení od českých firem, ty je však předtím získaly od jejich výrobců v zahraničí. Tatra se brání i prostřednictvím celostránkových inzerátů, které před časem zveřejnila v několika denících. Zde tvrdí, že podmínky, aby dvě třetiny dílů byly od českých společností, plní. Forenzní audit ministerstva financí zatím neskončil. Zda byl kontrakt skutečně předražený či nikoliv, se veřejnost dozví nejdříve za několik týdnů.

Horší než se čekalo.

Ještě ve větším skluzu než automobilka Tatra je rakouská zbrojovka Steyr. Ta má do konce listopadu dodat armádě 17 kusů obrněných transportérů Pandur. Dle posledního vývoje událostí však lze očekávat, že se dodávka prvních kusů opozdí minimálně o dva měsíce. Připustil to i náměstek ministryně obrany Kopřiva. „Zpoždění je příliš velké a smlouva pravděpodobně nebude dodržena, “ konstatoval. I proto, že transportéry při zkouškách nevyhověly ve 24 bodech z 93, tedy zhruba ve čtvrtině požadavků. Ministerstvo obrany vyzvalo zbrojovku Steyr, aby nedostatky urychleně odstranila. „Firma zatím nereaguje na dotazy, zda je schopná smlouvu splnit a do kdy je s to transportéry ve vyhovujícím stavu dodat,“ upozornil Kopřiva. Ten rovněž tvrdí, že závěrečné vojenské zkoušky, bez jejichž úspěšného splnění nemůže armáda vozidla převzít, začnou v polovině ledna příštího roku. Při zmíněných testech vojáci ověří, jak se Pandury chovají v terénu a při střelbách.
Steyr se však tvrzením o zpoždění brání. „Vozidla budou připravena k předání do konce listopadu. Nedostatky proti smluvní dokumentaci jsou pouze formálního charakteru. Většina z nich je uvedena na pravou míru,“ ohrazuje se mediální zástupce rakouské zbrojovky Jan Piskáček. Pokud však Steyr termíny dodávek nesplní, je ministerstvo obrany připraveno požadovat penále, jak ukládá smlouva s rakouskou firmou. Resort obrany navíc připustil, že při větším zpoždění je připraven zvažovat i další kroky, které by mohly vyústit i ve vypovězení smlouvy. Kontrakt na 234 obrněných kolových transportérů za 23,6 miliardy korun je největší v historii české armády. Smlouva se týká dodávek 199 nových vozů, na dalších 35 má vojsko předkupní právo. Dodávka potrvá čtyři až pět let, transportéry Pandur mají nahradit zastaralé OT-64 ze druhé poloviny šedesátých let minulého století. Právě problémy při plnění zakázky na Pandury stály podle zdrojů týdeníku EURO místo ředitele sekce vyzbrojování Jiřího Martinka. Ministerstvo oficiálně odůvodnilo jeho odvolání především tím, že ve funkci byl již mnoho let, od roku 2004. Martinek nicméně na ministerstvu zůstává jako poradce náměstka Kopřivy.

Snadná vítězství Ministerstvo obrany ve dvou říjnových tendrech rozhodlo o nákupu osmi lehkých obrněných vozidel pro vojenskou misi v Afghánistánu. Parametry soutěží nebyly zveřejněny. V prvním z tendrů na čtyři lehká obrněná vozidla pro osm vojáků podala vítěznou nabídku vsetínská zbrojovka ZVI s německým vozidlem Dingo 2. Ve druhém výběrovém zvolilo ministerstvo čtyři menší lehká obrněná vozidla od předem určeného dodavatele – firmy Iveco. Už v srpnu, kdy resort jeden tendr na větší obrněná vozidla zrušil, obešel svoji vlastní sekci vyzbrojování. Prostřednictvím akvizičního úseku Vojenského zpravodajství oslovil v jednacím řízení bez uveřejnění údajně šest až osm firem. Soutěže se ale zúčastnily pouze dvě. Kromě ZVI to byl VOP-026 Šternberk s jihoafrickým obrněncem RG-31. Obě vozidla byla v předchozím zrušeném tendru neúspěšná. Obrana plánuje za čtyři lehké obrněnce firmy Krauss-Maffei Wegmann utratit až 120 milionů korun, tedy dvojnásobek běžné ceny. Stejná auta, Dingo 2, pořídil německý Bundeswehr v ceně 600 tisíc eur za jedno, tedy za asi 16,5 milionu korun, izraelská armáda za 500 tisíc dolarů za kus, necelých devět milionů korun.
V české armádě budou nová vozidla sloužit elitní 601. skupině speciálních sil. Je tradicí tohoto útvaru, že používá nejmodernější technické prostředky. Čtyřkolová obrněná vozidla s dieselovým motorem Dingo 2 až pro osm vojáků mají sloužit jako podpůrná a transportní. Mohou být vyzbrojena granátometem nebo dvěma typy kulometů. Formu oslovení jednoho dodavatele zvolilo ministerstvo obrany k dodávce dalších čtyř lehkých obrněných vozidel. Konkrétním výrobcem je italská společnost Iveco. Tendrem, podobně jako v předchozí zrušené soutěži na bojová vozidla, pověřila ministryně obrany Vlasta Parkanová náčelníka Vojenské policie generálmajora Oldřicha Kubáta, respektive akviziční pracoviště Vojenské policie.
Podle informací, které má týdeník EURO k dispozici, byla firma Iveco vyzvána k předložení nabídky do pátku 2. listopadu, což se také stalo. O nákupu mělo být formálně rozhodnuto již minulé pondělí a bezprostředně poté i podepsána smlouva. První čtyři italská vozidla by měla sloužit skupině speciálních operací SOG (Special Operations Group) české Vojenské policie v Afghánistánu.
Náměstek ministryně obrany Martin Barták očekává, že vozidla Dingo 2 by vojáci mohli mít již v únoru. U obrněnce Iveco je podle něj dodací lhůta tři měsíce, což opět vychází na únor. (rek)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče