Na východ od slunce

19. listopadu 2010, 16:39 - Blahoslav Hruška
19. listopadu 2010, 16:39

Němci chtějí dobýt český solární trh. Srážkové dani navzdory

Jestli má někdo v Česku dokonalý přehled o sluneční energii, pak jsou to žirafy z pražské zoologické zahrady. A to doslova – v polovině října na střeše jejich příbytku přistály čtyři řady solárních panelů. Dar od německé firmy IBC Solar mají pěkně na očích, stejně jako návštěvníci zoo. „Systém nám přinese úsporu energie a bude zdrojem zajímavých informací,“ pochvaloval si minielektrárnu na Africkém domě ředitel zahrady Miroslav Bobek. Pro manažery společnosti IBC Solar, která sídlí v zapadlém hornofranckém městečku Bad Staffelstein, byl dar pro české žirafy mediálně zajímavou akcí. Nikoliv ale ojedinělou. Svou solární technologii zdarma instalovali také v Římě, Lisabonu nebo indickém Bengalore. Firma, která patří v solárním byznysu mezi kmety – vznikla již roku 1982 – není samozřejmě ovládána takovými dobrodinci, aby malou elektrárnu zaplatila a věnovala celou sama. Pětačtyřicet procent nákladů ve všech případech hradilo německé ministerstvo hospodářství. To prostřednictvím zvláštního fondu energetické agentury dena podporuje německé výrobce a dodavatele fotovoltaiky, aby se mohli uchytit na nových trzích. „Podmínkou je umístění zařízení na střeše reprezentativní budovy nebo instituce, která se těší velkému renomé,“ vysvětluje podmínky získání výhodného grantu Claudia Vogelová z agentury dena. Na jednu minielektrárnu dává německé ministerstvo v průměru 235 tisíc eur čistého, z toho až čtyřicet procent může jít na reklamu a mediální prezentaci. V Česku si IBC Solar z peněz německých daňových poplatníků zaplatila jako svého solárního lobbistu agenturu Fleischman-Hillard, která se jinak téměř výhradně stará o větší zvířata, než jsou žirafy – třeba pražský magistrát nebo J&T Banku.

Přes žirafy do Česka

Ne náhodou byly výukové solární panely v pražské zoo prvním projektem ve střední a východní Evropě, který agentura dena spolufinancovala. Pro IBC Solar je Africký dům dobrou reklamou do začátku. V polovině září totiž firma otevřela v Praze svou pobočku a hodlá odsud expandovat na východoevropské trhy. Tomu odpovídá i její mediální image. Oficiálně samozřejmě drží basu s českou fotovoltaickou lobby a mluví o srážkové dani jako o těžké ráně zasazené investorskému prostředí. Na druhé straně se nijak netají tím, že Česko je dobrá základna pro výpad na východ. A to i poté, co stát výnosy z provozu slunečních elektráren zkrouhne. „Bez ohledu na to, odkud fouká politický vítr, odpovídá založení pražské kanceláře naší střednědobé strategii. Klimatické cíle Evropské unie musí splnit i Česko. A bez fotovoltaiky se to neobejde,“ argumentuje ředitel pražské pobočky IBC Solar Gerhard Travnicek. Berlínem dotovaný Africký dům je jen pokusný balonek, který má zmapovat, jestli bude o německé technologie dodávané většinou na klíč po zavedení srážkové daně stále zájem. Němci by si totiž chtěli z koláče českého slunečního byznysu ukousnout mnohem větší sousto. „Z objemu českého trhu, který v roce 2011 skýtá dalších asi 100 megawatt, bychom rádi získali kolem deseti procent,“ dodává Gerhard Travnicek. A podobně optimistická je třeba i hamburská skupina Conergy, která letos v srpnu nedaleko Loun zkolaudovala nový solární park. „Na českém trhu se teprve etablujeme, ale chystáme nárůst na pět až šest procent tržního podílu,“ potvrdil týdeníku EURO Aleš Spáčil, jednatel Conergy ČR. Důvod německé expanze je čistě ekonomický: i po zavedení srážkové daně se podnikání v Česku vyplatí. Čeští poslanci nejsou zdaleka jediní, kdo příjmy ze slunce řádně ořezali. Německý regulátor letos snížil cenu výkupní energie hned dvakrát – dohromady o více než šestnáct procent, což je vůbec největší sešup od roku 2004, kdy se elektřina z obnovitelných zdrojů dotuje. Příští rok cena za proud ze slunce klesne u našich západních sousedů o dalších třináct procent, poslední skok je naplánován na leden 2012, kdy výkupní cena padne o další pětinu. Zatímco dotace na soláry postavené na zelené louce budou příští rok u nás i v Německu zhruba stejné (kolem 21 eurocentů za kWh), malé elektrárny na střeše domu se už vyplatí stavět v Česku. Stát zde přihodí na jednu kilowatthodinu asi 30 eurocentů, tedy asi o deset procent více než v Německu.

Zpátky na střechy

Právě malé střešní elektrárny, které kdysi boom fotovoltaiky nastartovaly, jsou pro Němce jasným hitem příští české sluneční sezony. Nabízejí totiž ideální poměr pořizovací ceny a výkonu. A vzhledem k tomu, že jsou našroubovány napevno a jejich výkon se vejde do 30 kW, nevztahuje se na ně dodatečná daň. Této výhodě se přizpůsobují také německé firmy. Zatímco ještě letos v tuzemsku měřily plochu osázenou fotovoltaickými panely na fotbalová hřiště, příští rok chtějí postupovat po mnohem skromnějších krůčcích. „Přestože jsme v České republice v roce 2009 realizovali velkou elektrárnu u Stříbra, jsme v Německu zavedení spíše na střešní instalace a chceme se na tuto technologii zaměřit i v Česku,“ vysvětluje Jutta Lorbergová, mluvčí společnosti S.A.G. Solarstrom, která spoluvlastní druhý největší český solární park. Mimochodem – freiburská firma je jednou z mála, která se hlásí k tomu, že nějakou českou elektrárnu přímo vlastní. Ostatní německé firmy většinou vystupují jen jako dodavatelé a investoři se skrývají za nicneříkající „eseróčka“ financovaná jejich spekulativním kapitálem. Ten u nás v solárním byznysu převládá. „Odhaduji to až na 70 procent všech investic,“ říká analytik Patria Finance Matej Milata. Ještě zajímavější solární byznys se rodí na Slovensku. Nejenže tam slunce svítí stejně jako v Bavorsku, ale provozovatelé fotovoltaických elektráren dostávají z eráru tučnější dotace. Od ledna příštího roku obdrží například velké sluneční farmy s výkonem nad 1 MW bonus v podobě 32 eurocentů za každou kilowatthodinu. A to je o třetinu více než v Německu. „Slovensko je pro nás zajímavé. Chceme se zaměřit zejména na střední a malá zařízení,“ potvrzuje Norbert Philipp, obchodní ředitel společnosti MAGE Solar, která letos v květnu v zemi zřídila své zastoupení. Od ledna má své kanceláře v Bratislavě také juwi Solar, která v Kosihách staví dosud největší slovenskou solární elektrárnu. Důvodem, proč tolik německých firem v poslední době zakládá své pobočky v Česku i na Slovensku, není jen geografická blízkost a tradičně silné obchodní vazby. Z Prahy nebo Bratislavy je to jen skok na Balkán, který je pro Němce čím dál atraktivnější. Myslí si to i Lars Falck, šéf společnosti juwi Solar, jež letos v létě investovala v bulharském Drachevu. „Hodně si od toho slibujeme, Bulhaři dosud budovali hlavně větrné elektrárny, ale právě teď začínají objevovat i slunce,“ říká optimisticky. Matej Milata z Patria Finance se ale domnívá, že přesun na Balkán vyhovuje úplně jinému typu investování do fotovoltaiky. „Ti, kdo dávají peníze do dlouhodobých projektů, nemají důvod z Česka nebo ze Slovenska odcházet. Balkánské země jsou zajímavé spíš pro spekulativní kapitál,“ vysvětluje.

Co je doma, to se nepočítá

Nebylo by pro německé „sluneční“ byznysmeny nejlepší zůstat doma? Studie, kterou letos v létě vydala poradenská firma Roland Berger Strategy Consultants, jim to nedoporučuje. Domácí trh, vůbec největší na světě, už totiž začíná být plný a asijská konkurence se prosazuje o to vehementněji. Zatímco dnes putuje do zahraničí polovina z produkce německé fotovoltaiky, v roce 2020 to podle analýzy bude 83 procent. A i když poptávka v USA, Indii a Číně půjde strmě vzhůru, nejdůležitějším regionem stále zůstane stará dobrá Evropa. Jedním z klíčových faktorů je i to, že se jako celek zavázala vyrábět v roce 2020 pětinu energie z obnovitelných zdrojů. Němci fotovoltaiku nabízet umějí, mají ale jednu velkou nevýhodu: vesměs jde o ukázkové start-upy, jejichž zisky rostou v řádu desítek procent, ale zatím si nedokázaly vybudovat jméno. Hrozí tak, že si místo nich investoři vyberou levnější čínskou firmu, která bude mít v názvu slovo solar stejně jako ta německá. A vzhledem k tomu, že exportní dotace rozdává i Peking, nelze vyloučit, že čínské kolektory dostanou příště v pražské zoo darem pro změnu třeba sloni.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče