Na tahu jsou menší firmy

14. srpna 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL, ROMANA NÝVLTOVÁ, MAREK ZINECKER
14. srpna 2006, 00:00

ČESKÝ EXPORT Podíl malých a středních českých firem na exportu České republiky je ve srovnání se státy Unie zatím podprůměrný. Proč se malí podnikatelé na zahraničních trzích nechytají? Loňský rok se pro české exportéry stal zatím jednoznačně nejúspěšnějším rokem od rozpadu Československa. České firmy vyvezly celkově zboží za 1,9 bilionu korun,

 Dobrá prezentace na veletrhu je jen prvním krokem k úspěchu.

ČESKÝ EXPORT Podíl malých a středních českých firem na exportu České republiky je ve srovnání se státy Unie zatím podprůměrný. Proč se malí podnikatelé na zahraničních trzích nechytají?

Loňský rok se pro české exportéry stal zatím jednoznačně nejúspěšnějším rokem od rozpadu Československa. České firmy vyvezly celkově zboží za 1,9 bilionu korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 1999. Poprvé v historii také loni vyvezla Česká republika více zboží než dovezla. Pokud se však podíváme na podíl malých a středních firem na celkovém vývozu, zjistíme, že Česko v tomto ukazateli značně zaostává za průměrem Evropské unie. Zatímco čeští malí a střední podnikatelé se podílejí na vývozu necelými čtyřiceti procenty, průměr zemí Unie dosahuje 55 procent.

KRÁTKÁ HISTORIE NEBO INVESTIČNÍ POBÍDKY?

V hodnocení příčin se Profitem oslovení odborníci liší. Ředitel Francouzsko-české obchodní komory Jaroslav Hubata-Vacek se domnívá, že je to otázka kratší historie českých malých a středních firem. „Naše firmy potřebovaly dozrát, musely nejdříve uspět na okolních trzích, například v Rakousku či Německu. Až nyní nastává období, kdy se budou moci pustit na složitější trhy. Pociťujeme to i my na rostoucím počtu českých malých a středních firem, které mají zájem o naše služby,“ tvrdí Hubata-Vacek.

Podle analytičky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové je však dominantní příčinou tohoto stavu zvýhodňování velkých, zejména zahraničních investorů, na úkor menších firem, například prostřednictvím systému investičních pobídek.

S tím však nesouhlasí náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, který je hlavním autorem nové exportní strategie na roky 2006 až 2010. „Investiční pobídky v kombinaci s rozumným zdaněním a přátelským státem patří k výbavě úspěšných ekonomik,“ říká Tlapa.

Oproti roku 2004 se navíc podle Tlapy zvýšil podíl malých a středních podniků na celkovém exportu o více než pět procentních bodů na 39,7 procenta v roce 2005.

KDYŽ ONI, TAK MY TAKY „Přesto je váha velkých hráčů na exportu dominantní. Naším cílem je marketingové aktivity malých a středních firem v zahraničí dále podporovat. Přístupy budou obdobné jako v jiných zemích. Iniciujeme jejich sdružování do exportních aliancí, zdarma nabízíme přístup k informacím, z evropských fondů přispíváme finančně na podporu marketingových aktivit v zahraničí, zvýhodňujeme účast na veletrzích a výstavách. Nově rozšiřujeme exportní vzdělávání a zvyšujeme nároky na kvalitu lidí, kteří za stát pomáhají exportu v zahraničí,“ nastiňuje řešení Tlapa.

Někteří ekonomové však roli státu při podpoře exportu zpochybňují. Nelíbí se jim zejména argument, že když danou politiku dělá většina zemí Unie, tak Česká republika nemůže být výjimkou. „Je to argument podobného charakteru jako tvrzení, že všichni sportovci berou doping, takže kdo chce vyniknout, musí dopovat také. Především není pravda, že všichni sportovci dopují, a že všechny vlády podporují svůj zahraniční obchod. Řada ekonomicky velmi úspěšných zemí - například skandinávské země, ale také Singapur, Hongkong a především USA - nedělaly během období nejrychlejšího růstu svých ekonomik pro podporu exportu žádnou nákladnou dotační politiku,“ namítá například analytik společnosti PPF Pavel Kohout.

„Tím ovšem není řečeno, že by stát měl své exportní firmy úplně ignorovat. Svůj význam má samozřejmě politická podpora, informační podpora prostřednictvím zastupitelských úřadů v zahraničí a podobné politicko-diplomatické nástroje,“ dodává Kohout.

Jednou z menších firem, které prorazily i ve světě, je společnost Linet. Ta vyrábí nemocniční lůžka.|
JEDNOMU VEZMU, DRUHÉMU DÁM
Podle analytika Liberálního institutu Dana Šťastného není proexportní politika ničím jiným, nežli pouhým přerozdělováním peněz ve prospěch toho, kdo si tuto výhodu dokáže vylobbovat. „Stát vezme prostřednictvím daní finanční prostředky daňovým poplatníkům a daruje je exportérovi a jeho odběratelům, kteří díky dotaci mohou koupit zboží za nižší cenu. Nevidím k tomu žádný důvod,“ říká Šťastný.

Martin Tlapa však namítá: „Pokud se podíváme na čísla, tak hodnota dodatečného exportu, který byl zprostředkován díky asistenci České agentury na podporu obchodu (CzechTrade), několikanásobně převyšuje prostředky na její činnost.“ Podle Kohouta je však logické, že se takováto proexportní politika bude líbit českým exportérům.

Ale jak vypadá problém v širších souvislostech? Ekonomická teorie se již dávno vypořádala s merkantilismem, což je směr, který tvrdí - zjednodušeně řečeno - že export je dobrý, import je špatný, a prosperující ekonomika by měla hromadit stále větší a větší devizové rezervy. „Tento názor pochází ještě z ekonomické prehistorie, kdy se věřilo, že prosperita národa je měřena množstvím zlata v královské pokladně,“ dodává Kohout.

Změnu v tomto směru připravuje ODS. „Dovedu si představit zrušení agentury CzechTrade. To se však může stát až tehdy, když ministerstvo zahraničních věcí pochopí, že obchodní zájmy mají přednost před těmi politickými,“ uvádí kandidát ODS na ministra průmyslu a obchodu Martin Říman.

JE STÁLE CO ZLEPŠOVAT V současné politické situaci se však zdají zásadní změny nemožné. Aktuálnější je tedy debata o kvalitě fungování státních agentur, které pomáhají českým vývozcům.

Podnikatelé i představitelé podnikatelských svazů a komor hodnotí pozitivně novou exportní strategii České republiky a pochvalují si postupné zkvalitňování služeb státních agentur. „Konečně došlo ke konsolidaci služeb státu v oblasti exportu, člověk už ví, kam se má obrátit. Vnímáme také zkvalitňování vlastních služeb státních agentur a lepší komunikaci s nimi,“ říká například obchodní ředitel úspěšně exportující firmy Linet Jan Horák.

I samo ministerstvo průmyslu však ví, že v oblasti podpory exportu má Česká republika co dohánět. „Máme víceméně stejnou nabídku služeb, v některých segmentech jsme limitováni počtem lidí a finančními možnostmi. Oproti jiným unijním zemím mají naše firmy jistou konkurenční nevýhodu v nižší intenzitě podpory exportu. Klíčové slabiny jsou známé - profesionalita státní správy je u nás horší. Řada zemí je před námi v manažerském způsobu řízení veřejného sektoru, máme méně dobře motivovaných profesionálů s jazykovými a řídícími schopnostmi, úředníci komunikují spíše s úředníky, než aby sloužili firmám v tom nejlepším slova smyslu,“ je si vědom nedostatků Martin Tlapa.

STUDII HOĎ DO KOŠE A VYHNI SE AMBASÁDĚ Jan Horák z firmy Linet například pozitivně hodnotí zprovoznění Zelené linky pro export a vydání materiálu Export v kostce, který obsahuje přehled všech státních podpor exportérům. Zároveň však dodává, že s tím měl stát přijít mnohem dřív. Podnikatelé mají se státními agenturami také řadu negativních zkušeností.

„Zažil jsem veletrhy, kdy státní zaměstnanci dělají v rámci české účasti na veletrhu spíše ostudu. Podívejte se například na Korejce, Turky či Poláky. Ti mají špičkové expozice, aktivní přístup, má to šmrnc a svoji kulturu,“ vzpomíná obchodní a marketingový ředitel Sindat Group a zároveň místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Firma Linet má zase několik negativních zážitků s agenturou CzechTrade. „Několikrát se zpočátku stávalo, že průzkum trhu, který jsme agentuře zadali, jsme mohli akorát tak hodit do koše,“ stěžuje si Horák. Podle marketingového ředitele společnosti Linet Tomáše Koláře český stát také často nadřazuje svoje politické zájmy nad zájmy obchodní. „Když chcete obchodovat například na Kubě, tak je nepsané pravidlo vyhnout se české ambasádě. Jakmile si vás s ní totiž někdo bude spojovat, tak na obchod můžete zapomenout,“ říká Kolář.

SOUKROMNÍK VERSUS STÁTNÍ AGENTURA Jaké má tedy malá a střední firma možnosti získat podporu státu, když chce vstoupit na zahraniční trh? Vlajkovou lodí státní podpory exportu je CzechTrade, který poskytuje široké spektrum služeb od vzdělávání přes provádění průzkumů jednotlivých trhů až po oslovování vybraných firem a ověření zájmu o určité produkty či služby. Česká exportní banka (ČEB) financuje vývozní úvěry za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu jinak nedosažitelné. Dále tu je také Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která se zaměřuje na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům. Její dceřiná společnost Komerční uvěrová společnost EGAP poskytuje uvěrové pojištění proti riziku nezaplacení. Důležitou roli hrají také zastupitelské úřady, a to zejména v oblastech, kde není přítomen CzechTrade. Většina těchto služeb je zpoplatněna, i když poplatky zdaleka nekryjí celkové náklady.

Poskytují podobné služby také čistě soukromé firmy? Využívají je podnikatelé, nebo jsou pro ně služby soukromých subjektů cenově nedostupné? Na českém trhu existuje řada konzultantských firem, které radí zejména malým a středním podnikům jak proniknout na zahraniční trhy. Jsou tu také mezinárodní obchodní komory, což jsou dobrovolná sdružení českých a zahraničních podnikatelů. Členství v komorách je zpravidla zpoplatněno. Například roční členství v Česko-Středoasijské smíšené obchodní komoře stojí 30 tisíc korun.

„Naše činnost se skládá ze dvou základních oblastí. První je klubovou záležitostí pro manažery a zaměstnance členských firem. Umožníme jim zorientovat se v českém prostředí, setkat se například s ministry a šéfy velkých firem, které by jinak neměli možnost potkat. Pořádáme pro ně také různá setkání, konference, semináře a vydáváme různé publikace. Druhou oblastí je činnost týmu konzultantů, kteří poskytují placené služby malým a středním podnikům při vstupu na český nebo francouzský trh,“ popisuje například fungování Francouzsko-české obchodní komory její ředitel Jaroslav Hubata-Vacek.

FIRMY VOLÍ LEVNĚJŠÍ VARIANTU Většina firem využívá levnějších služeb státních agentur. Existují však i úspěšné příklady podnikatelů, kteří využili služeb soukromých konzultantských firem. Příkladem může být pardubická firma Agama vyrábějící modelářské potřeby, která využila služeb společnosti CIC Consulting. Během tří let se z firmy, která měla svého distributora pouze v Polsku, stala společnost dodávající výrobky do téměř všech zemí Unie, a také Ruska či Rumunska.

Většinou však zatím přetrvává pohled, který zastává například firma Linet. „My jsme několikrát zvažovali využití soukromých firem, ať už to bylo při vyhledávání partnerů či na analýzy trhu. Pokud mám však zaplatit soukromé konzultantské firmě o něco víc, tak očekávám perfektní práci. Zatím nás o tom ale žádná taková soukromá společnost nepřesvědčila,“ uvádí svoji zkušenost Horák.

Přinejmenším ze začátku doporučují využít spíše služeb státní agentury také podnikatelské svazy a komory. „Klient by měl postupovat asi tak, že začne u veřejných informací, které lze získat na internetu, poté pokračovat konkrétními dotazy na některou z institucí, které se podporou podnikání, respektive zahraničního obchodu, zabývají. Mezi ně patří kromě výše zmíněných státních agentur také informační místa Hospodářské komory. A teprve poté jednotlivé obchodní případy posuzovat podle toho, zda je vhodnější využít služeb CzechTrade či soukromé firmy. To už je otázka volného trhu,“ doporučuje například prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

BEZ KVALITY DO ZAHRANIČÍ NELEZ Konzultantské firmy se snaží nalákat zákazníky na to, že jdou více do hloubky než státní instituce. „Nabízíme něco více než pouhé nalezení obchodního partnera, staráme se o firmu i potom, jde o dlouhodobý vztah. Jsme vlastně exportním oddělením této firmy. CzechTrade se však snaží přiblížit tomu, co dělají konzultantské firmy, například tím, že chce exportně vzdělávat své zaměstnance. Ale lidé v CzechTrade nemají osobní zkušenosti s malým a středním podnikáním, a ty my máme. Myslím, že nastane doba, kdy si CzechTrade bude najímat soukromé konzultantské firmy jako jsme my,“ domnívá se výkonný ředitel společnosti CIC Consulting Simon Rawlence.

Na tomto místě však upozorňuje Karel Havlíček na často opomíjený fakt. „Mám někdy pocit, že podniky, které zatím nejsou exportně úspěšné, čekají, že někdo přijde, něco jim nabídne a v závislosti na tom se stanou úspěšnými. Stát vás může ovlivnit, ale pouze nepatrně, neudělá z vás úspěšného exportéra pokud máte nekvalitní produkt, nekvalitní lidi či pokud si nedokážete udělat kvalitní průzkum trhu,“ konstatuje Havlíček.

ACHILLOVA PATA JE V MARKETINGU V čem tedy zatím český export a čeští podnikatelé zaostávají? Jistě, je těžké slabiny českých vývozců generalizovat, některé chyby se však objevují velice často. A je užitečné je zmínit. Zejména menší české firmy stále zaostávají v jazykových znalostech a marketingu. Malé české firmy také často nechávají expanzi do zahraničí na náhodě, to se týká například účastí na veletrzích. „My se na veletrh připravujeme čtvrt roku předem. Úspěšnost veletrhu se neměří tím, s kolika lidmi jsem se sešel, s kolika lidmi jsem vypil panáka, či kolik lidí mi tam pochlebovalo. Ta úspěšnost je v tom, že na základě tohoto veletrhu můžu říci: Získal jsem tři, pět nebo třicet nových kontaktů, na jejichž základě jsem prodal za tolik a za tolik a zinkasoval tolik a tolik peněz,“ uvádí Havlíček s tím, že řada českých podnikatelů přípravu na veletrhy podceňuje.

KDO ŠETŘÍ, MÁ PROBLÉMŮ ZA TŘI Čeští podnikatelé se také leckdy snaží ušetřit peníze na nesprávném místě. „Česká firma chce jít na cizí trh s minimálním úsilím. Stačí jí seznam firem, že si to prý potom obvolají sami. Francouzská firma si raději zaplatí podrobný průzkum trhu,“ uvádí Hubata-Vacek.

Velmi důležité je také respektovat rozdílné zvyklosti a kulturu v konkrétní zemi. „Pokud pojedete do Jihoafrické republiky, musíte zapomenout na to, abyste je začali poučovat, co je to politika apartheidu, a co není politika apartheidu. Abyste mohli pochopit danou zemi, musíte tam chvíli pobýt. Teprve až poté můžete pochopit všechny souvislosti,“ upozorňuje Havlíček.

ZPĚT DO ČERVENÝCH ČÍSEL? Často se také vyplatí být nedůvěřivý a obrátit se na místní českou ambasádu či jinou statní či soukromou instituci. „Když jsme si v Saudské Arábii vybírali obchodního partnera, tak nás oslovila řada firem. Tvrdily nám, že s nimi musíme mít výhradní zastoupení, které musejí ukazovat na ministerstvu zdravotnictví, jinak to nejde. My jsme k tomu byli nedůvěřiví a nakonec jsme přes naši ambasádu zjistili, že to tak není,“ upozorňuje na možná rizika při obchodování na Středním východě Jan Horák z firmy Linet.

Problémem českého exportu je z makroekonomického hlediska také malý vývoz služeb, přílišná koncentrace na unijní trhy a na automobilový průmysl. České podniky zatím také velmi zřídka v zahraničí investují. Pokud nebude česká ekonomika věnovat těmto hrozbám pro český export dostatečnou pozornost, mohla by se bilance zahraničního obchodu opět obrátit do minusových čísel. Nová proexportní politika bere všechna tato rizika v úvahu, otázkou však zůstává, nakolik se povede přenést slova do praxe.

PODÍL MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM NA ČESKÉM VÝVOZU

Rok Podíl

2000 36,15 %

2001 35,74 %

2002 36,00 %

2003 34,00 %

2004 34,30 %

2005 39,70 %

Pramen: MPO

HROZBY PRO ČESKÝ EXPORT

  • podprůměrný podíl malých a středních firem
  • nízký vývoz služeb
  • nedostatečné investice českých firem v zahraničí
  • přílišné zaměření na automobilový průmysl
  • koncentrace vývozu na země Evropské unie

KAM ČESKO NEJVÍCE VYVÁŽÍ

(údaje za rok 2005)

Země Objem exportu

Německo 627,0 mld. Kč

Slovensko 161,5 mld. Kč

Rakousko 103,0 mld. Kč

Polsko 102,2 mld. Kč

Francie 99,3 mld. Kč

Velká Británie 87,1 mld. Kč

Itálie 79,5 mld. Kč

Nizozemsko 68,2 mld. Kč

Maďarsko 50,1 mld. Kč

USA 49,8 mld. Kč

Pramen: ČSÚ

**PRAKTICKÁ RADA

KDE HLEDAT PŘEHLED STÁTNÍ PODPORY EXPORTU

Kompletní přehled státní podpory exportu můžete najít v materiálu ministerstva průmyslu a obchodu Export v kostce, který je přístupný na stránce http://www.businessinfo.cz/files/2005/060519exportvkostce.pdf.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče