Na stávku doplatí všichni

23. června 2008, 00:00 - Libuše Frantová
23. června 2008, 00:00

ODBORÁŘSKÉ PROTESTY - Úterní hodinová výstražná stávka zamířená proti vládním reformám má být údajně největší protestní akcí od počátku 90. let. Oslovení podnikatelé a odborníci se ale ptají: Proti jakým reformám? Vždyť se žádné neuskutečnily.

Na jednu hodinu zastaví v úterý od 13 do 14 hodin práci odboráři v mnoha českých firmách. „Měla by to být největší akce tohoto typu protestu od roku 1990,“ říká Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, která stávku vyhlásila.

Poprvé v historii českého odborového hnutí po pádu totality podle něj tento protest neodmítl žádný odborový svaz. „Neměli jsme žádnou negativní reakci, akci podporuje i veřejnost,“ tvrdí šéf odborů. Přesto minulý týden nedokázal odhadnout, kolik lidí v úterý přeruší práci.

Odborníci: Protest proti reformám, které nebyly

Stávku podle Štěcha už nic neodvrátí. „Naše rozhodnutí je velice pevné. Navíc dodnes premiér na náš dopis s vyhlášením stávky nereagoval a nevyzval nás k jednání,“ uvádí Štěch. Považuje za unikátní, že premiér s odboráři o možnosti odvrácení stávky vůbec nejednal.

Štěch znovu zdůraznil, že stávka není namířena proti zaměstnavatelům s cílem je poškodit, ale proti vládě a proti negativním dopadům vládních reforem. „Proti jakým reformám? Já jsem žádnou reformu neviděl, jen drobné změny na daních,“ podivuje se důvodům stávky analytik Aleš Michl. Proto stávku považuje za zbytečnou. Stejný názor má i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl: „Vždyť žádné vládní reformy nebyly.“

Odboráři tvrdí, že vláda při současném růstu inflace přijala opatření, jimiž se reálně snížily platy ve školství, zdravotnictví a veřejné sféře. Chtějí ji přimět, aby „přehodnotila a změnila nespravedlivé kroky reformy veřejných financí“. Nelíbí se jim ani navrhovaná důchodová reforma, která „prodlužuje důchodový věk profesím, které se penzí nedožijí“.

NEJVĚTŠÍ PROTESTY ODBORÁŘŮ

21. prosince 1994 – Patnáctiminutovou generální stávku zorganizovaly odbory na protest proti návrhu zákona o důchodovém pojištění. Práci přerušilo na půl milionu odborářů.

25. března 1995 – Demonstrace odborů na podporu změny nových sociálních zákonů se v Praze zúčastnilo kolem 90 tisíc lidí.

8. listopadu 1997 – V Praze protestovalo podle různých odhadů 60 až 120 tisíc odborářů proti hospodářské a sociální politice vlády.

26. listopadu 2005 – Kolem 25 tisíc odborářů na demonstraci v Praze podpořilo vládní návrh zákoníku práce a dožadovalo se sociálních jistot pro zaměstnance.

23. června 2007 – Pod heslem „Zastavme škrtformu“ se v Praze do demonstrace proti vládní reformě veřejných financí zapojilo zhruba 35 tisíc odborářů z celé republiky.

Za lidi se postavíme

Vedení odborů tvrdí, že se někteří zaměstnavatelé zejména v oblasti dopravy údajně snaží zaměstnance od účasti na stávce odradit „podplácením, zastrašováním nebo brutálním nátlakem“. Vyslovují obavy, že hlavně státní a městské dopravní podniky budou usilovat o to, aby se jejich pracovníci do protestní akce nezapojili. Podle některých informací v médiích například Dopravní podnik v Ostravě chce vyplatit lidem, kteří budou v době stávky zajišťovat dopravu, prémii 2000 korun. Sami odboráři však žádné konkrétní příklady zatím neuvedli, protože prý nemají písemné důkazy. Podle jejich odhadu zastaví práci okolo šedesáti procent zaměstnanců městské hromadné dopravy v České republice.

Odboráři pohrozili, že pokud zaměstnavatel použije proti stávkujícím jakoukoli represi, třeba neomluvenou absenci nebo předepisování náhrad za způsobené škody, budou následovat další kroky. „Za lidi se postavíme, i kdybychom práci měli zastavit na několik dnů,“ hrozí Štěch. „Taková snaha může být kontraproduktivní,“ varuje zaměstnavatele, kteří by se otevřenou nebo skrytou formou snažili stávkující odradit nebo zastrašit, i předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Zaměstnavatelé by podle něj měli být rádi, že je stávka jen hodinová. Ke stávce by měli přistupovat „neutrálně a vzít ji na vědomí“.

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR je však plánovaná stávka nelegální. Právo na stávku totiž podle zaměstnavatelů zákon upravuje pouze v souvislosti s vyjednáváním o kolektivní smlouvě (podrobnosti zde). Zaměstnavatelé proto údajně mohou nepřítomnost stávkujících v práci posuzovat jako neomluvenou absenci a mohou na účastnících stávky uplatňovat náhradu škody. Štech ale kontruje: „Takové postupy jsou v demokratickém právním státě zcela nevídané. Jde o legální stávku na ochranu hospodářských a sociálních práv zaměstnanců ve smyslu Listiny základních práv a svobod a závazných mezinárodních smluv. V žádném případě se nejedná o stávku politickou – cílem stávky není změna vlády, ale snaha o změnu vládních reforem.“

Zaměstnavatelé: Je to politická stávka

Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase má stávka politický charakter. Nepochybuje o tom ani prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl: „Je to politická stávka, vždyť odbory jsou prodlouženou rukou sociální demokracie.“ Své tvrzení doplňuje konkrétním příkladem: „Když chci něco vědět o přípravě legislativy týkající se zaměstnanců, neptám se předsedy odborů, ale rovnou šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka.“ A dodává, že by si odbory kvůli politickým cílům neměly brát jako rukojmí zaměstnavatele a veřejnost.

Odbory jsou podle některých politiků i zaměstnavatelů úzce spjaty s opoziční ČSSD a před nadcházejícími krajskými a senátními volbami se budou ještě víc radikalizovat. Šéf odborů Milan Štěch totiž obhajuje křeslo v Senátu, kam byl zvolen za sociální demokraty. „Ohlédneme-li se zpátky, vidíme, že odbory jsou aktivní vždy před volbami, do kterých se někteří jejich bossové hrnou. Každý dělá kampaň po svém, a proto je na každém, aby si učinil obrázek sám,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Je nepochybné, že se stávka, i když je namířena proti krokům vlády, dotkne především firem a veřejnosti. „Stávka poškodí zaměstnavatele,“ potvrzuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Míl. „Stávkující si budou muset přerušení práce napracovat, nebo jim to zaměstnavatel nezaplatí,“ dodává. Také analytik Aleš Michl je přesvědčen, že vzniklý výpadek budou muset mnohé firmy nahradit prací přesčas nebo o víkendu. „Očekávám tlak ze strany zaměstnavatelů, aby to pracovníci nahradili. Ale nevidím v tom problém,“ říká Michl.

„Zastavení výroby, služeb a dalších odvětví poškodí nejen podnikatele a stát, ale zpětně také ty, co stávkují. Dobu nepřítomnosti zaměstnance v práci řeší zákoník práce. Jedno z několika řešení: při osobní překážce v práci, na které se zaměstnanec dohodne se zaměstnavatelem, bude zaměstnanci uděleno pracovní volno bez náhrady mzdy,“ dodává Kužel.

Odbory se takovým požadavkům budou zřejmě bránit. „Ztráty nebudou vůbec nebo minimální. Případné dopady se snažíme minimalizovat, bude záležet na dohodách se zaměstnavateli, nechceme jim způsobit ztráty,“ tvrdí Štěch. Podle místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcely Kubínkové však za škody, které stávka způsobí zastavením výroby nebo dopravy, nenesou odbory odpovědnost.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče