Na úředníky si netroufnu

26. února 2007, 00:00 - telefonický ohlas čtenářky <br />
26. února 2007, 00:00

(reakce na hlavní téma v Profitu č. 6/2007) Děkuji za praktické rady, jak lépe jednat s úřady a jak se bránit špatným rozhodnutím. Jenže v praxi jsou použitelné spíše pro středně velké firmy a hlavně ve větších městech.

(reakce na hlavní téma v Profitu č. 6/2007)

Děkuji za praktické rady, jak lépe jednat s úřady a jak se bránit špatným rozhodnutím. Jenže v praxi jsou použitelné spíše pro středně velké firmy a hlavně ve větších městech. Zaplakala jsem, jaký je rozdíl mezi teorií a tím, co si skutečně můžu dovolit.

Já jsem malá živnostnice, přitom podnikání je pro mne vším, a kdybych o něj přišla, tak nemám co dělat. Vyznám se jen ve svém oboru a jiný zaměstnavatel - než já sama - tu už není. Nehodlám a ani nemůžu se přestěhovat z našeho města (10 tisíc obyvatel).

Prakticky všichni se tu známe. Bojovat s úředníky také znamená znepřátelit si konkrétního člověka, ale i celou jeho rodinu a všechny jeho kamarády - to může být třeba i desetina města. Navíc i kdyby úřad prokázal chybu konkrétnímu člověku, tak jej těžko vyhodí, protože nemá dost zájemců na jeho místo. A abych se bránila odkazem na podjatost? Opět jen teorie. Na příslušném odboru totiž rozhoduje jenom jediný člověk, nejsme velké město.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče