Na západ se jezdí se zpožděním

17. května 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
17. května 2004, 00:00

DO UNIE SE PLOUŽÍME PO ŽELEZNICI Z DOBY RAKOUSKA-UHERSKA A PO OKRESNÍCH SILNICÍCH Jediná pořádná cesta nevede z České republiky do západní Evropy. Spojení, které by odpovídalo potřebám 21. století, neexistuje.

DO UNIE SE PLOUŽÍME PO ŽELEZNICI Z DOBY RAKOUSKA-UHERSKA A PO OKRESNÍCH SILNICÍCH

Jediná pořádná cesta nevede z České republiky do západní Evropy. Spojení, které by odpovídalo potřebám 21. století, neexistuje. Do sjednocené Evropy jezdíme po železničních tratích z doby Rakouska-Uherska a silnicemi okresního formátu, které neumožňují rychlou a bezproblémovou dopravu zboží ani osob. „U vědomí naléhavé nutnosti zacelit jizvy po bývalé železné oponě,“ začíná rezoluce Plzeňského kraje, Horního Falcka, Dolního Bavorska a obchodních korporací, která byla zaslána k rukám ministra dopravy České republiky Šimonovského. Apeluje na ministra, aby do konce roku 2005 byl zprůjezdněn dálniční obchvat města Plzně a v železniční dopravě žádá modernizaci železniční trati Plzeň-Domažlice-Furth im Wald jako součást tranzitního železničního koridoru. Rezoluce připomíná, že se jedná o analogii k německé iniciativě postavit rychlé železniční spojení mezi Prahou a Mnichovem, známé pod názvem Projekt Donau-Moldau Bahn. SPOJENÍ NEVYHOVUJE Ze všech strategických směrů má nejhorší spojení právě mnichovská cesta. Zatím se proto firmy snaží řešit dopravu zboží kamiony, podnikatelé jezdí na služební cesty osobními auty. Ani to ovšem není vyhovující. Na dálnici D5 není stále dokončený obchvat kolem Plzně a chybí dálniční úsek na německé straně. Několik desítek kilometrů za hranicemi se musí jet po okresních silnicích. Dálnice na Mnichov bývá přetížená a tvoří se zde kolony aut, které prodlužují cestování o celé hodiny. „Vlakem do Mnichova jsem to ani nezkoušel,“ říká manažer Linde Technoplyn Marek Peterka, který rok pobýval v mateřské firmě sídlící v Mnichově. Při pravidelných cestách mezi Mnichovem a P rahou používal auto. Cestu zvládnul za necelé čtyři hodiny. „Když se objevili na dálnici Holaďané s přívesy, bylo zle,“ dodává Peterka. Ani kolegové z firmy vlakem do Mnichova nejezdí, protože je to zdlouhavé, v N orimberku se vagony z P rahy přepřahají na jiné spoje a v noci se zde hodinu čeká. Nevyplatí se ani létat mezi Mnichovem a P rahou. Letadlo zvládne cestu za tři čtvrtě hodiny, ale cesta na letiště, které je v Mnichově dost daleko, a čekání na odbavení prodlouží cestování na několik hodin. DO VÍDNĚ A BERLÍNA OD LETOŠKA RYCHLEJI Místo do strategické železniční a silniční cesty na západ, která by Českou republiku přiblížila Německu, stát zatím investoval desítky miliard korun do modernizací železnice směrem východním a severojižním. Nejnověji se jedná o odbočku z železničního koridoru Přerov-Břeclav směrem na Olomouc. Nějakou dobu již jezdí vlaky koridorem Ostrava-PřerovBřeclav, který slouží jako součást spojnice mezi severem Evropy a Itálií. Letos by měl být zahájen provoz na prvním z železničních koridorů, který spojuje Vídeň s Berlínem a hlavní stanicí na jeho trase je Praha. Na příští rok je plánováno úplné zprovoznění druhého koridoru z Vídně přes Břeclav, Přerov, Ostravu a dále do Polska. Třetí koridor z P rahy přes Plzeň na Norimberk se zpožďuje již nyní o dva roky a nebude podle odborníků dokončen podle plánu v roce 2010. Podobně i čtvrtý koridor z P rahy na České Budějovice a Linz má přes podporu z Evropské unie zpoždění. Oba koridory budou dokončeny zřejmě až po roce 2015. LESK A BÍDA KORIDORŮ**

Železniční koridory, stavěné v ČR na rychlost 160 km za hodinu, jsou vlastně jen rekonstrukcí stávajících tratí. Nenabízejí takové spojení, které mají Německo, Francie a Španělsko ve vysokorychlostních tratích. Tam vlaky sviští rychlostí přes 300 kilometrů za hodinu. „Nejsou dokonalé, ale k propojení České republiky vyhovují,“ tvrdí o železničních koridorech mluvčí Českých drah Vít Šťáhlavský. Existuje ale „konkurenční“ návrh: výstavba první skutečně vysokorychlostní trati v ČR mezi Prahou a Mnichovem. Ve středu 18. května se má nad jejími plány sejít v Plzni mezivládní česko-německá komise. „Je spočítáno, že vysokorychlostní železnice do vzdálenosti šesti set kilometrů mezi milionovými městy je nejlepší řešení,“ říká poradce generálního ředitele Skanska Železniční stavitelství Karel Huml.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče