Nad projekty PPP se stahují mračna

16. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
16. dubna 2007, 00:00

SPOLUPRÁCE STÁTU A SOUKROMNÍKŮ Loňský rok byl ve znamení legislativní přípravy na spuštění projektů spolupráce státu a soukromého kapitálu (PPP). Letos se očekával přechod od teoretické přípravy k fázi realizace projektů. Vláda však chce naopak všechny připravené projekty alespoň dočasně zastavit.

SPOLUPRÁCE STÁTU A SOUKROMNÍKŮ Loňský rok byl ve znamení legislativní přípravy na spuštění projektů spolupráce státu a soukromého kapitálu (PPP). Letos se očekával přechod od teoretické přípravy k fázi realizace projektů. Vláda však chce naopak všechny připravené projekty alespoň dočasně zastavit.

O projektech PPP se zejména na celostátní úrovni hovoří již hodně let. Realizace prvních se ale stále odkládá. Podle odborníků za to může do jisté míry nestabilní prostředí - dané dlouhým předvolebním obdobím v loňském roce, povolebními tahanicemi o sestavení vlády - a dnešní stav.

Mandát trojkoaliční vlády premiéra Mirka Topolánka je poměrně slabý a musí se opírat o nejisté hlasy dvou poslanců v Poslanecké sněmovně. Městské a obecní samosprávy jsou v tomto směru mnohem dále. Soukromé firmy provozují v desítkách měst veřejné osvětlení, zajišťují správu vodovodů a kanalizací, pomáhají s provozem veřejných zařízení.

REGIONY JSOU NAPŘED

To, že spolupráce soukromého kapitálu s veřejnými rozpočty funguje zatím lépe v regionech než na celostátní úrovni, je podle šéfa Asociace PPP Jana Šnajdra logickým krokem. Podle jeho slov totiž regionální samosprávy musejí rychle reagovat na aktuální potřeby, které se v oblasti veřejné infrastruktury vyskytnou.

Své partnery tak radnice či krajské úřady hledají mezi soukromými investory zejména v oblastech technických služeb, veřejného osvětlení, dlouhodobé letní a zimní údržby komunikací či údržby zeleně. První vlaštovky se objevují také v oblasti regionálního zdravotnictví. „V současné době se na úrovni krajů a měst realizují tisíce projektů na bázi PPP,“ říká Šnajdr.

STAVÍ SE KVALITNĚJI Rychlost, vyšší kvalita a nižší cena - to jsou základní výhody projektů uskutečňovaných v rámci PPP. Podle Františka Poláka, mluvčího jedné ze stavebních firem, která se chce v těchto projektech angažovat, konkrétně firmy Metrostav, bude jednoznačným zájmem soukromého partnera stavět kvalitně. „Soukromý investor bude například dálnici udržovat další desítky let, je proto v jeho vlastním zájmu, aby ji postavil kvalitněji. Vybere materiály, které vydrží, aby následné náklady na údržbu byly co nejnižší. Zároveň staví rychle, aby co nejdříve uvedl dílo do provozu a získával peníze z poplatků,“ upozorňuje Polák. To potvrzuje i předseda Asociace PPP Marek Ditz. „Projekty PPP přinesou nejvíce daňovým poplatníkům. Ti získají lepší služby levněji, nebo dostanou služby, které by jim veřejný sektor kvůli nedostatku kapacit nemohl zajistit,“ říká. Typickými oblastmi pro PPP je dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, vězeňství, výstavba administrativních budov a obrana. Ve většině případů veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru. Tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí a dovedností, které jsou stimulovány nejen výnosem vloženého kapitálu, ale také rizikem jeho ztráty. VLÁDA BUDE PŘEHODNOCOVAT

Ačkoliv minulé vlády schválily již osm pilotních projektů spolupráce státu a soukromých firem, je otázkou, kolik z nich se jich bude opravdu realizovat. Současná vláda totiž chce zastavit většinu z dosud schválených projektů. „Vláda přehodnotila politiku, některé projekty se zastaví, o některých se bude ještě jednat. Kabinet začne být, co se týče spolupráce veřejného a soukromého sektoru, mnohem opatrnější,“ uvádí náměstek ministra financí Eduard Janota. Ministerstvo financí proto omezí i činnost státní společnosti PPP Centrum, která plánované projekty koordinuje. Kooperace by však neměla skončit úplně.

S využitím soukromých peněz při výstavbě dálnic počítá ministerstvo dopravy. Testem výhodnosti spolupráce bude stavba části dálnice do Českých Budějovic. Ministerstvu dopravy ani nezbývá nic jiného než se spolehnout na projekty PPP. V příštích letech totiž dostane méně peněz na stavbu i opravy infrastruktury.

CHYSTAJÍ SE DÁLNICE I NEMOCNICE

Na celostátní úrovni existuje zatím osm schválených pilotních projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru v dopravní infrastruktuře, zdravotnictví či justici. Celkové investiční náklady činí přibližně 30 miliard korun. Jsou mezi nimi například výstavba části dálnice D3 Tábor - Bošilec, modernizace a výstavba nového úseku železniční trati mezi pražským Masarykovým nádražím a letištěm v Ruzyni či výstavba ubytovny hotelového typu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Dále stavba nové budovy nemocnice Na Homolce nebo soudních budov v Ústí nad Labem a Karlových Varech. Samotné stavební firmy čekají na potřebné koncese, aby mohly začít stavět. Zájem o tak velké projekty mají předběžně všichni velcí hráči na trhu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče