Nabízíme špičkové odborníky

09. května 2005, 00:00 - Pramen: Krajský úřad
09. května 2005, 00:00

HEJTMAN PLZEŇSKÉHO KRAJE PETR ZIMMERMANN: Vysoké školy v kraji připravují kvalitní inženýry. „I díky tomu umístilo do Plzně své vývojové kapacity několik předních firem,“ říká hejtman Petr Zimmermann.

HEJTMAN PLZEŇSKÉHO KRAJE PETR ZIMMERMANN: Vysoké školy v kraji připravují kvalitní inženýry. „I díky tomu umístilo do Plzně své vývojové kapacity několik předních firem,“ říká hejtman Petr Zimmermann. * Která odvětví ekonomiky v Plzeňském kraji byste označil jako nejperspektivnější?

Tradičně jde o strojírenství a zpracovatelský průmysl. V poslední době pak také o elektroniku a některé hi-tech obory. Velký nárůst zaznamenal i sektor služeb. Dosud ne zcela odkrytý potenciál je v oblasti cestovního ruchu, turistiky a rekreace. V dalších letech lze předpokládat nárůst aktivit v oblasti výzkumu a vývoje, zejména díky existenci Západočeské univerzity.

* V čem vidíte hlavní přednost Plzeňského kraje z hlediska podnikání?

Vedle již zmíněné univerzity s vyspělými technickými obory jsou to hlavně atraktivní poloha našeho kraje, dobrá dopravní i technická infrastruktura, kvalitní pracovní síla a průmyslová i podnikatelská tradice regionu.

* Jak hodnotíte spolupráci kraje se zástupci podnikatelů? Aktivně komunikujeme se zástupci podnikatelských svazů a v řadě případů i přímo s významnými podniky, zejména většími. * Jaká je v kraji situace s pracovní silou? Struktura pracovní síly je do jisté míry problematická - mluví se o nedostatku technicky vzdělaných středoškoláků a vyučených v technických oborech. Na druhou stranu střední školy řízené Plzeňským krajem se snaží na tuto situaci reagovat, tedy přizpůsobovat požadavkům trhu. Velký zájem je o techniky a inženýry - a právě díky tomu, že zdejší vysoké školy připravují kvalitní odborníky, umístilo do Plzně své vývojové kapacity několik předních firem, například Daimler Chrysler nebo Panasonic. Problémem může být struktura absolventů v humanitních oborech, která ne vždy odpovídá poptávce. * Které části kraje jsou z hlediska podnikání nejúspěšnější a které méně?

Jde zejména o plzeňskou aglomeraci, tedy Plzeň a okolní prstenec menších měst a obcí, kde vznikají téměř dvě třetiny celkového HDP našeho kraje. Velký nárůst zažívají i okresní města Klatovy, Domažlice, Tachov a jejich okolí. Na své okolí pak působí růstově. Perspektivní je -zcela logicky - také celá oblast v okolí dálnice D5. Naopak složitější situaci mají periferní oblasti kraje. Ale její řešení lze hledat v už zmíněné orientaci na cestovní ruch, turistiku, sport a rekreaci.

* V čem si nejvíce nerozumíte s centrální státní mocí?

Z pohledu Plzeňského kraje je -asi stejně jako z pohledu ostatních krajů - největším problémem otázka rozpočtového určení daní. Pokud by kraj měl větší objem disponibilních finančních prostředků, mohl by více uvažovat a investovat i do nějakých forem podpory podnikání, ať už přímých, či nepřímých. V současné době naprostou většinu výdajů kraje spotřebuje školství, zdravotnictví, sociální věci a doprava. Peněz na další oblasti se pak příliš nedostává.

* Máte problémy s nedávnou reorganizací státní správy? V současnosti to už nepředstavuje vážnější problém. * Podnikatelé mohou využít řadu národních i evropských dotací. Co pro podporu podnikání dělá přímo Plzeňský kraj? Vlastní dotační program na podporu podnikání kraj nemá. Pomáháme však jinými způsoby. Jedním z nich je pomoc při přípravě podnikatelských lokalit a podpora vstupu nových investorů. Vydáváme „Katalog průmyslových zón“, který je zveřejněn na internetových stránkách kraje. S krajským městem spolupracujeme v souvislosti s obsazováním průmyslové zóny Borská pole, která je nejúspěšnější průmyslovou zónou v České republice. Podporujeme třeba také přípravu privátní průmyslové zóny v lokalitě Nýřany-Úherce, která je nyní nejnadějnějším projektem na Plzeňsku, připravovaným developerským způsobem s účastí anglického kapitálu. Myslím, že hlavní - byť nepřímou -podporou podnikání je zajištění řádného chodu krajských institucí a podpora infrastruktury. Tedy to, že kraj nevytváří další administrativní či jiné překážky. * Jaké úkoly ve vztahu k ekonomickému rozvoji regionu vás čekají v nejbližším roce?

Je třeba využít potenciál skrytý ve strukturálních fondech Evropské unie a ve Fondu soudržnosti a kombinovat ho s vlastními prostředky. Peníze by měly jít na podporu podnikání, rozvoj infrastruktury, zvyšování konkurenceschopnosti, růst kvalifikace obyvatel a řešení sociálních problémů. Velkou pozornost chceme věnovat také podpoře vědy, výzkumu a vývoje. Společně s krajským městem například připravujeme zřízení Vědecko-technického parku Plzeň.

MUDr. PETR ZIMMERMANN

Narodil se 27. října 1964 v Sušici. V roce 1988 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, v roce 1991 získal první atestaci z vnitřního lékařství a o čtyři roky později atestaci z kardiologie. V roce 1998 absolvoval manažerský kurz na pražské Vysoké škole ekonomické. Lékařskou praxi zahájil v roce 1988 v nemocnici ve Stodě, v roce 1990 nastoupil na interní oddělení Městské nemocnice v Plzni, kde jako internista a kardiolog pracuje dodnes. Od roku 1992 je společníkem společnosti Privamed, která v roce 1995 privatizovala plzeňskou Městskou nemocnici. Politicky se začal angažovat po roce 1989, v roce 1992 vstoupil do ODS. Od roku 1994 do roku 2002 byl členem zastupitelstva města Plzně a od roku 1998 do roku 2001 byl i členem rady města. Funkci hejtmana Plzeňského kraje vykonává od roku 2000, vloni byl zvolen na další čtyřleté období.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče